Výskyt chronického srdečního selhání v Evropě prudce stoupá, přičemž na této epidemii se podílí stárnutí populace, snížená úmrtnost na srdeční choroby a značné rozšíření metabolických rizik – obezity a diabetu.
Právě souvislost metabolických poruch a srdečního selhání studujeme na nejrůznějších modelových kmenech laboratorních potkanů. Selhávající srdce nezvládá svou funkci, tedy pumpovat krev do celého těla, a proto je nutné implantovat mechanickou podporu, či dokonce srdce transplantovat. Analýza vzorků od pacientů podstupujících transplantaci srdce by nám měla ukázat, zda mohou být za rozvoj chronického srdečního selhání zodpovědné defekty mitochondrií, hlavních producentů energie v buňkách. Přitom hledáme charakteristické markery pro identifikaci nových pacientů i nové potenciální cíle léčby.
Selhávající srdce potkana lze rozpoznat od srdce zdravého během echokardiografického vyšetření (EKG), které probíhá v celkové narkóze.
GENETIKA MODELOVÝCH ONEMOCNĚNÍ
