Previous Next
Maria Janionová (1926–2020): transgrese KATARZYNA CHMIELEWSKA (přeložil Roman Kanda) Dne 23. srpna 2020 zemřela Maria Janionová, zřejmě nejvýznamnější humanitní...
Hledání koherence MATOUŠ JALUŠKA — ALICE JEDLIČKOVÁ Ve světě kolem nás se pořád něco rozpadá. Věci a soustavy, které se zdály být pevné,...
Jaký Pondělíček, takový Kundera PETR ŠÁMAL Milan Kundera to nemá snadné. Život spisovatele, který opakovaně zdůrazňuje, že podstatné je dílo, nikoli osoba...
This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
 

Badatelské zaměření

Kulturní a sociální praxe 18. století; knižní kultura.

Studium a stáže

1987–1991 Univerzita Paris IV-Sorbonne (Paříž), obor Historie; 1992–1993 Institut national des techniques de la documentation, Conservatoire national des arts et métiers (Paříž), obor Informační vědy; 1999–2000 École pratique des hautes études (Paříž), obor Historie a civilizace knihy; 2001–2007 École pratique des hautes études (Paříž), obor Historie, texty, dokumenty, doktorská dizertace.

Zaměstnání

1991–1992 lektorka francouzštiny na Právnické fakultě FF UK; vedoucí knihovny a zástupkyně ředitele Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES); od 2012–2014 semináře v rámci Master Erasmus Mundus TEMA na FF UK; od 2015 odborná pracovnice v Oddělení pro výzkum literární kultury ÚČK AV ČR.

Akademické funkce

Od 2009 členka České společnosti pro výzkum 18. století (české sekce SIEDS/ISECS); od 2011 členka redakční rady časopisu Cornova: revue České společnosti pro výzkum 18. století a Filozofické fakulty UK v Praze.

Výběrová bibliografie

Knihy:

  • C. Madl – M. Wögerbauer – P. Píša: Na cestě k “výborně zřízenému knihkupectví”. Protagonisté, podniky a sítě knižního trhu v Čechách (1749–1848). Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha 2019.
  • C. Madl – P. Píša – M. Wögerbauer: Buchwesen in Böhmen 1749–1848. Kommentiertes Verzeichnis der Drucker, Buchhändler, Buchbinder, Kupfer- und Steindrucker. Harrassowitz Verlag, Wiesbaden 2019.
  • Tous les goûts à la fois. Les engagements d’un aristocrate éclairé de Bohême, Genève. Droz 2013.

Studie:

  • « L’imprimé, vecteur de diffusion du jardin paysager vers l’est de l’Europe. Modèles, traductions, médiatisations », Revue française d’histoire du livre n° 141, 2020, p. 113-136.
  • « Publishers’ Advertising Strategies to Widen and Diversify Readership. The Example of Bohemia », Dějiny, Teorie, Kritika, 2018, č. 1, s. 69-98.
  • « Organizace tisku učebnic v Čechách. Přizpůsobení jedné tereziánské reformy » [Imprimer les manuels scolaire en Bohême. L’adaptation d’une réforme de Marie-Thérèse] Cornova vol. 7, n° 17, 2017, p. 57-71.
  • « Langue et édition scolaire en Bohême au temps de la réforme de Marie-Thérèse. Retour sur une grande question et de petits livres » in : Ex Oriente Amicitia. Mélangues offerts à Frédéric Barbier à l’occasion de son 65e anniversaire (dir. C. Madl, I. Monok), Budapest, Magyar Tudományos Akadémia Könyvtar és Információs Központ, 2017, s. 235-265.
  • « Strasbourg et l’exportation des livres vers l’Est de l’Europe au XVIIIe siècle » Histoire et civilisation du livre, XI, 2015, s. 109-126.
  • „Cenzura a veřejnost aneb perný rok 1779 pro knížete Fürstenberga“. In: M. Wögerbauer a kol. V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014. Praha: Academia – ÚČL AV ČR, v. v. i., 2015, s. 165-178.
  • „Co se četlo v Klementinu v 90. letech 18. století?“. Marginalia historica 2014, č. 2, s. 91-105
  • „Les enjeux de la correspondance érudite dans les pays tchèques au XVIIIe siècle“. In: F. Cadilhon  M. Figeac  C. Le Mao (dir.): La correspondance et la construction des identités en Europe centrale 1648-1848. Paris: Honoré Champion, 2013, s. 261–274.
  • „Pán na Mimoni a šlechtic evropského rozměru. František de Paula Antonín Hartig (1758–1797)“. In: Zámek v Mimoni. Zbytečně zbořená památka. Mimoň: Ville de Mimoň, 2013, s. 101–124.
  • „Šíření informací o francouzské revoluci v Čechách. Veřejné mínění, politická moc a ekonomický factor“. In: C. Madl  D. Tinková (dir.): Francouzský švindl svobody. Francouzská revoluce a veřejné mínění v českých zemích. Praha: Argo, 2013, s. 33–58.
  • „Vienne capitale de l’édition et de la librairie dans la monarchie des Habsbourg ? Le point de vue de la Bohême“. Cornova 3, 2013, 2, s. 31–44.
  • „Pour une étude des choix de langue en milieu plurilingue: représentations et pratiques en Bohême à l’époque des Lumières“. Revue historique n° 667, 2013, 3, s. 637–659.
  • „Quel modèle de paysan éclairé pour la Bohême à l’heure de la contre-révolution ?“. Cahiers du CEFRES, n° 31, 2011, s. 79–105. (http://halshs.archives-ouvertes.fr/docs/00/68/71/17/PDF/Madl_2011_modele_de_paysan_eclaire.pdf)
  • „,Nicht nur aus Leipzig‘. Die Belieferung der Prager Buchhandlungen zu Ende des 18. Jahrhunderts“. Leipziger Jahrbuch für Buchgeschichte vol. 20 2011/2012, s. 127–142
  • „Vom Schweiz-Bild zum Handelsnetzwerk. Schweizerische Bücher in den Böhmischen Ländern in der Aufklärung“. In: V. Čičaj  J.-A. Bernhard (ed.): Orbis Helveticorum. Das Schweizer Buch und seine mitteleuropäische Welt. Bratislava: Historický ústav SAV, 2011, s. 99–111.
  • „Mezinárodní síť knihkupce Wolfganga Gerleho (1770–1790). Příspěvek k analýze šíření informací v českých zemích na sklonku osvícenství“. Český časopis historický 109, 2011, 4, s. 649–673.
  • „Censorship and Booksupply“, SVEC (ie. Studies on Voltaire and 18th Century). Vol. 7 The Enlightenment in Bohemia: religion, morality and multiculturalism (ed. I. Cerman, R. Krueger, S. Reynolds), 2011, s. 69–87; s M. Wögerbauerem.
  • „De l’image de la Suisse aux réseaux commerciaux. La circulation des livres suisses en pays tchèques à la fin des Lumières“. Histoire et civilisation du livre VII. Mélanges en l’honneur de Daniel Roche, 2011, s. 233–247. 
  • „Les réseaux francophones du libraire pragois Gerle (1770-1790): intégration ou marginalité“. Actes du Symposium internationnal organisé par la Bibliothèque métropolitaine de Bucarest: Le livre, la Roumanie et l’Europe. Vol. 1, Histoire, civilisation du livre. Bucarest, 20–24 sept. 2010, s. 325–340. (http://www.bibliotecametropolitana.ro/Uploads//9_2011/120724.pdf)
  • „The different meanings of a donation in the age of the birth of a public sphere in Bohemia“. In: M. Hlavačka a kol..: Collective and individual patronage and the culture of public donation in civil society in the 19th and 20th centuries in Central Europe. Prague: The Institute of history, Academy of Science of the Czech Republic, 2010, s. 178–193.
  • „Statut a publikační strategie učenců v českých zemích v době osvícenství“. In: T. Breň – P. Janáček (dir.): O slušnou odměnu bude pečováno. Ekonomické souvislosti spisovatelské profese v české kultuře 19. a 20. století. Praha: Ústav pro českou literaturu AVČR, 2009, s. 39–52.
  • „Grammaire d’une relation asymétrique dans une société d’ordres. L’amitié du comte de Hartig (1758-1797) et du chevalier de Limbourg (1726-1807)“. Theatrum historiae 2009, 4, s. 75–90.
  • „Reconstruction des pratiques plurilingues d’un aristocrate des Lumières à partir de sa bibliothèque et de ses écrits“. Histoire et civilisation du livre V, 2009, s. 269–295.
  • „L’aristocrate client, complice et concurrent des libraires. Quelques traits de l’approvisionnement des bibliothèques nobiliaires de Bohême dans la seconde moitié du XVIIIe siècle“. In: J. Frimmel – M. Wögerbauer (dir.): Kommunikation und Information in 18. Jahrhundert. Das Beispiel der Habsburgermonarchie. Wiesbaden: Harrassowitz, 2009, s. 173–187.
  • „Un art de mourir du temps des Lumières“. Histoire et civilisation du livre, II, 2006, s. 347–364

