Česky
Archeologické památky nejen z pohledu historie, ale též jako součást krajiny představuje stejno-jmenný atlas, který vznikl v Archeologickém ústavu AV ČR v Praze pod hlavičkou projektu Archeologická mapa ČR. Systém pro sběr, správu a prezentaci dat. S ohledem na novou strategii Akademie věd, která zdůrazňuje aplikační potenciál základního výzkumu, je určen nejen odborníkům, ale rovněž veřejnosti, kterou prostřednictvím moderních technologií (QR kódy, mapy se souřadnicemi či laserové letecké snímky) provede 105 archeologickými památkami z období paleolitu až 20. století. Archeologický atlas Čech je v kontextu české archeologie unikátní. „Na projektu spolupracujeme s Národním památkovým ústavem, který plánuje vydat pokračování atlasu pro lokality na Moravě a ve Slezsku. Prostřednictvím atlasu jsme chtěli předvést povrchově viditelné archeologické stopy v krajině způsobem, aby je návštěvník mohl najít a poznat a aby mohl pochopit logiku jejich výpovědi,“ vysvětlil na tiskové konferenci 16. dubna 2015 vedoucí autorského kolektivu dr. Martin Kuna.
Kromě panoramatických fotografií je z metodického hlediska podnětné i použití leteckých laserových skenů; tyto snímky jsou nejen vhodným podkladem pro tvorbu map, ale představují i působivé zobrazení jinak neviditelných archeologických terénů. Katalog lokalit doplňují úvod a přehledové boxy, v nichž jsou vysvětleny názory a metody současné archeologie důležité pro poznání archeologických stop minulosti v našem okolí. Přínosem publikace je zahrnutí archeologických lokalit relativně nedávného období. Ukazuje se, že i památky z druhé světové války a období těsně před a po ní mohou znamenat důležitý archeologický pramen a mimořádně působivé svědectví.
Zleva: člen výzkumného týmu David Novák, ředitel ARÚP AV ČR Luboš Jiráň, vedoucí projektu Martin Kuna a člen výzkumného týmu Jan Hasil
Atlas doprovázejí a rozšiřují stejnojmenné webové stránky www.archeologickyatlas.cz, které obsahují doplňující informace (například další fotografie a ilustrace, fulltextové články k jednotlivým lokalitám) a rovněž umožňují stažení map a plánů. Prostřednictvím QR kódů lze příslušné části webových stránek také načítat v mobilním telefonu (byť zatím ve standardní podobě, nikoli mobilní verzi). Projekt je financován v programu NAKI (Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity) prostřednictvím Ministerstva kultury ČR v letech 2012–2015.
lsd