Nové knihy
Víra v umění – umění ve víře. Výtvarná kultura Chrudimska ve středověku/ Architekt a památkář František Schmoranz st. a rod Schmoranzů ze Slatiňan
Drobná publikace, vydaná u příležitosti otevření dvou výstav v Regionálním muzeu v Chrudimi, zajímavým způsobem propojuje na první pohled nesourodá témata. Středověké umění na Chrudimsku je totiž spojeno s osobností památkáře a architekta Františka Schmoranze st., jemuž vděčíme za ochranu a dochování a mnoha sakrálních staveb i jejich původního vybavení. Středověké umění Chrudimska je představeno zejména prostřednictvím unikátně dochovaných křídlových retáblů, které podávají svědectví o proměnách konfesí v tom regionu i o nesmírném bohatství a zbožnosti objednavatelů – chrudimských měšťanů. Práci Františka Schmoranze st. reprezentují jeho návrhy a realizace, které jsou zasazeny do kontextu doby, tj. do druhé poloviny a závěru 19. století. Opomenuti nezůstali ani jeho pokračovatelé. Helena Dáňová/ Jan Uhlík – Kristina Uhlíková
František Schmoranz st. a rod Schmoranzů ze Slatiňan
I přes rozsáhlé dílo, které po sobě František Schmoranz starší zanechal a zásadní dopad jeho aktivit v oblasti památkové péče na dnešní stav řady objektů, zejména v regionu východních Čech, nebyla dosud jeho osobě věnována odpovídající pozornost. Totéž platí i pro další členy rozvětveného rodu, jehož zakladatelem se tento významný mimopražský architekt a stavitel druhé poloviny 19. století stal. Kniha, která je výsledkem mnohaletého výzkumu týmu historiků umění, historiků a archivářů, představuje první monografické zpracování životních osudů a tvorby Františka Schmoranze staršího a dalších významných osobností jeho rodu zasazené do dobového uměleckého, historického a společenského kontextu. Ivo Šulc, Jan Uhlík, Kristina Uhlíková (eds.)
Il Demofoonte come soggetto per dramma per musica: Johann Adolf Hasse ed altri compositori del Settecento
V nakladatelství Academia vyšla v ediční řadě „L’opera italiana nei territori boemi durante il Settecento“ jako pátý svazek nová publikace Il Demofoonte come soggetto per dramma per musica: Johann Adolf Hasse ed altri compositori del Settecento. Připravili ji Milada Jonášová a Tomislav Volek a obsahuje referáty, které byly předneseny na páté mezinárodní muzikologické konferenci v Českém Krumlově, kterou uspořádal v roce 2019 pod záštitou Italského kulturního institutu v Praze Ústav dějin umění AV ČR. Autory studií jsou: Tarcisio Balbo, Kamila Hálová, Wolfgang Hochstein, Milada Jonášová, Ana Llorens, Raffaele Mellace, Gorka Rubiles, Manfred Hermann Schmid, Roland Dieter Schmidt-Hensel, Álvaro Torrente, Lucio Tufano, Nicola Usula, Tomislav Volek, Steffen Voss.
Tvůrce jako předmět dějin umění
Publikace je v pořadí 6. svazkem příspěvků z pravidelných sjezdů historiků a historiček umění, pořádaných pod záštitou Uměleckohistorické společnosti. Téma VI. Sjezdu, který se konal 20. – 21. Září 2018 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze je zde reflektováno v širokém spektru přístupů v pěti tematických celcích: I. Apologie autora; II. Má každé umělecké dílo svého autora?; III. Umělec, umělecké dílo a „spoluautorství“ scény; IV. Osobní narativy a sebestylizace umělců a umělkyň; V. Falzum, fikce, mystifikace, aneb Žert, satira, ironie a hlubší význam. Každému tematickému bloku předchází úvodní studie z pera odborných garantů sekce. Editoři: Petr Jindra a Radim Vondráček Autoři: Milena Bartlová, Hana Buddeus, Karel Císař, Jana Fantysová Matějková, Marcel Fišer, Ivo Hlobil, Petr Jindra, Petra Kolářová, Tomáš Kolich, Milan Kreuzzieger, Blanka Kubíková, Lucia Kvočáková, Johana Lomová, Zdislava Melicharová Ryantová, Kamil Nábělek, Terezie Nekvindová, Magdalena Nespěšná Hamsíková, Michaela Ottová, Martina Pachmanová, Lenka Panušková, Tatiana Petrasová, Roman Prahl, Marcela Rusinko, Tomáš Sekyrka, Jitka Šosová, Josef Štogr, Petr Tomášek, Vít Vlnas, Radim Vondráček, Tomáš Winter, Jana Zapletalová
Osudy konfiskátů
Publikace je primárně zaměřena na provenienční výzkum kulturních statků vyvlastněných německým obyvatelům Československa v bezprostředně poválečném období. Vzhledem k tomu, že toto téma bylo v České republice teprve zcela nedávno otevřeno, jsou zde publikované statě jedním z prvních vykročení po nezmapované cestě. Texty se zabývají procesem konfiskace, následného nakládání s movitými kulturními statky, které byly zestátněny, a osudy jejich původních majitelů. Publikace se snaží se osvětlit tendence, jež vedly ke konfiskaci, i mechanismy, které řídily další nakládání s těmito předměty. Martin Bakeš – Jitka Císařová – Kristina Uhlíková, eds.
