Obří důl, Labský důl, Sněžné a Kotelné jámy a jistě také nejvyšší horské vrcholy Krkonoš patří mezi nejzajímavější botanické lokality v České republice. Dlouhou dobu byly a stále jsou častým cílem badatelů, a proto nepřekvapí, že z krkonošských lokalit pochází celá řada popisů neznámých druhů organismů. Za druhově nejbohatší jsou považovány ledovcové kary východní i západní části pohoří. Odlišné geologické podloží přispělo ke zvýšení druhové diverzity o mnoho bazifilních druhů. Kromě východních Sudet (Hrubý Jeseník) nenajdeme v ČR obdobné lokality s výrazným podílem přítomných arktoalpinských druhů. Výzkum kryptogam se v posledních letech povzbudivě probudil k životu, přesto zbývá mnoho zatím neprobádaných lokalit k dalším objevům.
Seznam použité literatury najdete v pdf souboru ke stažení níže pod obrazovou galerií.
The Obří důl, Labský důl, Sněžné a Kotelní jámy glacier cirques, and certainly the highest mountain peaks of the Krkonoše (Giant) Mountains are among the most interesting botanical sites in the Czech Republic. They have long been and still are a frequent target of researchers, and it is not surprising that a number of descriptions of unknown species of organisms come from the Krkonoše Mts. sites. The glacial cirques of the eastern and western parts of this mountain range are considered to be the richest in species. Geological variability has contributed to the higher species diversity by many calciphilous species. Besides the Eastern Sudeten (Hrubý Jeseník) there are no other similar sites in the Czech Republic with a significant share of the arctic-alpine species. Cryptogam research has come to life in recent years, yet many uncharted sites have yet to be discovered.
-
Obří důl ze Studniční hory. Foto J. Halda
-
Paprutka Ludwigova (Pohlia ludwigii) – chladnomilný vysokohorský druh se široce sbíhavými listy. Foto Š. Koval
-
Běžný acidofilní horský druh křižítky – k. sudetská (Lophozia sudetica). Na špičkách lístků má nápadně rezavé gemy (vegetativní rozmnožovací částice). Foto Š. Koval
-
Zrnitá stélka kryptovky dvoutvaré (Gyalecta biformis) s miskovitými plodnicemi (0,3 mm v průměru). Foto J. Halda
-
Kryptovka červenavá (Belonia russula) tvoří korovitou stélku s uzavřenými plodnicemi (0,5 mm v průměru). Foto J. Halda
-
Lupenitá stélka terčoplodku šafránového (Solorina crocea) s hnědými terčovitými plodnicemi (5 mm v průměru). Foto J. Halda
-
Nápadně modrozelený drobný mech štěrbin bazických skal – sivínka nasivělá (Saelania glaucescens). Foto Š. Koval
-
Sourubka zpeřená (Neckera pennata), v Krkonoších v současnosti nezvěstný epifytický druh, rostoucí obvykle na borce starých listnatých dřevin. Foto Š. Koval
-
Mapovník Wahlenbergův (Catolechia wahlenbergii) přežívá na nepřístupných skalách v Pančavské jámě v Labském dole. Plodnice na šupinovité stélce mají průměr 2 mm. Foto J. Halda
-
Pančavská jáma – druhově nejbohatší kar Labského dolu, protékaný Pančavským vodopádem. Foto J. Kučera
-
Lišejník Pilophorus strumaticus roste na skalách vlhčených prosakující vodou v Harrachově jámě v Labském dole. Tvoří bradavčitou stélku a plodnice na stopce dlouhé 1–2 mm. Foto J. Halda
-
Vzácný arktoalpínský dvouhrotec prodloužený (Dicranum elongatum) je na české straně Krkonoš doložený pouze v Pančavské jámě. Foto J. Kučera
-
Mikroskopický snímek kolonie krvavě zbarvených buněk sinice rodu slizomíšek (Gloeocapsa, průměr buněk ca 5 μm) ve stélce lišejníku Pyrenopsis picina. Vrstvy kolonií sinic zbarvují černě mokré skály v Navorské jámě v Labském dole. Foto J. Halda
-
Bradavnice potoční (Staurothele clopima). Foto J. Halda
-
Řez plodnicí bradavnice potoční (Staurothele clopima), kde lze vidět mnohobuněčné výtrusy a fotobionta – zelenou řasu rodu Stichococcus. Foto J. Halda
-
Halda pod Kovárnou, Obří důl. Foto J. Halda
-
Plodnice drobnovýtrusky rezavé (Acarospora sinopica) zůstávají zanořené v políčkovité stélce (0,5 mm v průměru). Druh dobře kolonizuje horniny s vysokým obsahem železné rudy, který je pro většinu ostatních lišejníků toxický. Foto J. Halda
-
Šálečka rezavá (Lecidea silacea) často doprovází drobnovýtrusku rezavou na opuštěných haldách rudných dolů. Detail korovité stélky s černými plodnicemi (průměr do 1 mm). Foto J. Halda
-
Jeden ze dvou našich bezchlupých druhů rodu vázaný svým výskytem na rudné žíly – děrkavka tmavá (Grimmia atrata). Foto J. Kučera
-
Bazifilní lišejník bradavkovička Thelidium methorium je v ČR znám z vápencové skalky v údolí Rudného potoka v Krkonoších a Velké kotliny v Jeseníkách. Políčkovitá stélka s viditelnými vrcholky zanořených plodnic (průměr 0,5 mm). Foto J. Halda
-
Velmi drobná horská játrovka kýlnatka vzácná (Scapania gymnostomophila) má vytrvalá siličná tělíska a hnědočervené gemy na špičkách lístků. Foto Š. Koval
-
Stélka změnověnky zrnité (Trapeliopsis granulosa) s miskovitými plodnicemi (průměr 0,5–1,5 mm). Lišejník běžný na holé půdě a humusu, podílí se na vytváření půdních krust. Foto J. Halda
-
Další typický druh sněžných polí – játrovka mrazovec Juratzkův (Anthelia juratzkana) – přežívá už jen v nepatrné populaci v Úpské jámě. Foto J. Kučera
-
Charakteristický mech sněžných políček ploník šestihranný (Polytrichastrum sexangulare) na české straně pohoří patrně již zcela vymizel. Foto J. Kučera
-
Kryptovka červenavá (Belonia russula) – svislý průřez plodnicí, která má v průměru 5 mm. Na řezu jsou viditelné stěny plodnice (excipulum), vřecka se šídlovitými výtrusy rozdělenými přepážkami a podpůrnými buňkami. Foto J. Halda