Archiv zpráv
Hledáme kamerové záznamy z rána 29. ledna
V pátek 29. 1. 2021 letěl po 7. hodině ranní (mezi 7:04:54 až 7:04:58 SEČ) jasný meteor - bolid, který byl po několika minutách doprovázen zvukovými projevy. Pozorování světla (záblesku) přes oblačnost a hlavně zvuku bylo hlášeno z okolí Prahy (Kralupy, Slaný, Kladno, Říčany a další). Není vyloučeno, že došlo k pádu meteoritů na zemský povrch.
Dnes začíná konference COSPAR 2021 – a budou u toho i naši vědci
COSPAR (anglický akronym z Committee on Space Research, volně česky Výbor pro kosmický výzkum) je mezinárodní organizace zaměřená na podporu a koordinaci vědeckého výzkumu kosmického prostoru prostředky kosmonautiky. Založena byla roku 1958. Z Astronomického ústavu AV ČR přednese svou přednášku na téma černých děr ředitel ústavu profesor Vladimír Karas (na snímku), profesor Petr Heinzel se na konferenci vypravil s tématem sluneční spektroskopie a Dr. Michal Dovčiak přednese zvanou přednášku „General relativistic effects in X-ray binaries and AGN“ v rámci sekce Observations and prospects for X-ray polarimetry.
Na čem pracujeme: Negravitační jevy v dvojplanetkách měřitelně mění jejich dráhy
Kolektiv autorů vedený Petrem Scheirichem z ASU studoval vzájemné oběžné dráhy dvou kilometrových blízkozemních dvouplanetek a našel důkazy pro jejich ovlivnění tzv. binárním YORP jevem. Práce ukazuje sílu moderních analytických technik, které jsou schopny změřit změnu trajektorie, která probíhá rychlostí několika centimetrů za rok.
Hvězdný vítr a jak ho měřit
Co je hvězdný vítr a co ho pohání? Jakým způsobem na dálku zkoumáme atmosféry hvězd a také procesy, které v nich probíhají? Jakými dalekohledy se pozoruje? Jestli vás to zajímá, posaďte se na 15 minut a představte si, že jste v pracovně ondřejovské hvězdárny...
Robotický dalekohled BART
BART je rychlý robotický dalekohled určený k detekci optických protějšků gama záblesků. Pracuje na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově v rámci pracovní skupiny Astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení. Jeho pracovní náplní je rovněž pozorování jiných objektů - supernov, blazarů, aktivních galaxií, kataklyzmických proměnných hvězd a dalších.
Prémie Jana Friče 2020 Petře Sukové za výzkum černých děr
Ve středu 20. ledna 2021 od 13:00 proběhne slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2020. Laureátkou za rok 2020 je RNDr. Petra Suková, Ph.D. z Oddělení galaxií a planetárních systémů, která Prémii obdržela za soubor prací Chaos a nelineární režim v dynamice v okolí černých děr. Slavnostní předání a laureátská přednáška budou distanční s pomocí videokonference, odkaz je v tiskové zprávě.
Na čem pracujeme: Eruptivní hvězdy pozorované hledačem exoplanet TESS
Erupce na hvězdách jsou známy již několik desetiletí, přesto je jejich výskyt zahalen rouškou tajemství. Tým astronomů včetně Olgy Maryevy z ASU studoval eruptivní hvězdy pozorované kosmickou družicí TESS v blízkých otevřených hvězdokupách a zajímala se o souvislosti výskytu erupcí u hvězd s jejich věkem, rotační rychlostí nebo spektrálním typem.
Čeští vědci objevili téměř tisíc vzácných vesmírných objektů díky spojení lidské a umělé inteligence
Výzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení (active deep learning), která je založena na interaktivním vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové sítě na základě názoru experta. Na rozdíl od běžně používaných postupů si síť sama požádá člověka o radu v těch případech, kde si je nejméně jistá. Metodu čeští výzkumníci s úspěchem aplikovali na čtyřech milionech spekter z největšího světového archivu spekter pořízeného čínským dalekohledem LAMOST a objevili skoro tisíc dosud nepopsaných velmi vzácných vesmírných objektů prokazujících se emisními spektrálními čárami. K nim patří vedle horkých hvězd s rychle rotujícími disky i např. nově vznikající hvězdy s formujícím se planetárním systémem či naopak velmi hmotné vyhořívající hvězdy těsně před výbuchem. Klíčovou roli při objevu sehrálo také třináct tisíc spekter pořízených pomocí ondřejovského Perkova dalekohledu o průměru dva metry. Práce byla publikována v prestižním astronomickém časopise Astronomy and Astrophysics a katalog nově objevených hvězd je zveřejněn v celosvětové databázi Vizier.
Odkud přiletěl impaktor?
Referujeme o novém článku v prestižním mezinárodním recenzovaném a impaktovaném časopise Planetary and Space Science (Elsevier), který tam právě vyšel, o odhadu směru dopadu impaktoru (asteroidu, komety či jejího úlomku, prostě tělesa, které vytvořilo kráter) pomoci strike angles (úhlů napětí), jednoho z gravitačních aspektů odvozených z modelů gravitačního pole (zde Země a Měsíce), dnes s rozlišovací schopností asi 10 km na povrchu tělesa.
