CAS facebook.png twitter.png linkedIn.png
     

 



Newsletter EXTRA 2/2020

Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR vydal nové číslo Newsletteru, tentokrát s přízviskem EXTRA, protože se jedná o zvláštní číslo věnované pouze Strategii AV21, konkrétně programu č. 23 "Město jako laboratoř změny; stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život".

Newsletter EXTRA (2/2020) k přečtení zde.

Jako vždy uvádíme ochutnávku v podobě úvodníku p. ředitele:

Vážení čtenáři,
zpravodaj Ústavu teoretické a aplikované mechaniky již vychází hezkou řádku let, aby vás informoval o novinkách z vědeckého dění na našem pracovišti. Toto číslo zpravodaje se trochu vymyká, chce informovat nejen o výsledcích práce z jednotlivých oddělení, ale především o zapojení Ústavu do aktivit programu s názvem Strategie AV21, který nově přivádí ke spolupráci akademické ústavy spolupracující obvykle pouze ojediněle například v rámci speciálních výzkumných úkolů.
Nový program, jehož technickou část Ústav teoretické a aplikované mechaniky formuloval, nese název “Město jako laboratoř změny; stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život”. Jedná se o program zaměřený především na mezioborový výzkum měst a jejich sociálních, kulturních i ekologických proměn a výzev a rovněž na životnost staveb a materiálů a vývoj inovativních metod stavební
diagnostiky.
“Stavby jsou součástí lidského života od nepaměti. Od chvíle, kdy člověk opustil jeskyně, prožívá svůj společenský i vědecko-technický rozvoj v umělém prostředí sídel a kulturní krajiny. Přetváří krajinu a mění i vodní plochy a toky, staví stavby stále smělejší, snaží se tvořit kvalitní a bezpečné prostředí k hodnotnému životu i podnikání. Po staletí lidská společnost chrání i své kulturní hodnoty - památky historické, technické i umělecké včetně nehmotného kulturního dědictví. Vytvářené umělé prostředí je však vystaveno nepříznivým vlivům a zatížením, způsobeným přírodními i tzv. společenskými hrozbami, které je třeba studovat, získávat znalosti o působení různých vlivů na stavby a lidská sídla, ale také vyvinout nové technologie, materiály, diagnostické metody, normativní dokumenty, které zajistí zachování životů obyvatel i kulturního dědictví do budoucna.” Tolik výňatek z preambule k programu. Snad to lépe poslouží k pochopení zajímavého výběru článků do tohoto nejnovějšího čísla zpravodaje. Posuďte sami.
Jedním z témat a aktivit programu “Město jako laboratoř změny; stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život” je téma dynamické odezvy budov a opatření na její omezení, založených na použití tlumících prvků. V prvém článku je popsán návrh tří modelů vysokých budov umístěných na pohyblivé podložce, která vyvozuje kmitání. Některé z modelů jsou vybaveny absorbérem kmitů, což je technicky zajímavý
prvek, kterého lze využít pro prezentaci účinků pasivního tlumícího zařízení používaného ke snížení úrovně dynamické odezvy například u mrakodrapů.
Zajímavým a málo probádaným tématem se zabývá druhý článek. Jedná se o problematiku porušování křehkých materiálů, ve kterých se tvoří trhlina natolik rychle, že ji nelze prakticky sledovat. Kolegové z úseku materiálových věd však dokázali, že to možné je, a to na vzorku z materiálu z pískovce. Pomocí tomografie a patentovaného precizního zatěžovacího stroje se dají konat zázraky.
Areál Pražského hradu je místem, které je takovou laboratoří změny. Ve spolupráci s Archeologickým ústavem pracovníci centrální laboratoře prováděli řadu měření dynamické odezvy nad vykopávkami na III. nádvoří, na kterých se v průběhu předchozích let začaly zvětšovat trhliny, přičemž jednou z hypotéz byla ta, že jsou způsobeny projíždějícími vozidly.
V dalším příspěvku se dočtete o skrytém řádu historických měst, který se pokusili rozkrýt pracovníci Úseku památkové vědy ve své dlouholeté dokumentační a “detektivní” práci, zaměřené na zachycení zásadních informací o fyzickém stavu měst a vypracování logicky strukturovaných metod pro analýzu historického prostoru.
Nebudu zde popisovat vše, co si můžete přečíst na následujících stránkách. Chci především poukázat na to, že vhodným spojením oborů, institucí, a především badatelů, jak je tomu právě v programu Strategie AV21, vznikají badatelské “oříšky”, které když se podaří rozlousknout, vyrostou ve velmi zajímavé projekty splňující motto Strategie „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“.
Přeji zajímavé čtení.
Stanislav Pospíšil, ředitel ÚTAM

29 Dec 2020