Ve střední Evropě jsou první doklady umělecké tvorby spojovány s příchodem člověka moderního typu (Homo sapiens sapiens) zhruba před čtyřiceti tisíci lety. Tyto produkty duchovního světa mají mnoho podob od drobných plastik po monumentální jeskynní malby, které byly nalezeny například ve Francii a Španělsku. Přestože na našem území postrádáme velkolepé skalní obrazárny, v ostatních formách uměleckého ztvárnění nepostrádáme unikáty.

Na svazích Pálavy

Na území Moravy tyto projevy našly svůj výraz především v rytině, řezbě a plastice loveckých společností, usazených v éře takzvaného gravettienu na svazích Pálavy. Hlavním použitým materiálem byly kost, paroh, mamutovina či kámen. Zcela jistě byly prostředkem uměleckého vyjádření také dřevěné materiály, avšak ty se do dnešní doby na našem území nedochovaly. Umělecký projev člověka starší doby kamenné má převážně schematizující a stylizující charakter. Některé výjimečně nálezy však odrážejí snahu po realističtějším ztvárnění, hlavně ve formě portrétního umění.

Velká část plastik zobrazuje ženu či ženské atributy, u zvířecích plastik pak převládá mamut, nosorožec, lev, bizon, medvěd či vlk. Zcela ojedinělé místo v rámci těchto památek zaujímá takzvaná Věstonická venuše. Byla nalezena již v roce 1925 u Dolních Věstonic a použitým materiálem (pálená hlína) se řadí k nejstarším dokladům této výrobní technologie na světě. Dalším příkladem je loutka vyřezaná z mamutoviny, která byla objevena v hrobu „kouzelníka“ v Brně ve Francouzské ulici. Končetiny a hlava byly k trupu připojeny pomocí čepů a patrně umožňovaly pohyb, což svědčí zároveň o vysoké technické vyspělosti tvůrce. Naopak vrcholně stylizované jsou sošky žen v podobě závěsků se zvýrazněným poprsím.

Technika rytí doplňovala a zároveň představovala samostatnou a osobitou formu uměleckého vyjádření. Nejčastěji se rytiny nacházejí na předmětech z kosti a z kamene. Například z Předmostí u Přerova pochází vyobrazení ženy na mamutím klu, provedené ve značně stylizovaném geometrickém stylu. Různé geometrické motivy však byly také aplikovány jako dekorativní prvek na celou plochu předmětů.

Pro plodnost i maso

Umění paleolitického člověka, kromě své vysoké estetické hodnoty, nám svojí symbolikou také umožňuje nepřímo nahlédnout do života tehdejšího člověka a jeho myšlení. Předpokládáme, že zobrazované předměty odrážejí postoj k tehdejšímu světu a souvisejí například s plodností, mateřstvím, narozením či lovem.

Ztvárnění zvířat, jejichž kosterní pozůstatky archeologové nacházejí také na sídlištích „lovců mamutů“, bývá chápáno jako odraz „lovecké magie“. Usuzuje se, že tyto umělecké reprezentace reálných zvířat mohly sloužit při rituálech, které zajišťovaly úspěch při lovu. Podle některých odborníků lze obdobně chápat funkci ženských sošek se zvýrazněnými pohlavními znaky v rámci rituálů plodnosti.

MAREK VLACH (Autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky Brno, detašované pracoviště Dolní Dunajovice)