Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR vydal nové číslo Newsletteru, tentokrát s přízviskem EXTRA, protože se jedná o zvláštní číslo věnované pouze Strategii AV21, konkrétně programu č. 23 "Město jako laboratoř změny; stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život".
Jako vždy uvádíme ochutnávku v podobě úvodníku p. ředitele:
Vážení čtenáři,
zpravodaj Ústavu teoretické a aplikované mechaniky již vychází hezkou řádku let, aby vás
informoval o novinkách z vědeckého dění na našem pracovišti. Toto číslo zpravodaje se trochu
vymyká, chce informovat nejen o výsledcích práce z jednotlivých oddělení, ale především o zapojení
Ústavu do aktivit programu s názvem Strategie AV21, který nově přivádí ke spolupráci akademické
ústavy spolupracující obvykle pouze ojediněle například v rámci speciálních výzkumných úkolů.
Nový program, jehož technickou část Ústav teoretické a aplikované mechaniky formuloval, nese
název “Město jako laboratoř změny; stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný
život”. Jedná se o program zaměřený především na mezioborový výzkum měst a jejich sociálních,
kulturních i ekologických proměn a výzev a rovněž na životnost staveb a materiálů a vývoj
inovativních metod stavební
diagnostiky.
“Stavby jsou součástí lidského života od nepaměti. Od chvíle, kdy člověk opustil jeskyně,
prožívá svůj společenský i vědecko-technický rozvoj v umělém prostředí sídel a kulturní krajiny.
Přetváří krajinu a mění i vodní plochy a toky, staví stavby stále smělejší, snaží se tvořit
kvalitní a bezpečné prostředí k hodnotnému životu i podnikání. Po staletí lidská společnost chrání
i své kulturní hodnoty - památky historické, technické i umělecké včetně nehmotného kulturního
dědictví. Vytvářené umělé prostředí je však vystaveno nepříznivým vlivům a zatížením, způsobeným
přírodními i tzv. společenskými hrozbami, které je třeba studovat, získávat znalosti o působení
různých vlivů na stavby a lidská sídla, ale také vyvinout nové technologie, materiály, diagnostické
metody, normativní dokumenty, které zajistí zachování životů obyvatel i kulturního dědictví do
budoucna.” Tolik výňatek z preambule k programu. Snad to lépe poslouží k pochopení zajímavého
výběru článků do tohoto nejnovějšího čísla zpravodaje. Posuďte sami.
Jedním z témat a aktivit programu “Město jako laboratoř změny; stavby, kulturní dědictví a
prostředí pro bezpečný a hodnotný život” je téma dynamické odezvy budov a opatření na její omezení,
založených na použití tlumících prvků. V prvém článku je popsán návrh tří modelů vysokých budov
umístěných na pohyblivé podložce, která vyvozuje kmitání. Některé z modelů jsou vybaveny absorbérem
kmitů, což je technicky zajímavý
prvek, kterého lze využít pro prezentaci účinků pasivního tlumícího zařízení používaného ke
snížení úrovně dynamické odezvy například u mrakodrapů.
Zajímavým a málo probádaným tématem se zabývá druhý článek. Jedná se o problematiku
porušování křehkých materiálů, ve kterých se tvoří trhlina natolik rychle, že ji nelze prakticky
sledovat. Kolegové z úseku materiálových věd však dokázali, že to možné je, a to na vzorku z
materiálu z pískovce. Pomocí tomografie a patentovaného precizního zatěžovacího stroje se dají
konat zázraky.
Areál Pražského hradu je místem, které je takovou laboratoří změny. Ve spolupráci s
Archeologickým ústavem pracovníci centrální laboratoře prováděli řadu měření dynamické odezvy nad
vykopávkami na III. nádvoří, na kterých se v průběhu předchozích let začaly zvětšovat trhliny,
přičemž jednou z hypotéz byla ta, že jsou způsobeny projíždějícími vozidly.
V dalším příspěvku se dočtete o skrytém řádu historických měst, který se pokusili rozkrýt
pracovníci Úseku památkové vědy ve své dlouholeté dokumentační a “detektivní” práci, zaměřené na
zachycení zásadních informací o fyzickém stavu měst a vypracování logicky strukturovaných metod pro
analýzu historického prostoru.
Nebudu zde popisovat vše, co si můžete přečíst na následujících stránkách. Chci především
poukázat na to, že vhodným spojením oborů, institucí, a především badatelů, jak je tomu právě v
programu Strategie AV21, vznikají badatelské “oříšky”, které když se podaří rozlousknout, vyrostou
ve velmi zajímavé projekty splňující motto Strategie „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“.
Přeji zajímavé čtení.
Stanislav Pospíšil, ředitel ÚTAM
29 Dec 2020