Mistr Jan Hus je dnes znám jako kazatel a kritik církve své doby. Méně lidí už ví, že byl i rektorem Karlovy univerzity. Premiéra Meteoru na Dvojce Českého rozhlasu připadla na den přesně na výročí upálení Jana Husa, a tak jsme pátrali po nečekané souvislosti s rozhodnutím, že bude upálen. Kostnický koncil se totiž konal roku 1415 v místě, kde bylo pozorovatelné úplné zatmění Slunce. Právě v den, kdy bylo Janu Husovi popřáno druhé veřejné vystoupení, Slunce potemnělo. Nemohlo to mít vliv na Husův osud? Nevyužili toho jeho odpůrci jako symboliku, že i „vesmír je proti Husovi"? Historik Pavel Soukup odkryl zajímavé souvislosti v příspěvku odvysílaném 6. červemce 2019.

Kolem známého pobytu Jana Husa na středočeském hradě Krakovci v roce 1414 vyvstaly v posledních letech nové badatelské otázky a historicita této epizody mistrova života začala být výrazně zpochybňována. Přednáška Davida Kozlera přístupnou formou shrnula dosavadní odbornou diskusi a představila aktuální stav bádání včetně nejnovějších poznatků.

Více informací najdete na stránkách Husitského muzea v Táboře.

Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci.

Celý rozhovor najdete na stránkách Nového Prostoru.

Křesťané se vysmívali Židům, fungoval sarkasmus nebo vtipy související s vyměšováním a všichni společně se smáli lidem s vyšším společenským postavením. Středověký humor dokazuje, že lidé se, ani napříč staletími, příliš nemění. „Lidé používali smích také jako zbraň nebo jako výraz intelektuální nadřazenosti," říká v rozhovoru s Lucií Výbornou doktorand Martin Šorm, jehož jedním z prvních seminářů byl právě ten věnovaný středověkému humoru.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na webu Radiožurnálu.

Během setkání vrcholných představitelů akademií V4, které se koná každý rok v jedné z členských zemí, obdržel Martin Šorm Visegrad Group Academies Young Researcher Award. Při této příležitosti poskytl Martin rozhovor pro Akadmický Bulletin, e-magazín AV ČR, vydání 8-9/2018.

Stáhnout PDF si můžete na stránkách Akademie věd.

Pavlína Mašková vystoupila v televizní magazínu Historie.cs, tentokrát na téma archeologie objevující (domnělé) hroby upírů. Pořad je možné zhlédnout na webu České televize.

Knižní ceny Magnesia Litera vyhlašují vítěze v celkem jedenácti kategoriích. Kromě titulu Kniha roku udělí ceny za prózu, za poezii, za naučnou literaturu, za publicistiku, za knihu pro děti a mládež, pro objev roku, za překladovou knihu, za nakladatelský čin a cenu čtenářů.

Rozhovor s autory knihy najdete na webu ČT24.

Vědec, jenž je považován za jednoho z největších světových znalců lucemburské dynastie, husitství a české reformace, vystřídal 11 zaměstnání, napsal 32 knih a obdržel 49 poct. Na vysokou školu byl připuštěn až po roční práci v ostravských dolech. Dodnes pracuje v Centru medievistických studií Filozofického ústavu Akademie věd, které založil.

Celý text na Akutálně.cz.

Jaká byla doba středověku? Jak její duchovní a kulturní hodnoty utvářely vývoj na našem území? Hostem Magazínu Leonardo byl historik a archeolog Petr Sommer, ředitel Centra medievistických studií Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy, vítěz soutěže Česká hlava 2017.

Celý rozhovor na webu Rozhlas Plus.

Sedm českých výzkumníků z různých oborů převzalo Cenu Neuron za přínos světové vědě. Jsou mezi nimi i chemik Emil Paleček nebo historik František Šmahel.

Zpráva na webu ČT24.