Skupina Yippie a Chicago 68

Text dotazu

Dobrý den,

zajímá mě, jaká byla angažovanost strany Yippie do protestu v Chicagu v roce 1968, a také, jak tehdejší dění v Americe ovlivnilo média (medializace hnutí hippies, yippies a protesty proti válce).

Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

 

strana Yippie byla zapojena do protestů v Chicagu v roce 1968, například tím, že dva její zakladatelé Abie Hoffman a Jerry Rubin byli jejich přímými účastníky. Byli zatčeny za podněcování k nepokojům během sjezdu Demokratické strany v Chicagu. Byli taktéž členy skupiny nazvané Chicago Seven ( další členové:  Rennie Davis, David Dellinger, John Fronies, Thomas Hayden, Lee Winer) jednalo se o aktivisty, kteří byli souzeni v předpojatém procesu.

 

Výše obvinění muži využili soudního procesu k informování veřejnosti o nespravedlnosti soudu vůči politickým aktivistům. Soud trval od září 1969 do února 1970. Na jeho konci byli John Froines a  Lee Weiner zproštěni viny, ostatní obvinění byli odsouzeni na pět let (mezi nimi Abie Hoffman a Jerry Rubin). Jejich obvinění byla nakonec zrušena kvůli hrubému chování soudce, který vedl proces.

 

Odpověď na Vaši druhou otázku, která se týká medializace  hippies, yippies a protiválečných protestů, bude stručně uvedena níže.

 

 Zprvu měla média podíl na rozšíření hnutí hippies. Z hnutí se stal životní styl, se kterým se dalo setkat na obálkách časopisů. V důsledku medializace a masového rozšíření  došlo k upozadění původních ideálů.

 

Později  opět média nesla podíl na úpadku tohoto hnutí zdůrazňováním negativních prvků subkultury, například v souvislosti s Charlsem Masonem a jeho tzv. Rodinou.

 

Politický aktivismus yippies prezentovanými demonstracemi, byl pro média atraktivní. Na jednu stranu mohli informovat o nepřiměřených policejních zásazích a tím budovat sympatie k demonstrantům.

Ale na druhou stranu někdy zaměřovali svoji pozornost na konfliktní demonstranti a tím zastiňovali skutečný smysl protestů. Této skutečnosti využívala vláda, která na demonstrace nasazovala provokatéry páchající násilí a vandalismus.

 

Příkladem zaujatých zpráv o demonstracích je například mediální obraz, který vytvořila britská média o protiválečných protestech v Londýně. Pozornost byla zaměřena na 3000 (z 60000) protestujících,  kteří opustili trasu protestu a vydali se k americké ambasádě, kde došlo k násilnostem. K této události byla nejčastěji publikována fotografie policisty, který leží na zemi a demonstranti do něj kopou. To pomohlo k upozornění na atypickou situaci. Pozornost, která byla věnováno uvedenému incidentu, zastínila fakt, že většina demonstrantů se k násilí neuchýlila.

 

Dalším tehdy významným tématem byly zprávy o válce ve Vietnamu.

Americká vláda měla snahu ovlivňovat informace z médií,  k tomuto účelu měl Pentagon vyhrazeno 2800 lidí. K utváření příznivého obrazu, například užívali vytváření umělých válečných scén . Jedním z účelů bylo udržovat dojem, že USA má spolu se svými spojenci situaci pod kontrolou.

 

Do vietnamské ofenzívy v Tet v únoru 1968, byla válka ve Vietnamu prezentována jako úspěšná pro USA. Po této události nastal zlom a i z úst novinářů se začaly ozývat hlasy mluvící o nutnosti vyjednávání.

 

Výše uvedené informace neznamenají, že existoval pouze jeden tok informací.

Existovaly i kritické a protiválečné reportáže, které například těžily z rozhovorů s vojáky, kteří měla na válku kritický pohled.

 

Byly i případy, kdy vláda či provládní média tlačila na neoblíbené novináře. Prezident Kennedy zkoušel zasahovat kvůli kritickým reportážím Davida Halbestrama u vedení New York Times, nutno uvésti, že marně.

 Dalším neoblíbeným novinářem byl Harrison E. Salisbury, rovněž z New York Times,  kterého Washington Post nazval kvůli jeho reportážím z Hanoje v roce

1966 novou zbraní Ho Či Mina v propagandistické válce.

 

V případě hlubšího zájmu zkuste nahlédnout do níže uvedených publikací. Případně další knihy můžete nalézt v těchto zdrojích:

Online katalogu Národní knihovny ČR.

 https://www.nkp.cz/katalogy-a-db

 

Na portálu Knihovny.cz

 https://www.knihovny.cz/

 

 

 

Použité zdroje

MCCLEARY, John Bassett a Joan Jeffers MCCLEARY. Hippie slovník: kulturní encyklopedie (a frazeikon) 60. a 70. let 20. století.

 

SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: uvedení do problematiky. Praha: Grada, 2010. s. 120. ISBN 978-80-247-2907-7.

 

KUNCZIK, Michael et al. Základy masové komunikace. Praha: Karolinum, 1995.

s. 298. ISBN 80-7184-134-X.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

26.05.2020 18:48

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu