Ediční a textologické oddělení vzniklo na základech oddělení nesoucího název podle týmového projektu Česká elektronická knihovna, jehož cílem bylo vybudování internetové plnotextové databáze české poezie 19. a počátku 20. století, projektu, který byl v ÚČL realizován počínaje rokem 1998. Hlavním cílem současného oddělení (od 2007), které usiluje o navázání na tradice spojené s původním ústavním edičním střediskem, na jehož chodu se významně podílely osobnosti jako Rudolf Havel, Rudolf Skřeček, Břetislav Štorek či Felix Vodička a které zásadně ovlivnilo zkoumání v oblasti textologie i vlastní vydavatelskou praxi v poválečném literárním provozu, je především studium a reflexe teoretických aspektů textologické práce a formulace metodologických otázek v oblasti editologie (reedice příručky Editor a text /2006/, probíhající projekt Editologie: od náčrtu ke knize).
Neméně podstatnou složkou stávajícího oddělení je realizace týmových edičních úkolů (zvl. Kritická hybridní edice) a podpora individuální ediční činnosti. Klíčovou oblast pro badatelské úkoly oddělení představují již řadu let možnosti spojené s digitálním zpracováním textu a jeho prezentací v digitálním prostředí (realizace digitálních edic Petra Bezruče, Karla Jaromíra Erbena, Františka Gellnera, Karla Hlaváčka, Karla Hynka Máchy, Karla Tomana; participace na edicích Františka Xavera Šaldy a Richarda Weinera). Bádání v oblasti epistolografické systematicky pěstuje v roce 2016 v rámci oddělení ustavený Tým pro výzkum korespondence Jakuba Demla. Významný je podíl členů oddělení na formování edice Česká knižnice, jejímž je ÚČL od roku 2016 spoluvydavatelem.
Soustavnému studiu je podrobována historie disciplíny (srov. monografii Podoby textologie /2010/), v edici Varianty jsou zveřejňovány soubory textologických prací zakladatelských osobností oboru (Miroslav Červenka, Jiří Daňhelka, Mojmír Otruba, Alexandr Stich), významná díla zahraničního textologického bádání (Dmitrij Sergejevič Lichačov, G. Thomas Tanselle) i práce soudobých literárních vědců (Petr Komenda, Michael Špirit).
Mezioborovou diskusi a soustavnou výměnu badatelských zkušeností mezi editory-bohemisty zajišťují pravidelně jednou ročně konaná Textologická kolokvia (od r. 2009) i působení členů oddělení v mezinárodní ESTS (European Society for Textual Scholarship).
Členové oddělení úzce či volněji spolupracují s předními univerzitními pracovišti v České republice, zvláště pak s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci a Katedrou informačních technologií Českého vysokého učení technického v Praze.
Týmové projekty
Probíhající:
Editologie: od náčrtu ke knize
GA ČR 14–31160S (2014–2016)
Cílem projektu je sestavení knižní publikace, která bude zaměřena výhradně na problematiku metodologie ediční práce a její snahou bude přinést aktuální pohled na textologii jako prakticky orientovanou pomocnou vědu filologickou (editologii). Výsledky analýz by se měly následně promítnout i ve vyšších patrech textové kritiky, soustředící se primárně na zkoumání a interpretaci historie textu. V samostatných kapitolách, jejichž uspořádání odráží průběh práce editora kritického vydání, tak budou analyzovány otázky jako např.: základní pojmy a předpoklady textologovy práce (text – umělecké dílo – dokument, autor, kompetence a typologie edičních přístupů), problematika časové a autorské atribuce, historie/geneze textu – manuskript (náčrt, čistopis), verze, varianta, redakce a problematika autorizace, tj. také otázky cenzury, redakčních vstupů a polarity tvůrčí a netvůrčí změny, volby výchozího textu a jeho historické identity, včetně problematiky kanonizace textu, typy vydání, především problematika čtenářského / vědeckého / diplomatického vydání v prostředí tištěných a digitálních médií, otázky jazykové přípravy, též definování chyby (mj. prostřednictvím versologické analýzy) a následné emendace porušeného místa.
Skrze zkoumání takto vymezeného okruhu dílčích problémů budou v druhé rovině rozvrženy základní typy edičních přístupů k materiálu, a to na základně modelového třídění podle editorovy orientace: a) historicko-dokumentární, b) estetická, c) autorsko-intencionalistická a d) sociologická (srov. např. P. L. Shillingsburg). Současně budou definována adekvátní řešení v rámci těchto edičních orientací.
