Nové knihy
Epigraphica et Sepulcralia 9
Sborník 16. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 25. – 27. října 2017. Tyto unikátní pravidelné konference, pořádané Ústavem dějin umění AV ČR. v. v. i. od roku 2000, jsou zaměřeny na sepulkrální památky jako hmotné artefakty sepulkrální kultury a umělecká díla v tradičním pojetí, s věcným či metodickým vztahem ke středoevropskému kontextu. Nevyhýbají se ani tématům, které šířeji osvětlují kontext, ve kterém tyto památky vznikaly a funkčně se uplatňovaly. Důraz je kladen na interdisciplinární charakter zasedání. Vícejazyčná publikace obsahuje celkem 17 statí, které pokrývají danou problematiku od středověku do 20. století. Stejně jako předchozí svazek recipuje i tento komplementárně památky židovské a islámské, těžiště je ovšem v památkách křesťanského kulturního okruhu. Editorem publikace je Jiří Roháček.
Obrazy nenávisti. Vizuální projevy antisemitismu ve střední Evropě
Kolektivní monografie Obrazy nenávisti přináší jedenáct studií zabývajících se vizuálními projevy antijudaismu a antisemitismu ve střední Evropě od středověku po současnost. Publikace na základě dosud převážně neznámých materiálů hledá z různých perspektiv odpovědi na otázku, jaká byla role vizuality v rozvoji antisemitských nálad a v politických agendách podněcujících nenávist vůči Židům. Pole vizuálního antijudaismu a antisemitismu bylo a je velmi široké: od stereotypních zobrazení, které mohou své poselství skrývat za humoristickými obsahy, po jasně formulované útoky s cílem eskalovat nenávist vůči imaginárnímu kolektivnímu nepříteli – v obou případech s cílem vyloučit Židy z pomyslně monolitické majoritní společnosti a upevnit dělicí linii na „my“ a „oni“. Přes tematickou a metodologickou různorodost nabízí kniha souhrnnou představu o fenoménu vizuálního antijudaismu a antisemitismu a poskytuje bohatý komparativní materiál pro celý středoevropský region. Jakub Hauser a Eva Janáčová (eds.) Texty: Jan Dienstbier, Michal Frankl, Jakub Hauser, Eva Janáčová, Petr Karlíček, Iwona Kurz, Julia Secklehner, Blanka Soukupová, Zbyněk Tarant, Daniel Uziel a Daniel Véri
Hore zdar!
Název knihy Hore zdar! odkazuje k oficiálnímu pozdravu, který mezi sebou používali členové Klubu českých/ československých turistů, ale také ke knize Naprej!Česká sportovní architektura 1567-2012. Díky spolupráci na této knize se autorka Markéta Svobodová dostala k rozsáhlému fondu KČST, který je uložen v Národním archivu v Praze. Část fondu obsahuje podrobnou plánovou i spisovou dokumentaci k jednotlivým turistickým stavbám i nerealizovaným projektům, k nimž se vyjadřovala stavební komise klubu ustanovená v roce 1919. Vzhledem k dochovaným projektům tak lze rekonstruovat stav těchto objektů, z nichž již nespočet neexistuje, nebo jsou pod nánosem přestaveb nečitelné. Autorka se soustředila především na zpracování části týkající se stavební činnosti klubu, a to ještě s omezením na turistické chaty a útulny. Cílem knihy není oslava stavebních aktivit KČT, ale kritické zhodnocení její činnosti v kontextu historických, sociálních a politických aspektů. Z nepřeberného množství útulen a chat vybrala ty, které mají pro samostatný klub určitý historický význam a stavby architektonicky hodnotnější.