Překlady:

  • B. Spalová: „La question des Allemands sudètes au théâtre: représentation artistique et transformation de la relation au passé allemand“, předloženo k publikování v Revue d’études comparatives Est-Ouest v r. 2014.
  • D. Emler: Les usages du passé en France dans les années 1990, nepubl. 2014.
  • K. Benešovská: „Transformation des artistes exogènes en artistes locaux: l’exemple de la famille Parler en Bohême, 1356-1420“. In: Les aspects socioprofessionnels des transferts artistiquesActes du colloque organisé par INHA, l’Université de Liège et l’Université de Toulouse-Le Mirail. Toulouse, 2 décembre 2011.
  • P. Trnková: „Les photographes au service de l’aristocratie. Représentation visuelle du domaine des Buquoy à l’époque du comte Johann Heinrich de Buquoy (milieu du XIXe siècle)“. Austriaca, Rouen: Université de Rouen (dir. M. Faber).
  • A. Matoušek: „Le lieu commun“. Focus Pragensis, 2009, (Praha: Oikoymenh / Center for Phenomenological Research), s. 75–103.
  • K. Benešovská: „La postérité de Mathieu d’Arras dans le Royaume de Bohême“. Revue de l’art, 2009, 4, s. 55–66.
  • A. Matoušek: „Le mouvement et le mouvant“, Focus Pragensis VIII, (Praha, Oikoymenh/Center for Phenomenological Research) 2008, s. 107–120.
  • K. Benešovská: „L’art à la cour des derniers Luxembourg“. Perspective 1, 2008, Paris, INHA, s. 138–145.
  • M. Wögerbauer : „La vernacularisation comme alternative au concept ‘d’éveil national’. L’exemple de la Bohême“. Histoire et civilisation du livreI V (Genève Droz), 2008, s. 149–173.
  • František Štorek. Praha: ArtD, 2004.
  • F. Drtikol: Les yeux grand ouverts. Ed. S. Doležal. Prague: Svět, 2002 (3ecena nejkrásnější knihy roku 2002).
  • J. Kašparová: „La littérature espagnole du XVIsiècle et ses lecteurs tchèques des XVIet XVIIsiècles“. Revue française d'histoire du livre, n° 112-113, 2001-3&4, s. 73–105.

Účast v týmových pracích:

Die Habsburger Monarchie aus der Sicht der Buchgeschichte = La monarchie des Habsbourg par le livreCornova 3, 2013, 2; s M. Wögerbauerem. 

Francouzský švindl svobody. Francouzská revoluce a veřejné mínění v českých zemích. Praha: Argo, 2013; s D. Tinkovou.