Na čem pracujeme: Magneticky provázaná atmosféra během sluneční erupce
V atmosféře nejbližší hvězdy – Slunce – probíhá celá řada nesmírně dynamických procesů, které jsou vzájemně provázány. I díky tomu je sluneční atmosféra bohatá na jevy, o nichž se nám v pozemních laboratorních experimentech ani nesnilo. Hana Mészárosová z ASU a Peter Gömöry z Astronomického ústavu Slovenské akademie věd studovali dynamiku atmosféry v průběhu jedné erupce.
Rok 2021 na obloze a v astronomických událostech
Kromě zajímavých seskupení planet s Měsícem, vydatných meteorických rojů a dvou superúplňků se v roce 2021 můžeme po několikaleté přestávce těšit na zatmění Slunce, které od nás bude pozorovatelné jako částečné. Připomeneme si také 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru, zažijeme další milník ve výzkumu Marsu a také vypuštění nového kosmického dalekohledu.
Putování za vánočními tradicemi
Vánoční cestu připravil Spolek ŠKAMNA Ondřejov a jsme rádi, že vede přes naši hvězdárnu. Projít si ji můžete až do 2. ledna.
Vánoční Astro Soutěž o ceny
Pořádá Vesmír pro lidstvo (výzkumný program Akademie věd ČR, který koordinuje Astronomický ústav AV ČR) a Planetum (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy), a to pro šikovné děti, mladé talenty a všechny zvídavce, které baví vesmír a užijí si svoji tvorbu spojenou s vesmírnou tématikou.
Přednáška: Betlémská hvězda a letošní těsná konjunkce Jupiteru a Saturnu
Dr. Michal Zajaček si pro vás připravil půlhodinové povídání o Betlémské hvězdě - biblických podobenstvích, historických souvislostech, ale také o astronomickém výkladu toho, co mohlo být za Betlémskou hvězdu považováno. Samozřejmě se speciálním dodatkem k 21. prosinci 2020, tedy k mimořádně těsné konjunkci Jupitera a Saturnu, vlastně takové "třetině" Betlémské hvězdy.
Těsná konjunkce Jupitera a Saturna – pozorování neorganizujeme, ale najdete zde informace, jak na to
Pro špatnou epidemickou situaci a také pro špatnou předpověď počasí pozorování z ondřejovské hvězdárny neorganizujeme a je nám to moc líto. Na hvězdárně se tedy ke stejnému úkazu sejdeme v roce 2080.
Na čem pracujeme: Mnoho fází plynu v centru galaxie Centaurus A
Prostředí galaktických jader nabízejí nespočet možností pro studium vztahů mezi plynem, prachem, hvězdami a extrémním prostředím v okolí černé veledíry. Pozorování jádra blízké galaxie Centaurus A ukazují, že v této oblasti se vyskytují oblasti horkého a chladného plynu prakticky současně v těsném kontaktu. Tato skutečnost si ale zaslouží vysvětlení.
Maximum meteorického roje Geminidy 13. /14. prosince
Noc z neděle 13. na pondělí 14. prosince bude stát za to. Země kolem druhé hodiny ranní proletí (maximum v 1:50 SEČ) nejhustší částí meteorického roje Geminidy. Během pouhé hodiny tak budete moci zahlédnout až několik desítek různě jasných "padajících hvězd" - meteorů. K pozorování v tomto roce nastávají ideální podmínky - maximum roje vychází na noc a svým svitem nebude rušit Měsíc, který je v ten den v novu.
Cena Františka Nušla za rok 2020 pro Petra Hadravu z Astronomického ústavu AV ČR
Česká astronomická společnost udělila za přínos české vědě Cenu Františka Nušla za rok 2020 známému českému astronomovi a historikovi astronomie doc. RNDr. Petru Hadravovi, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR, kde se zabývá stelární a relativistickou astrofyzikou, především observační spektroskopií dvojhvězd a teorií přenosu záření, a také historií astronomie.
Konjunkce Jupitera a Saturna - jak ji pozorovat?
Stane se to 21. prosince za soumraku. Dostáváme řadu dotazů, jestli budeme pořádat veřejné pozorování. A my to ještě nevíme, kvůli stále trvajícím epidemickým opatřením. Sledujte náš web a facebook, budeme včas informovat.
Výjimečná konjunkce Jupiteru se Saturnem 21. prosince 2020
Po celý prosinec můžeme hned po západu Slunce, nízko nad jihozápadním obzorem, sledovat dva nápadné zářící body – obří plynné planety Jupiter a Saturn, přičemž první jmenovaná je z onoho páru tou jasnější. Den za dnem se k sobě zvolna přibližují a to až do pondělí 21. prosince, kdy téměř splynou v jednu „hvězdu“. Něco podobného se naposledy událo v roce 1623 a znovu se zopakuje až za šedesát let!