astrofyzika

„Rudí obři“ jsou pro astronomy zajímavý typ obrovitých, jasně svítících hvězd. I z kosmického hlediska jsou to staré hvězdy, které prošly dlouhým vývojem. V oblasti středu naší Galaxie se však nachází překvapivě málo těchto hvězdných gigantů, naproti tomu zde bylo odhaleno zvýšené zastoupení mladších hvězd. Studie navrhující proces, který tuto zvláštnost vysvětluje, právě vychází v časopise The Astrophysical Journal. Podíleli se na ní i vědci z Akademie věd ČR.

Česko se zapojí do kosmické mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) zaměřené na zkoumání gravitačních vln a zachycení dávných a vzdálených srážek superhmotných černých děr. Do projektu se zapojí vědci z Astronomického a z Fyzikálního ústavu AV a také výzkumníci z Ústavu fyziky atmosféry a Ústavu termomechaniky AV ČR.

Polovina Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2019 byla udělena americkému kosmologovi Jamesu Peeblesovi za „teoretické objevy ve fyzikální kosmologii“. Připomeňme dva klíčové objevy, které objevu reliktního záření předcházely, a několik osobností, které při tom hrály důležité role.

Ocenění bylo uděleno za klíčovou roli v české účasti na mezinárodním projektu Observatoře Pierra Augera, jenž se stal v uplynulém desetiletí nejvýznamnějším světovým centrem pro výzkum ultraenergetického kosmického záření.

O temné energii toho vědci dodnes moc neví. Zabírá přitom přes sedmdesát procent prostoru ve vesmíru. Mezinárodní tým vědců proto zahájil výjimečný pětiletý program DESI, ve kterém bude zkoumat nejen temnou energii, ale také gravitaci.

Známý astročásticový fyzik bude aktérem Science Café pod záštitou Jihlavské astronomické společnosti.

Rozhovor s prof. Jiřím Chýlou nejen o popularizaci vědy.

Nový český celovečerní dokument o životě nejznámějšího českého astronoma Jiřího Grygara.