Publikace bude vydána v edici Varianty.
Obraz české literatury v korespondencích a díle Jakuba Demla (II.)
GA ČR 14–32413S (2014–2016)
Bohatá rukopisná korespondence Jakuba Demla (1878–1961) představuje základní a převážně skrytý pramen k dějinám českého písemnictví. Pro dějiny české poezie, překladu či knižní kultury jsou prvořadé početné soubory vzájemných dopisů s básníkem Otokarem Březinou (z větší části je vydal Jakub Deml sám ve dvou svazcích, dnes již nedostupných, jednostranně pak Petr Holman v Březinově Korespondenci – jako oboustranný celek však ještě nikdy nevyšly), s kritikem F. X. Šaldou (vzájemné dopisy publikoval Literární archiv PNP v edici Květoslavy Neradové s komentářem Jiřího Němce v roce 1969; i tato edice je nedostupná, navíc badatelé později objevili další listy), s vydavatelem Josefem Florianem (nyní je známo přes 370 nepublikovaných dopisů, v samizdatu většinu Demlových listů přepsal Jaroslav Staněk, všechny Demlovy dostupné dopisy soustředil v diplomové práci Igor Pejchal) a spisovatelem Jaroslavem Durychem (kolem 300 dopisů, Durychovy listy vydal v samizdatu Václav Durych; výběr Demlových listů publikoval časopisecky Michal Charypar).
Cílem tříletého projektu je soustředit a uspořádat soubory všech známých vzájemných dopisů Jakuba Demla s Otokarem Březinou, F. X. Šaldou, Josefem Florianem a Jaroslavem Durychem, vytvořit na jejich základě čtyři rozsáhlé literárněhistorické studie a první dvě jmenované korespondence zpřístupnit v komentované edici v rámci knižní řady Korespondence Jakuba Demla (nakladatelství Dauphin); dále vytvořit interní příručku edičních postupů a nové poznatky shrnout při odborné konferenci.
Kritická hybridní edice
Kritická vydání děl novočeské literatury
Kritická hybridní edice představuje badatelský projekt, jehož cílem je vydávání kriticky připravených souborů děl nebo jednotlivých textů významných autorů novočeské literatury. KHE pro prezentaci edičně zpracovaných textů využívá jak tradičního knižního média (pro zpřístupnění čtenářské edice), tak média digitálního (vědecká elektronická edice). Spojením tradičního knižního média a DVD je řešen jeden ze základních edičních problémů, napětí mezi čtenářským a vědeckým vydáním. V knižní podobě je prezentován autor formou čtenářské kriticky ověřené edice, a to ve výboru z celého jeho díla. Oproti tomu elektronická vědecká edice na DVD přináší celý textový korpus díla daného autora, a to počínaje rukopisnými náčrty, přes všechny rukopisné, popř. strojopisné verze, podstatné neautorské opisy, časopisecké otisky (včetně sborníků a almanachů), všechna knižní vydání za autorova života i znění v posmrtně vydaných edicích, jež přinášejí z textologického hlediska výrazné ediční zpracování. Důraz je kladen na pořízení a prezentaci co nejrozsáhlejšího fondu faksimilní podoby rukopisů (ve spolupráci s LA PNP v Praze). Vedle původní umělecké tvorby DVD obsahuje též prameny sekundární povahy (zvl. korespondenci) vztahující se k autorovu dílu a životu. Nedílnou součástí datového nosiče jsou i bibliografické soupisy a výběr ze sekundární odborné literatury (se zaměřením na dobovou recepci). Současně elektronická vědecká edice mapuje bohatou výtvarnou (zejména kreslířskou a grafickou) tvorbu autorů. Počítačová prezentace dovoluje přistupovat zcela odlišným způsobem zejména k problematice verzí jednotlivých textů a jejich různočtení. Elektronické řešení rovněž umožňuje široké využití hypertextových (a indexačních) odkazů a strukturovaných typů vyhledávaní.
Vydané svazky:
- Dílo Františka Gellnera (I.–II.) – elektronická edice 2012, vyšlo 2014
- Petr Bezruč: Slezské písně – elektronická edice 2014, vyšlo 2015
Připravované svazky:
- Dílo Karla Hlaváčka
- Karel Hynek Mácha: Máj
- Karel Toman: Básnické dílo
- Karel Jaromír Erben: Kytice
KHE vydává ÚČL AV ČR ve spolupráci s nakladatelstvím Akropolis. Edice vzniká za spolupráce s Památníkem národního písemnictví v Praze a za podpory Ministerstva kultury České republiky a Grantové agentury ČR.