Ivo Kořán/ Texty
Výběr předložených textů Ivo Kořána byl veden snahou zachytit šíři jeho celoživotního badatelského zájmu. Ivo Kořán zůstává prvním českým uměleckým historikem, který od konce 50. let 20. století systematicky propojoval středověké umění s barokní kulturou a dokázal prostřednictvím písemných i hmotných barokních pramenů nahlížet památky středověké. I to je jeho podstatný odkaz oboru. Některé Kořánovy interpretace, formulace a názory se setkávaly a stále setkávají s nesouhlasem jeho vrstevníků či příkrou kritikou generace, která nastoupila na pole dějin umění v 90. letech. K nové diskusi nad „zasutými“ či „odsunutými“ tématy jsme chtěli přispět předloženým výborem statí, který dává příležitost nové generaci uměleckých historiků témata otevřít z perspektivy současného bádání. Vědecká poctivost, erudice a zároveň nadšení, obdiv i pokora přístupu k jednotlivým zkoumaným dílům jsou základní pilíře Kořánových statí. Klára Benešovská, Helena Dáňová, David Vrána (eds.)
Víra v umění – umění ve víře. Výtvarná kultura Chrudimska ve středověku/ Architekt a památkář František Schmoranz st. a rod Schmoranzů ze Slatiňan
Drobná publikace, vydaná u příležitosti otevření dvou výstav v Regionálním muzeu v Chrudimi, zajímavým způsobem propojuje na první pohled nesourodá témata. Středověké umění na Chrudimsku je totiž spojeno s osobností památkáře a architekta Františka Schmoranze st., jemuž vděčíme za ochranu a dochování a mnoha sakrálních staveb i jejich původního vybavení. Středověké umění Chrudimska je představeno zejména prostřednictvím unikátně dochovaných křídlových retáblů, které podávají svědectví o proměnách konfesí v tom regionu i o nesmírném bohatství a zbožnosti objednavatelů – chrudimských měšťanů. Práci Františka Schmoranze st. reprezentují jeho návrhy a realizace, které jsou zasazeny do kontextu doby, tj. do druhé poloviny a závěru 19. století. Opomenuti nezůstali ani jeho pokračovatelé. Helena Dáňová/ Jan Uhlík – Kristina Uhlíková
František Schmoranz st. a rod Schmoranzů ze Slatiňan
I přes rozsáhlé dílo, které po sobě František Schmoranz starší zanechal a zásadní dopad jeho aktivit v oblasti památkové péče na dnešní stav řady objektů, zejména v regionu východních Čech, nebyla dosud jeho osobě věnována odpovídající pozornost. Totéž platí i pro další členy rozvětveného rodu, jehož zakladatelem se tento významný mimopražský architekt a stavitel druhé poloviny 19. století stal. Kniha, která je výsledkem mnohaletého výzkumu týmu historiků umění, historiků a archivářů, představuje první monografické zpracování životních osudů a tvorby Františka Schmoranze staršího a dalších významných osobností jeho rodu zasazené do dobového uměleckého, historického a společenského kontextu. Ivo Šulc, Jan Uhlík, Kristina Uhlíková (eds.)
Il Demofoonte come soggetto per dramma per musica: Johann Adolf Hasse ed altri compositori del Settecento
V nakladatelství Academia vyšla v ediční řadě „L’opera italiana nei territori boemi durante il Settecento“ jako pátý svazek nová publikace Il Demofoonte come soggetto per dramma per musica: Johann Adolf Hasse ed altri compositori del Settecento. Připravili ji Milada Jonášová a Tomislav Volek a obsahuje referáty, které byly předneseny na páté mezinárodní muzikologické konferenci v Českém Krumlově, kterou uspořádal v roce 2019 pod záštitou Italského kulturního institutu v Praze Ústav dějin umění AV ČR. Autory studií jsou: Tarcisio Balbo, Kamila Hálová, Wolfgang Hochstein, Milada Jonášová, Ana Llorens, Raffaele Mellace, Gorka Rubiles, Manfred Hermann Schmid, Roland Dieter Schmidt-Hensel, Álvaro Torrente, Lucio Tufano, Nicola Usula, Tomislav Volek, Steffen Voss.