Více Krásy
Dvě knihy (Více Krásy a Skok vysoký Josefa Krásy), jež vycházejí společně, se věnují odkazu uměleckého historika a teoretika umění Josefa Krásy (1933–1985), jedné z vůdčích osobností oboru v 60.–80. letech 20. století. Kniha Více Krásy navazuje na akce z roku 2015, který byl vyhlášen v Ústavu dějin umění AV ČR „Rokem Josefa Krásy“: na výstavu "30 let bez Krásy" a na sympozium “Více Krásy”. Témata, na něž výstava upozornila, a příspěvky přednesené či ohlášené na sympoziu, se staly základem pro texty v tomto netradičním svazku, ilustrovaném bohatě archivními fotografiemi a Krásovými vlastními kresbami z jeho cestovních deníků. Texty v knize jsou seskupeny do tří samostatných bloků: Krása známý i neznámý – Krása ve vzpomínkách a dokumentech – Krása “znovu objevovaný” v současné medievistice. Jan Chlíbec – Klára Benešovská (edd.) Texty: Klára Benešovská, Beket Bukovinská, Lenka Bydžovská, Jan Dienstbier, Ivo Hlobil, Jan Chlíbec, Kateřina Kubínová, Lenka Panušková, Jaroslav Pešina, Pavel Spunar, Milada Studničková, Rostislav Švácha, Zuzana Všetečková, Petr Wittlich.
Skok vysoký Josefa Krásy
Kniha Skok vysoký, komplementární ke knize Více Krásy, s úvodem Krásův kánon od Petra Wittlicha, je věnována Krásovým textům teoretickým a historiografickým, které vybrala, uspořádala a edičně připravila Tereza Johanidesová. Texty jsou rozděleny do dvou oddílů: Doslovy pro nakladatelství Odeon a Nepublikované texty z pozůstalosti. Jejich zhodnocení v souvislostech jak Krásova odborného díla tak historie oboru dějin umění se ujala editorka v závěrečné stati, nazvané příznačně Krása mezi klasiky. Název knihy, který spolu s úvodní fotografií připomíná skvělou atletickou kondici mladého Josefa Krásy, je současně metaforou vysoké úrovně jeho vědeckého díla a lidských vlastností. Tereza Johanidesová (ed.)
Sudek a sochy
Josef Sudek (1896–1976), zachytil na fotografiích Prahy jedinečnou atmosféru města a i díky nezaměnitelným fotografickým zátiším se už za svého života stal uznávaným autorem v českém i v mezinárodním kontextu. V jeho celoživotní fotografické práci lze i dnes objevovat dosud neznámé kapitoly, k nimž patří početné zakázky na fotografování uměleckých děl. Kniha se zaměřuje na Sudkovo milované téma – sochy. Tematické eseje doprovázejí celostránkové reprodukce, bohatě ilustrované jsou i medailonky nejdůležitějších zákazníků (umělců, spolků či nakladatelů), které odhalují nečekanou provázanost Sudkovy práce s dobovými uměleckými okruhy a tendencemi. Kniha odkrývá podstatné otázky spjaté s dějinami fotografie a mapuje proměňující se napětí mezi schopností fotografických reprodukcí přibližovat umění lidem a potenciálem fotografie obstát jako svébytné umělecké dílo. Hana Buddeus (ed.) Texty: Hana Buddeus, Katarína Mašterová, Mariana Kubištová, Zuzana Krišková, Kateřina Doležalová, Martin Pavlis, Fedora Parkmann