„V průběhu několika výzkumných sezon se Mojmíru Režnému skutečně podařilo přesně lokalizovat zaniklé Všebořice do jižní poloviny švábenického katastru. Následný podrobnější povrchový průzkum ale přispěl také k poznání bližší polohy vsi a přinesl i některé archeologické nálezy, určující bližší dobu její existence," popsal vlastivědný badatel Pavel Kudlička, na jehož popud průzkum před lety začal.

Jednalo se podle něj o poměrně malou osadu čítající snad jen šest až deset usedlostí. Založená měla být ve 13. století pány ze Švábenic. Po jednom z členů rodu dostala ves i své jméno. „Všebořice byly v průběhu čtrnáctého a patnáctého století poměrně často zmiňovány v písemných pramenech, díky tomu víme, že kromě švábenických pánů zde získal určité majetkové podíly i benediktinský klášter v Pustiměři," poznamenal v dopise adresovaném redakci Vyškovského deníku Rovnost Režný, který se roky věnuje dějinám osídlení Drahanské vrchoviny.

Vinou válek, méně úrodné půdy i vlastnických sporů nicméně Všebořice už v 15. století zpustly.

DOHADY O POZEMKY

O pozemky zaniklé osady však ještě dlouho pokračovaly před zemským soudem rozepře mezi pustiměřskými jeptiškami a jednotlivými pány ze Švábenic. Podle vedoucího referátu památkové péče brněnského Archeologického ústavu Akademie věd Jiřího Doležela, který projekt zaštítil, nyní zbývá geodetické zaměření a revize historických pramenů. „Jde nám o celkové zpracování do podoby drobnější publikace pro veřejnost nebo větší studie. Máme poměrně zajímavé souvislosti zaniklých Všebořic ve vztahu k pustiměřskému klášteru a švábenickému panství," vyjmenoval vědecký pracovník, který s Režným a s detektorem kovů lokalitu mnohokrát prošel.

Co říká pověst
Při rozvodnění potoka, který pramení ve studánce v lese Boří, dospělí zrovna pracovali na poli. Jedna stařenka, jež zůstala doma s vnoučaty, se pokusila ucpat pramen potoka duchnou. Zahynula při tom a osada definitivně zmizela z povrchu zemského. Upomínkou na tuto událost je název studánky, které se od těch časů říká právě Duchnová.

Život středověkých Všebořic podle něj dokreslují archeologické nálezy, především pak užitková keramika z kuchyňské výbavy jednotlivých stavení. „Ta nám samozřejmě pomáhá datovat osídlení osady," dodal Doležel.

Spolu s Režným také zjistil, že Duchnová studánka leží na úplně jiném místě švábenického katastru. Právě ta byla příčinou záplavy vsi.

Pravá studánka je situována v protější lesní trati nad Švábenickým potokem přímo nad lokalizovanými pozůstatky vsi. „V místě dodnes vyvěrá i v období sucha malý vodní pramen – Duchnová studánka. Průzkumem jsme prokázali, že vrstva splavenin z náhorní roviny pokrývá přes polovinu plochy vesnice i se zbytky usedlostí a přilehlé louky," zmínil Režný s tím, že příběh o povodní způsobené zkáze je nicméně pravdivý.

DIETNĚJŠÍ OBDOBÍ

Nález kostry nacistického vojáka, ke kterému došlo loni v létě při rekonstrukci rozvodů v Kobeřicích, patřil mezi nejvýznamnější za poslední roky. Jinak za sebou archeologové z regionu mají spíš slabší období.

Vedoucí vyškovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče v Brně Blanka Mikulková, která se zaměřuje na pravěké osídlení, tak připomněla naleziště ve vyškovské průmyslové zóně Sochorova mezi lety 2005 a 2007.

Právě z něj pochází i nález pohřbeného většího plemene psa spolu s lebkou přibližně čtyřletého dítěte. „Před čtyřmi roky jsme pak objevili germánské sídliště z přelomu druhého a třetího století našeho letopočtu. Práce zpřístupnila rousínovská pobočka firmy EDP, která v místě následně postavila parkoviště," připomněla Mikulková.

Rozšíření ivanovického Fischeru loni a předloni pak podle ní přineslo zhruba do deseti archeologických nálezů. „Na větší nálezy v posledních dvou letech nemáme štěstí. Je to ovšem otázka času," naznačila vedoucí.