Ostatní

V rámci zářijového šetření CVVM položilo respondentům několik otázek týkajících se problematiky dostupnosti vzdělání. Výzkum kromě jiného zjišťoval, jak občané vnímají otevřenost vzdělávacího systému z hlediska možnosti získat vzdělání odpovídající individuálním schopnostem každého jedince, jaké faktory jsou či nejsou podle nich důležité pro možnost získat odpovídající vzdělání a názory české veřejnosti na vytváření speciálních škol v rámci devítileté povinné školní docházky.

Pravidelný výzkum CVVM v září 2018 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání v ČR. Otázky byly konkrétně zaměřeny na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol a hodnocení vlastního vzdělání z hlediska rozvíjení určitých schopností žáků a studentů.

V květnu 2018 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen mimořádný blok otázek věnovaných problematice spotřeby a úspor energie a vody v domácnostech. Výzkum zjišťoval, zda lidé mají přehled o nákladech na spotřebu energií, tepla a vody ve svých domácnostech, zda tyto náklady hradí snadno, nebo obtížně, zda se zajímají o technologie pro hospodárnější nakládání s energií, teplem či vodou, zda do takových technologií v posledních pěti letech investovali, případně zda o tom alespoň uvažují, zda někdy čerpali dotace z programů na podporu zavádění těchto technologií v domácnostech a zda se při nákupu spotřebičů rozhodují s ohledem na jejich energetickou třídu.

V květnu 2018 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice  jaderné energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.

Stejně jako v předchozích letech byl v květnu 2018 výzkum Naše společnost rozšířen o některé speciální otázky týkající se tématu energetiky. Výzkum zaprvé zjišťoval zájem o energetickou politiku České republiky a její hodnocení. Dále se výzkum zabýval tím, jak se bude do budoucna vyvíjet spotřeba elektrické energie u nás a zda je či není možné nahradit výrobu elektrické energie z klasických zdrojů alternativními zdroji.

Do červnového výzkumu CVVM Naše společnost, ve kterém jsme se mimo jiné zabývali problematikou plýtvání potravinami, jsme zařadili také několik otázek týkajících se informovanosti a názorů české veřejnosti o bezlepkové dietě.

V rámci svého červnového šetření CVVM položilo respondentům několik otázek týkajících se potravin a především jejich plýtvání. Součástí tohoto bloku otázek byla část, která se zabývala nákupem vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. Dotázaní se konkrétně vyjadřovali k tomu, které potraviny by si při možnosti volby vybrali - zda dokonalé, či méně dokonalé a zda by vůbec nad vzhledem vybrané zeleniny či ovoce uvažovali. Dále vybírali důvody, které by je vedly k této volbě. Jedna z otázek byla zaměřena i na to, kdo podle respondentů rozhoduje o tom, jaké ovoce a zelenina se dostanou na pulty obchodních řetězců. Posledním bodem byl pak jejich odhad podílu vyhozených potravin z důvodu vzhledových nedokonalostí vůči celkové produkci.

V červnovém výzkumu CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zjišťovalo postoje české veřejnosti k plýtvání potravinami. Respondenti hodnotili závažnost problému plýtvání potravinami, kolik potravin jejich domácnost přibližně vyhodí a jaké jsou jejich nákupní a spotřební návyky spojené s potravinami. Dotázaní se dále vyjadřovali k důvodům, které jsou podle jejich názoru pádné k omezení plýtvání potravinami a také kdo podle nich nejvíce usiluje o snižování plýtvání potravinami v ČR. Dále nás zajímalo, kdo má, podle respondentů, největší podíl na celkovém množství vyhozených potravin. Další část tohoto bloku otázek se zaměřovala na obeznámenost české veřejnosti s pojmy „Minimální trvanlivost“ a Spotřebujte do…“.

V rámci květnového šetření zaměřeného na problematiku životního prostředí se CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., soustředilo i na otázku hodnocení některých globálních fenoménů coby celosvětových problémů. Předmětem výzkumu byly jednak jevy přímo spojené s lidskou činností, jako například hromadění odpadů, pěstování geneticky upravených potravin či provoz jaderných elektráren, tak také jevy pojící se k limitům přírodních zdrojů ve smyslu úbytku deštných pralesů či nedostatku pitné vody.

V rámci květnového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným otázky zaměřené na životní prostředí. První otázka zjišťovala zájem o informace spojené s šetrným chováním k životnímu prostředí, druhá otázka dala respondentům prostor k vyjádření subjektivního pocitu informovanosti o šetrném chování k životnímu prostředí, třetí otázka mapovala vlastní praktiky domácností respondentů v kontextu životního prostředí a čtvrtá otázka zkoumala občanské aktivity respondentů vzhledem k ochraně životního prostředí.