Výzva k podávání abstraktů pro monotematické číslo "Podoby sociálních vztahů ve stáří"

Sociologický časopis / Czech Sociological Review vyzývá autory k podávání abstraktů pro monotematické číslo českého vydání časopisu s pracovním názvem "Podoby sociálních vztahů ve stáří".

Editorka: Marcela Petrová Kafková

Sociální vztahy v seniorském věku jsou výrazně podmíněny stárnutím a zejména pokročilé stáří je chápáno jako období se značným rizikem sociální exkluze. Je to v důsledku úbytku vrstevnických vztahů a případných fyzických a mentálních omezení, vedoucích k většímu připoutání k domovu. Proměna sociálních vztahů s věkem, stejně jako jejich podoba vůbec, je individuálně podmíněná, což je umocněno výraznou heterogenitou stárnoucí populace. Ženy jsou typicky vnímány jako osoby mající širší sociální sítě, a to i mimo rodinné vztahy, a také jako udržovatelky rodinných vztahů. Ženy se také dožívají v průměru vyššího věku, i když často s různými zdravotními omezeními, a po rozvodu či ovdovění jen zřídka vstupují do nového vztahu. Podoba sociálních vztahů je tedy výrazně genderově podmíněna. Riziko sociální exkluze se zdá být vyšší pro ženy z důvodu jejich vyšší naděje dožití, na druhou stranu jsou teoriemi solidarity oproti mužům chápány jako udržovatelky sociálních vztahů. Tento drobný rozpor v teoriích není zatím uspokojivě vysvětlen. Možná i proto, že většina výzkumů sociálních vztahů ve stáří se soustřeďuje na výzkum sociálních vztahů jako zdroje péče.

Rodinné, ale i přátelské a sousedské vztahy jsou nahlíženy v perspektivě schopnosti poskytnout pomoc, jako zdroj neformální péče. Jen zřídka je zkoumána podoba těchto vztahů samotná, jak jsou vnímány a udržovány samotnými aktéry, tedy seniory a seniorkami. Zejména médii, ale často i odbornou veřejností a tvůrci sociálních politik jsou senioři a seniorky vnímáni především jako osamělí, mající pouze několik členů nejbližší rodiny. Tento stav můžeme chápat jako důsledek tlaku na individualizaci a heterogenitu podob rodinných uspořádání, jejichž důvody jsou teoriemi dobře popsané. Na základě některých zahraničních i vlastních výzkumů se zdá, že tato percepce sociálních vztahů ve stáří je nepřiměřeně zjednodušující a nedostatečná. Část seniorů a seniorek pociťuje osamělost, nicméně většina žije v různě širokých sociálních sítích rodiny, přátel, sousedů a dalších lidí. A vzájemný kontakt není veden jen potřebou péče. Stárnutí však do těchto vztahů přináší specifickou dynamiku.

Záměrem monotematického čísla je představit sociální vztahy ve stáří v jejich variabilitě a podmíněností přechozími životními etapami. Připravované číslo časopisu si klade za cíl prezentovat témata, kterým není věnováno příliš pozornosti. Vítány jsou zejména příspěvky věnující se vztahům ve stáří z pohledu samotných aktérů, významu a podobám jejich sociálních vztahů. Uvítáme příspěvky teoretické i empirické, texty vycházející z různých teoretických zakotvení.

V případě zájmu o publikaci v připravovaném monotematickém čísle zašlete abstrakt příspěvku nejpozději do 24. 6. 2019 na adresu redakce: casopis@soc.cas.cz a také na adresu editorky: kafkova@fss.muni.cz. Do předmětu uveďte "Podoby sociálních vztahů ve stáří".

Konečné verze textů očekáváme do 25. 11. 2019. Uvítáme rovněž odborné recenze a zprávy relevantní k tématu monotematického čísla.


Zavřít