Ukončené:
Česká elektronická knihovna – Poezie 19. a počátku 20. století
Projekt by odstartován 1. dubna 1998, kdy nově vzniklé oddělení získalo u Ministerstva kultury ČR tříletý grant na vytvoření plnotextové databáze Česká elektronická knihovna – Česká poezie 19. století od thámovců po lumírovce. Poté, od 1. ledna 2001, obdržela pracovní skupina další grant, opět od MK ČR, tentokrát čtyřletý, na pokračování a dokončení úkolu. K 1. červenci 2004 získala grant od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR na projekt Česká elektronická knihovna – Poezie básníků debutujících v rozmezí let 1900–1918.
Výsledek prvního grantového úkolu (600 básnických sbírek) vydal Ústav pro českou literaturu AV ČR s podtitulem Od thámovců po lumírovce roku 2002 ve formě CD-ROMu; druhý výstup plnotextové databáze s názvem Česká elektronická knihovna – Poezie 19. století (1 200 básnických sbírek), který propojil (doplněné a aktualizované) texty vydané na CD-ROMu s novou prací, byl zveřejněn již v internetové podobě. Výsledky třetího grantového úkolu byly průběžně včleňovány do stávající internetové plnotextové databáze s konečným názvem Česká elektronická knihovna – Poezie 19. a počátku 20. století. Takřka dvanáctiletá práce na úkolu skončila v prosinci 2007. Databáze české poezie obsahuje 1 700 titulů básnických knih vydaných v rozmezí více než půl druhého století a zájemci ji bezplatně přístupnou naleznou na adrese: www.ceska-poezie.cz.
Individuální projekty
Ukončené:
Tři kapitoly z dějin textologie a ediční praxe
(Mgr. Michal Kosák, Ph.D.)
Výstup tříletého grantového projektu Přehled textologie a ediční praxe (GA AV, 2007–2009) tvoří knižně publikovaná studie Podoby textologie (2010) o ediční praxi a dějinách novočeské textologie doplněná antologií významných dobových materiálů. Vývoj ediční praxe a textologie nové české literatury znamenají především tři zásadní diskuse: polemika kolem roku 1906, jíž se účastnili například Jaroslav Vlček, Jan Jakubec, Václav Flajšhans či František Bačkovský, diskuse odehrávající se v době druhé světové války a v době těsně poválečné, které mají svůj počátek v anketě Upravovat či neupravovat z časopisu Hovory o knihách (1939) a které vyústily návrhem Kritických a edičních zásad pro vydávání novočeských autorů z roku 1947; třetím klíčovým střetem je polemika nad vydáváním díla Petra Bezruče, která má své kořeny již v době před druhou světovou válkou, vrcholí však diskusí především mezi Oldřichem Králíkem a Felixem Vodičkou, Miroslavem Červenkou, Břetislavem Štorkem kolem roku 1966. Cílem projektu bylo zmapovat a zhodnotit tato tři klíčová období novočeské textologie a editologie a v připojené antologii zveřejnit okomentované základní texty oboru.
Čtyřhlas Terézy Novákové
(PhDr. Blanka Svadbová, CSc.)
Výstupem tříletého grantového projektu (GA ČR, 2007–2009) je knižní vydání rodinné korespondence Terézy Novákové (vydáno v nakladatelství Academia 2013), psané v rozmezí čtyřiceti let, jež nebyla nikdy zpřístupněna, ačkoli především listy vyměňované se synem Arne Novákem přinášejí řadu nových poznatků o jejím tvůrčím směřování, duchovním zázemí a výbojích i o osobní emocionalitě a prohlubují dosud obecně známý obraz této spisovatelky. Listář nově osvětluje rovněž okolnosti života a mnohostranné tvorby Arne Nováka a jeho vývoj od individualistických východisek představitele generace sklonu 19. století k pojetí českého písemnictví, které oceňuje tradiční literární hodnoty. Vhled do soukromého a tvůrčího života, v němž se střetával synův svět hrdého jedince se světem matky, vězící v myšlenkovém ovzduší předcházejícího století, přitom širokým záběrem pisatelů přerůstá v pronikavé postižení soudobého literárního ovzduší i kulturních a společensko-politických souvislostí doby.
