Badatelské zaměření

Kulturní a sociální praxe 18. století; knižní kultura.

Studium a stáže

1987–1991 Univerzita Paris IV-Sorbonne (Paříž), obor Historie; 1992–1993 Institut national des techniques de la documentation, Conservatoire national des arts et métiers (Paříž), obor Informační vědy; 1999–2000 École pratique des hautes études (Paříž), obor Historie a civilizace knihy; 2001–2007 École pratique des hautes études (Paříž), obor Historie, texty, dokumenty, doktorská dizertace.

Zaměstnání

1991–1992 lektorka francouzštiny na Právnické fakultě FF UK; vedoucí knihovny a zástupkyně ředitele Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES); od 2012–2014 semináře v rámci Master Erasmus Mundus TEMA na FF UK; od 2015 odborná pracovnice v Oddělení pro výzkum literární kultury ÚČK AV ČR.

Akademické funkce

Od 2009 členka České společnosti pro výzkum 18. století (české sekce SIEDS/ISECS); od 2011 členka redakční rady časopisu Cornova: revue České společnosti pro výzkum 18. století a Filozofické fakulty UK v Praze.

Výběrová bibliografie

Knihy:

• C. Madl – M. Wögerbauer – P. Píša: Na cestě k “výborně zřízenému knihkupectví”. Protagonisté, podniky a sítě knižního trhu v Čechách (1749–1848). Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha 2019.
• C. Madl – P. Píša – M. Wögerbauer: Buchwesen in Böhmen 1749–1848. Kommentiertes Verzeichnis der Drucker, Buchhändler, Buchbinder, Kupfer- und Steindrucker. Harrassowitz Verlag, Wiesbaden 2019.
• „Tous les goûts à la fois.“ Les engagements d’un aristocrate éclairé de Bohême, Genève. Droz 2013.

Studie:

• « L’imprimé, vecteur de diffusion du jardin paysager vers l’est de l’Europe. Modèles, traductions, médiatisations », Revue française d’histoire du livre n° 141, 2020, p. 113-136.
• « Publishers’ Advertising Strategies to Widen and Diversify Readership. The Example of Bohemia », Dějiny, Teorie, Kritika, 2018, č. 1, s. 69-98.
• « Organizace tisku učebnic v Čechách. Přizpůsobení jedné tereziánské reformy » [Imprimer les manuels scolaire en Bohême. L’adaptation d’une réforme de Marie-Thérèse] Cornova vol. 7, n° 17, 2017, p. 57-71.
• « Langue et édition scolaire en Bohême au temps de la réforme de Marie-Thérèse. Retour sur une grande question et de petits livres » in : Ex Oriente Amicitia. Mélangues offerts à Frédéric Barbier à l’occasion de son 65e anniversaire (dir. C. Madl, I. Monok), Budapest, Magyar Tudományos Akadémia Könyvtar és Információs Központ, 2017, s. 235-265.
• « Strasbourg et l’exportation des livres vers l’Est de l’Europe au XVIIIe siècle » Histoire et civilisation du livre, XI, 2015, s. 109-126.
• „Cenzura a veřejnost aneb perný rok 1779 pro knížete Fürstenberga“. In: M. Wögerbauer a kol. V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014. Praha: Academia – ÚČL AV ČR, v. v. i., 2015, s. 165-178.
  
