Archiv aktualit

K snídani kobliha a na oběd řízek se salátem. Typický obrázek stravování průměrného Čecha. Naproti tomu ovoce a rostlinná strava – jídelníček goril nížinných. Mohla by dieta afrických primátů napovědět, jak se vyrovnat s neduhy západního světa, jako jsou například alergie a obezita? Společný výzkum českých a amerických odborníků, publikovaný v časopise mSystems, naznačuje, že ano.

Dvě věže Týnského chrámu jsou nepostradatelnou dominantou pražského Staroměstského náměstí. Na procházku po historických milnících stavby se zastávkami u významných či zajímavých prvků jsme se vydali s historikem Jiřím Roháčkem z Ústavu dějin umění AV ČR. Jakých životních osudů byl kostel tichým svědkem, prozrazujeme také v aktuálním čísle časopisu A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.

Zkušenosti židovských a romských rodin, které čelily hrůzám holokaustu, se prolínají a do určité míry podobají. O genocidě Romů a Sintů za druhé světové války se toho ví méně než o genocidě Židů. V obou případech ale platí, že stále existují neodkrytá zákoutí minulosti a nové úhly pohledu – například rodinná perspektiva. Zabývá se jí kniha Jewish and Romani Families in the Holocaust and its Aftermath, která nedávno vyšla v americkém nakladatelství Rutgers University Press. Její spolueditorkou je Kateřina Čapková z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.  

Nejznámějšími tradicemi českých Vánoc jsou ozdobený stromeček a kapr na štědrovečerním stole. S touto sladkovodní rybou se přitom stále pojí řada pověr. Je prodej živých kaprů z kádí nehumánní a opravdu lze klasického vánočního šupináče připodobnit k praseti? Zeptali jsme se hydrobiologa Milana Říhy z oddělení ekologie ryb a zooplanktonu v Biologickém centru AV ČR.

Dvaadvacátého prosince 2018 ukázala matka příroda svou sílu. Erupce sopky Krakatoa v Indonésii způsobila velkou vlnu tsunami – její dopady byly v tomto století zatím nejničivější. Česká republika na první pohled mezi seismicky aktivní oblasti nepatří, je to ale pravda a bylo to tak vždy? Na geofyzikální podmínky na našem území jsme se podívali v popularizačním časopise AΩ / Věda pro každého, který vydává Akademie věd ČR. 

Jedním z nejsilnějších vánočních symbolů je hvězda – ať už jako ozdoba stromečku a balicího papíru, nebo záře nad jesličkami s figurkou Ježíška. Čím ale ve skutečnosti ona hvězda byla? Představou a metaforou, anebo kometou, supernovou či konjunkcí planet? Podobný astronomický úkaz nás čeká na obloze už za pár dní, 21. prosince. Při té příležitosti publikujeme text o tzv. betlémské hvězdě, který vyšel v jednom ze starších čísel časopisu A / Věda a výzkum, vydávaného Akademií věd ČR.

Přišli o stáda jaků, koz a ovcí, která pásli na nekonečných planinách. Ocitli se v nahuštěných sídlištních komplexech, kde nemají práci. Místo zlepšení životní úrovně se tibetští nomádi mnohdy dostali do finanční tísně. Tibetanistce Jarmile Ptáčkové z Orientálního ústavu AV ČR vychází v nakladatelství Washingtonské univerzity kniha Exile from the Grasslands, která tento proces popisuje.

Za zdmi břevnovského kláštera jsou ukryty mnohé poklady. Dlouhá léta v jedné z místností visel bez povšimnutí obraz původně přisouzený neznámému umělci. Podle nejnovějších závěrů však autorství patří Hansi von Aachenovi, oblíbenci císaře Rudolfa II., žijícímu na přelomu 16. a 17. století v Praze. A co víc – jak ukázala rentgenová analýza, pod náboženským výjevem se zřejmě skrývá portrét malířova chlebodárce. Za objevem stojí Štěpán Vácha z Ústavu dějin umění AV ČR. O výzkumu malby a jejím restaurování vzniká také dokumentární film a 17. prosince odstartovala výstava přístupná přímo v ulicích hlavního města.

Slon je největší suchozemské zvíře a podobně jako kůň nebo pes patří mezi živočichy, k nimž nás pojí silné pouto. Zejména v Asii jsou chobotnatci součástí běžného života mnoha vesnických komunit. Na neobyčejné souvislosti komplexních vztahů mezi lidmi a slony se zaměřila mezinárodní konference, kterou uspořádalo oddělení ekologické antropologie Etnologického ústavu AV ČR.

Někteří ptáci z řádu pěvců libozvučně cvrlikají, jiní nepříjemně krákají. Co přesně ale ovlivňuje hloubku či výšku jejich hlasu? Pozoruhodné podrobnosti o ptačím zpěvu zjistili ornitologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jako rozhodující se ukázala velikost těl opeřenců a souvislost s pohlavním výběrem. Naopak vliv prostředí, v němž ptáci žijí, je mnohem menší, než se soudilo. Výsledky výzkumu uveřejnil uznávaný časopis Ecology Letters.