-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
přemýšlíme, kde vlastně spí labutě s mláďaty, která právě vyvedly. Na rybníku, kde je pozorujeme, seděly na vejcích na zarostlém ostrůvku uprostřed rybníka. Je možné, že se tam na noc vrací, nebo spí na hladině?
A další otázka: na rybníku pozorujeme, jak labutí otec po čase vždy vyžene mladé labutě (jakmile zbělají). Je to typické chování? A co pak tato odrostlá mláďata dělají? Odhání je postupně.
A jak v našich podmínkách labutě zimují? Na zamrzlém rybníku nejsou. Spousta labutí bývá v Praze na Vltavě. Tam na sebe ale neútočí. Je tedy možné, že se labutí otec chová teritoriálně jen na "svém" rybníku?
Děkuji a budu se těšit na odpovědi.
Dobrý den,
mláďata labutí mají po vylíhnutí šedavě hnědé prachové peří a jsou velmi samostatná. Od prvního dne dobře vidí a slyší, dovedou chodit a plavat. V doprovodu jednoho nebo obou rodičů opouštějí hnízdo, drží se v blízkosti své matky, kterou všude následují, přičemž otec je vždy nedaleko a pozorně hlídkuje. Matka velmi brzy vede mláďata na vodu, učí je hledat potravu, zahřívá je a chrání. V prvních dnech se samice vrací s mláďaty na noc na hnízdo.
V průběhu výchovy mláďat už ptáci nejsou tolik vázáni na hnízdo samé, i když nocují zpravidla v jeho okolí. Nocoviště mají na pevnině. Na hladině však spí například mořské kachny.
Vrubozobí, ke kterým patří i labutě, pravidelně odpočívají a spí v kratších úsecích jak ve dne, tak i v noci a vkládají dobu odpočinku vždy mezi periody sběru potravy, čištění a úpravy peří.
Během podzimu, nejčastěji v říjnu nebo počátkem listopadu, opouštějí rodiny definitivně hnízdiště a stěhují se na zimoviště (nezamrzlé vodní plochy, u nás např. říční toky, v mírných zimách i stojaté vody). I zde se ale rodina drží pohromadě. Soudržnost rodin na zimovišti mláďatům prospívá. Ostatní dospělí ptáci totiž cizí mláďata nemilosrdně zahánějí od potravy nebo od nejpříhodnějších nocovišť na břehu. Proto je pro mladé ptáky lepší být ve skupině s rodiči než se probojovávat a prosazovat samostatně.
Mimo dobu hnízdění žijí labutě i ve skupinách, v době hnízdění pouze v párech. Silný ochranitelský pud se v samci (i samici) probouzí v době hnízdění a jakéhokoliv vetřelce odhání.
V předjaří se rodiny zpravidla rozpadají, jen některé se na jaře vracejí společně na hnízdiště a samec pak mláďata odhání. Svoje hnízdní teritorium urputně brání proti ostatním příslušníkům svého druhu i některým jiným vetřelcům včetně člověka.
Mladí ptáci se často párují ve 2 letech, a i když pohlavní dospělost u labutí nastává až čtvrtým rokem, 2.-3. rokem se konají již pokusy o hnízdění (zpravidla jen stavba hnízda bez snášení vajec).
Tak jako hnízdišti bývají zpravidla labutě věrné i svému zimovišti. Zde však už může dojít k výjimkám. Ptáci se totiž musejí přizpůsobovat počasí. Při zvlášť mírné zimě někdy ani neopouštějí hnízdiště, naopak za silných mrazů táhnou tak dlouho, až narazí na nezamrzlou vodu. Obecně lze však říci, že obvyklá zimoviště zůstávají každoročně stejná.
* Labutě, bílé skvosty naší přírody. 1. vyd. Praha: Český svaz ochránců přírody, 1993. S. 5, 13. Příručka pro ochránce přírody; Č. 3.
* BEJČEK, Vladimír, Karel ŠŤASTNÝ a Esther VERHOEF-VERHALLEN. Ptáci: velký obrazový průvodce. Čestlice: Rebo, 2009. s. 61. ISBN 978-80-255-0286-0. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:50b389c0-67e6-11e4-8b87-001018b5eb5c
* BEZZEL, Einhard. Ptáci, 1: Běžci - tučňáci - potáplice - potápky - trubkonosí - veslonozí - brodiví - plameňáci - vrubozobí - dravci. Praha: Knižní klub, 2003. s. 72. ISBN 80-242-0706-0. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:01869ba0-695e-11e6-96d6-005056827e51
* BAUŠE, Bohumil. Drůbež: kurové, holubi a vodní ptáci domácí : přírodopis, chov a plemenění všech nyní pěstovaných druhů, plemen a odrůd. V Praze: Alois Hynek, 1899. s. 317. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:5becced0-fd3c-11e6-8830-005056827e51
* BREHM, Alfred. Život zvířat. s. 467. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:7c2db982-63d6-41de-a0b4-162b63c935c2
* Ptáci =: Aves. Academia. s. 391, 394, 395. ISBN 80-200-1114-5. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:0b500120-8d0b-11e9-ace0-005056822549
* HUDEC, Karel a Walter ČERNÝ. Fauna ČSSR, Band 19, Díl 1: Ptáci. Praha: Academia, 1972. s. 334, 336. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:fc907520-24ab-11e3-b79f-5ef3fc9bb22f
* VESELOVSKÝ, Zdeněk a Jan DUNGEL. Etologie: biologie chování zvířat. Praha: Academia, 2005. s. 357. ISBN 80-200-1331-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:02842b20-9574-11e6-9328-005056825209
* MIESLER, Roman, Barbora MIESLEROVÁ a Milan KOŘÍNEK. Průvodce umělým odchovem ptáků. Olomouc: Epava, 2005. s. 102. ISBN 80-86297-30-6. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:6a9ba950-e16d-11e6-9964-005056825209
Biologické vědy
--
Národní knihovna ČR
29.05.2020 18:36