ŽIVA

Rozhled v oboru veškeré přírody

Vybrané radioanalytické metody ve službách experimentální biologie rostlin

Autor: Monika Bardáčová, Vanda Adamcová
Téma: Botanika, fyziologie rostlin, pěstitelství / Botany, plant physiology
Vyšlo v časopise Živa 4/2019 na straně CXVI

Článek v PDF ke stažení

Citovaná a použitá literatura:

BARDÁČOVÁ, Monika. Vplyv iónov ťažkých kovov na enzýmy modifikujúce bunkovú stenu rastlín. Diploma theses, 2016.

BARDÁČOVÁ, Monika, et al. Variable dynamics of cadmium uptake and allocation in four soybean cultivars. Nova Biotechnologica et Chimica, 2017, 16.2: 99-104.

CHERRY, Simon R.; GAMBHIR, Sanjiv S. Use of positron emission tomography in animal research. ILAR journal, 2001, 42.3: 219-232.

PARTELOVÁ, Denisa, et al. Application of positron emission tomography and 2-[18 F] fluoro-2-deoxy-d-glucose for visualization and quantification of solute transport in plant tissues. Chemical Papers, 2014, 68.11: 1463-1473.

PARTELOVÁ, Denisa, et al. Imaging and analysis of thin structures using positron emission tomography: thin phantoms and in vivo tobacco leaves study. Applied Radiation and Isotopes, 2016, 115: 87-96.

TÖLGYESSY, Juraj; DILLINGER, Pavel; HARANGOZÓ, Margita. Jadrová chémia. Banská Bystrica: Fakulta prírodných vied UMB, 2001.

Obrazové přílohy

Schéma znázorňuje zachycení jednotlivých druhů záření konkrétními materiály: alfa záření zachyceno již listy rostlin, beta záření hliníkovým plechem a gama záření vrstvou olova.
Autoradiogram zobrazující rozložení kadmia 109Cd v pletivech sóji luštinaté (Glycine max). Volně vysušená rostlina na filtračním papíru před expozicí na rentgenovém filmu (obr. A); vyvolaný film v původní černobílé škále (B) a autoradiogram upravený počítačovým programem (C). Bq – Becquerel, jednotka aktivity zdroje radioaktivního záření. Foto M. Bardáčová
Scintilační gamaspektrometr (ten na snímku je vysoký asi 50 cm) s krystalem jodidu sodného aktivovaného thalliem v olověném stínění. Foto V. Adamcová
Schéma principu fungování scintilačního gamaspektrometru. Blíže v textu. Upraveno podle: J. Tölgyessy a kol. (2001)
Pozitronový emisní tomograf microPET používaný na pracovišti katedry ekochemie a radioekologie Fakulty přírodních věd Univerzity sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě (obr. vlevo). Detekční tunel s lůžkem detektoru microPET tomografu (vpravo). Foto V. Adamcová
Princip pozitronové emisní tomografie. Blíže v textu. Upraveno podle: S. R. Cherry a S. S. Gambhir (2001)
Detekce 2-deoxy-glukózy s vázaným radioizotopem fluoru 18F (2-[18F]FDG) v listu tabáku virginského (Nicotiana tabacum). Kinetika příjmu byla zaznamenána během expozice 45 min (osa x) a systém microPET vyhodnotil obsah značené látky v řapíku listu (čtverce), v listové čepeli (kroužky) a její špičce (trojúhelníky). Upraveno podle: D. Partelová a kol. (2014 a 2016)
Detekce 2-deoxy-glukózy s vázaným radioizotopem fluoru 18F (2-[18F]FDG) v listu tabáku virginského (Nicotiana tabacum). Údaje o příjmu ve 3-D zobrazení. Upraveno podle: D. Partelová a kol. (2014 a 2016)

Aktuality

Nabízíme 60 kompletních ročníků Živy – z let 1955–2014 (ročníky 1955–63 svázané). Cena dohodou. Máte-li zájem, kontaktujte pana Josefa Kyncla na e-mailové adrese josef.kyncl.dendro@gmail.com nebo na telefonním čísle 606 717 020.

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.

© 2021 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.