• „Co se četlo v Klementinu v 90. letech 18. století?“. Marginalia historica 2014, č. 2, s. 91-105
• „Les enjeux de la correspondance érudite dans les pays tchèques au XVIII^e siècle“. In: F. Cadilhon – M. Figeac – C. Le Mao (dir.): La correspondance et la construction des identités en Europe centrale 1648-1848. Paris: Honoré Champion, 2013, s. 261–274.
• „Pán na Mimoni a šlechtic evropského rozměru. František de Paula Antonín Hartig (1758–1797)“. In: Zámek v Mimoni. Zbytečně zbořená památka. Mimoň: Ville de Mimoň, 2013, s. 101–124.
• „Šíření informací o francouzské revoluci v Čechách. Veřejné mínění, politická moc a ekonomický factor“. In: C. Madl – D. Tinková (dir.): Francouzský švindl svobody. Francouzská revoluce a veřejné mínění v českých zemích. Praha: Argo, 2013, s. 33–58.
• „Vienne capitale de l’édition et de la librairie dans la monarchie des Habsbourg ? Le point de vue de la Bohême“. Cornova 3, 2013, 2, s. 31–44.
• „Pour une étude des choix de langue en milieu plurilingue: représentations et pratiques en Bohême à l’époque des Lumières“. Revue historique n° 667, 2013, 3, s. 637–659.
• „Quel modèle de paysan éclairé pour la Bohême à l’heure de la contre-révolution ?“. Cahiers du CEFRES, n° 31, 2011, s. 79–105. (http://halshs.archives-ouvertes.fr/docs/00/68/71/17/PDF/Madl_2011_modele_de_paysan_eclaire.pdf)
• „,Nicht nur aus Leipzig‘. Die Belieferung der Prager Buchhandlungen zu Ende des 18. Jahrhunderts“. Leipziger Jahrbuch für Buchgeschichte vol. 20 2011/2012, s. 127–142
• „Vom Schweiz-Bild zum Handelsnetzwerk. Schweizerische Bücher in den Böhmischen Ländern in der Aufklärung“. In: V. Čičaj – J.-A. Bernhard (ed.): Orbis Helveticorum. Das Schweizer Buch und seine mitteleuropäische Welt. Bratislava: Historický ústav SAV, 2011, s. 99–111.
• „Mezinárodní síť knihkupce Wolfganga Gerleho (1770–1790). Příspěvek k analýze šíření informací v českých zemích na sklonku osvícenství“. Český časopis historický 109, 2011, 4, s. 649–673.
• „Censorship and Booksupply“, SVEC (ie. Studies on Voltaire and 18th Century). Vol. 7 The Enlightenment in Bohemia: religion, morality and multiculturalism (ed. I. Cerman, R. Krueger, S. Reynolds), 2011, s. 69–87; s M. Wögerbauerem.
• „De l’image de la Suisse aux réseaux commerciaux. La circulation des livres suisses en pays tchèques à la fin des Lumières“. Histoire et civilisation du livre VII. Mélanges en l’honneur de Daniel Roche, 2011, s. 233–247. 
• „Les réseaux francophones du libraire pragois Gerle (1770-1790): intégration ou marginalité“. Actes du Symposium internationnal organisé par la Bibliothèque métropolitaine de Bucarest: Le livre, la Roumanie et l’Europe. Vol. 1, Histoire, civilisation du livre. Bucarest, 20–24 sept. 2010, s. 325–340. (http://www.bibliotecametropolitana.ro/Uploads//9_2011/120724.pdf)
• „The different meanings of a donation in the age of the birth of a public sphere in Bohemia“. In: M. Hlavačka a kol..: Collective and individual patronage and the culture of public donation in civil society in the 19th and 20th centuries in Central Europe. Prague: The Institute of history, Academy of Science of the Czech Republic, 2010, s. 178–193.
• „Statut a publikační strategie učenců v českých zemích v době osvícenství“. In: T. Breň – P. Janáček (dir.): „O slušnou odměnu bude pečováno.“ Ekonomické souvislosti spisovatelské profese v české kultuře 19. a 20. století. Praha: Ústav pro českou literaturu AVČR, 2009, s. 39–52.
• „Grammaire d’une relation asymétrique dans une société d’ordres. L’amitié du comte de Hartig (1758-1797) et du chevalier de Limbourg (1726-1807)“. Theatrum historiae 2009, 4, s. 75–90.
• „Reconstruction des pratiques plurilingues d’un aristocrate des Lumières à partir de sa bibliothèque et de ses écrits“. Histoire et civilisation du livre V, 2009, s. 269–295.
• „L’aristocrate client, complice et concurrent des libraires. Quelques traits de l’approvisionnement des bibliothèques nobiliaires de Bohême dans la seconde moitié du XVIII^e siècle“. In: J. Frimmel – M. Wögerbauer (dir.): Kommunikation und Information in 18. Jahrhundert. Das Beispiel der Habsburgermonarchie. Wiesbaden: Harrassowitz, 2009, s. 173–187.
• „Un art de mourir du temps des Lumières“. Histoire et civilisation du livre, II, 2006, s. 347–364

Překlady:

• B. Spalová: „La question des Allemands sudètes au théâtre: représentation artistique et transformation de la relation au passé allemand“, předloženo k publikování v Revue d’études comparatives Est-Ouest v r. 2014.
• D. Emler: Les usages du passé en France dans les années 1990, nepubl. 2014.
• K. Benešovská: „Transformation des artistes exogènes en artistes locaux: l’exemple de la famille Parler en Bohême, 1356-1420“. In: Les aspects socioprofessionnels des transferts artistiques. Actes du colloque organisé par INHA, l’Université de Liège et l’Université de Toulouse-Le Mirail. Toulouse, 2 décembre 2011.
• P. Trnková: „Les photographes au service de l’aristocratie. Représentation visuelle du domaine des Buquoy à l’époque du comte Johann Heinrich de Buquoy (milieu du XIX^e siècle)“. Austriaca, Rouen: Université de Rouen (dir. M. Faber).
• A. Matoušek: „Le lieu commun“. Focus Pragensis, 2009, (Praha: Oikoymenh / Center for Phenomenological Research), s. 75–103.
• K. Benešovská: „La postérité de Mathieu d’Arras dans le Royaume de Bohême“. Revue de l’art, 2009, 4, s. 55–66.
• A. Matoušek: „Le mouvement et le mouvant“, Focus Pragensis VIII, (Praha, Oikoymenh/Center for Phenomenological Research) 2008, s. 107–120.
• K. Benešovská: „L’art à la cour des derniers Luxembourg“. Perspective 1, 2008, Paris, INHA, s. 138–145.
• M. Wögerbauer : „La vernacularisation comme alternative au concept ‘d’éveil national’. L’exemple de la Bohême“. Histoire et civilisation du livreI V (Genève Droz), 2008, s. 149–173.
• František Štorek. Praha: ArtD, 2004.
• F. Drtikol: Les yeux grand ouverts. Ed. S. Doležal. Prague: Svět, 2002 (3^ecena nejkrásnější knihy roku 2002).
• J. Kašparová: „La littérature espagnole du XVI^e siècle et ses lecteurs tchèques des XVI^e et XVII^e siècles“. Revue française d'histoire du livre, n° 112-113, 2001-3&4, s. 73–105.

Účast v týmových pracích:

„Die Habsburger Monarchie aus der Sicht der Buchgeschichte = La monarchie des Habsbourg par le livre“. Cornova 3, 2013, 2; s M. Wögerbauerem. 

Francouzský švindl svobody. Francouzská revoluce a veřejné mínění v českých zemích. Praha: Argo, 2013; s D. Tinkovou.