Doba přechodu

Autor představuje období po roce 1989 jako interregnum, jehož obecné rysy formuloval Gramsci a Badiou, a vytváří jeho komplexní teorii. V knize rozlišuje počáteční období interregna, které skončilo finanční krizí 2008, a jeho současnou podobu. Čtenář se setká s teoretickými modely, které zachycují ekonomické a kulturní dominanty obou období (neoliberalismus, postmodernismus a jejich mutace). Na základě těchto socio-kulturních analýz autor interpretuje dílo Alaina Badioua. Jeho tranzitivní ontologie je součástí interregna, zároveň však ukazuje za jeho horizont.