Soubor jedenácti studií představuje první monografii věnovanou Kronice české Václava Hájka z Libočan (1541), jednomu ze základních děl starší české literatury. Hájkova kronika byla až do 19. století jednou z nejčtenějších českých knih vůbec, čerpali z ní mnozí novodobí čeští spisovatelé a básníci a i pro dnešní historiky stále zůstává zdrojem cenných informací. Základem studií byly příspěvky přednesené na konferenci „Na okraj Kroniky české“, konané v ÚČL AV ČR v listopadu 2013. Autoři se zamýšlejí nad historickými, literárními a jazykovými aspekty kroniky – zabývají se přírodními a archeologickými lokalitami, které Hájek znal, zeměpisnými názvy, Hájkovou interpretací husitského a pohusitského období, závislostí Jiráskových Starých pověstí českých na Hájkovi apod.
Previous
Next
Maria Janionová (1926–2020): transgrese
KATARZYNA CHMIELEWSKA (přeložil Roman Kanda)
Dne 23. srpna 2020 zemřela Maria Janionová, zřejmě nejvýznamnější humanitní...
Hledání koherence
MATOUŠ JALUŠKA — ALICE JEDLIČKOVÁ
Ve světě kolem nás se pořád něco rozpadá. Věci a soustavy, které se zdály být pevné,...
Jaký Pondělíček, takový Kundera
PETR ŠÁMAL
Milan Kundera to nemá snadné. Život spisovatele, který opakovaně zdůrazňuje, že podstatné je dílo, nikoli osoba...