Součástí knihy, která podává formou koláže z dopisů čtenářský výbor, je CD-ROM, který prezentuje široký výběr z 1 338 listů Terézy Novákové, Arne Nováka, Josefa Nováka a Theodora Nováka doprovázený rozsáhlým poznámkovým aparátem a umožňující např. pohodlné vyhledávání.
Ediční řady a pravidelné akce
Edice Varianty
Edice Varianty si klade za cíl zpřístupňovat texty domácích i zahraničních textologů a editorů, a to jak současných, tak i klasiků oboru. Svazky jsou koncipovány jako výbory či soubory prací jednotlivých domácích i zahraničních osobností. Edice bude přinášet chrestomatie k jednotlivým aktuálním problémům textologického diskursu, přehledy aktuální situace oboru v různých jazykových oblastech a praktické ukázky nových edičně-textologických řešení (experimentální edice).
Dosud vyšlo:
Sv. 1: Miroslav Červenka: Textologické studie
Sv. 2: Michal Kosák a Jiří Flaišman: Podoby textologie
Sv. 3: Alexandr Stich: Sabina – Němcová – Havlíček a jiné textologické studie
Sv. 4: G. Thomas Tanselle: Principy textové kritiky
Sv. 5: Jiří Daňhelka: Textologie a starší česká literatura
Sv. 6: Dmitrij Sergejevič Lichačov: Textologie (Stručný nástin)
Sv. 7: Petr Komenda: Událost psaní (Slovo a tvar v poezii Františka Halase)
Připravované tituly:
Sv. 8: Mojmír Otruba: Autor – text – dílo a jiné textologické studie
Sv. 9: Oldřich Králík: Dílo K. H. Máchy jako problém textologický
Sv. 10: Michael Špirit: Textologie dnes?
Edice E
Členové oddělení spravují internetovou stránku Edice E (http://www.ucl.cas.cz/edicee), která přináší v obrazové digitální podobě jak nové knižně nevydané publikace (zvláště sborníky), tak i novější publikace vydané (např. čtyřsvazková antologie Z dějin českého myšlení o literatuře). Edice E současně zpřístupňuje zásadní publikace (kompendia, antologie, sborníky, příručky, edice ad.), jež vznikly v průběhu více jak šedesátileté existence ÚČL AV ČR, např.: Dějiny české literatury 1–4, Avantgarda známá a neznámá 1–3, Soubor díla F. X. Šaldy (21 svazků), Jak číst poezii, Slovník básnických knih. Součástí edice jsou též obtížně dostupné samizdatové sborníky vydávané k příležitosti životních jubileí významných pracovníků ÚČL AV ČR (např. M. Červenka, R. Havel, M. Jankovič, Z. Pešat).
Textologická kolokvia
Od roku 2009 oddělení každoročně pořádá setkání odborníků i zájemců o problematiku prezentace textu a další speciální textologické otázky.
I. textologické kolokvium: Otázky současné ediční praxe (Praha, 19. 11. 2009)
II. textologické kolokvium: K otázkám vydávání Máchova díla (Praha, 16. 12. 2010)
III. textologické kolokvium: Texty a varianty (Praha, 1. 12. 2011)
IV. textologické kolokvium: Edice korespondence: průniky, shody a rozdíly textologického a archeografického přístupu (ve spolupráci s MÚaA AV ČR, Praha, 20. 9. 2012)
V. textologické kolokvium: Umělecké dílo a jeho elektronická edice – film / hudba / divadlo / literatura (Praha, 3. 12. 2012)
VI. textologické kolokvium: Rukopis – náčrt – tvůrčí akt (ve spolupráci s FF UPOL, Olomouc, 26. 11. 2013)
VII. textologické kolokvium: Atribuce / kritika pramenů (Praha, 19. 12. 2014)
VIII. textologické kolokvium: Edice jako interpretace (ve spolupráci s ÚČLK FF UK, Praha, 18. 12. 2015)
Spolupráce:
-
Fakulta informačních technologií Českého vysokého učení technického v Praze
-
Katedra bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
-
Literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze
-
Památník Petra Bezruče v Opavě
-
Ústav české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Členové oddělení:
Mgr. Jiří Flaišman, Ph.D. (vedoucí oddělení)
Mgr. Hana Kosáková, Ph.D.
Externí spolupracovníci:
-
Zuzana Fučíková
-
PhDr. Karel Kolařík
-
Kristýna Merthová
-
Mgr. Tereza Nováková
-
PhDr. Blanka Svadbová, CSc.