Vedoucí: PhDr. Helena Kokešová, Ph.D.
  • +420 286 010 117

Část archivních fondů, o něž oddělení pečuje, vznikla činností starších vědeckých společností, existujících zhruba do založení ČSAV (celkem 38, z nejdůležitějších např. Královská česká společnost nauk, Česká akademie věd a umění, Československá národní rada badatelská, Masarykova akademie práce). Další částí představují osobní fondy významných vědeckých osobností (např. Bedřich Hrozný, Jaroslav Heyrovský, Otto Wichterle, Zdeněk Nejedlý, Karel Domin, Milada Paulová). Svěřené archiválie jsou postupně zpracovávány a zpřístupňovány (inventáře, archivní pomůcky, soupisy, edice, studie). Oddělení poskytuje informace a rešerše o fondech a z fondů a podílí se na vědecké, publikační a popularizační činnosti ústavu. Trvalým úkolem oddělení je vyhledávání a akvizice písemných pozůstalostí (výběr archiválií mimo skartační řízení) a získávání dalších doplňkových pramenů pro oral history. Na základě interview s významnými vědci a pamětníky vývoje vědy za posledních padesát let vzniká Katalog pamětnických interview. K významným archivním fondům patří fond německé vědecké instituce v meziválečném Československu se sídlem v Liberci Sudetendeutsche Anstalt für Landes- und Volksforschung, jehož první část (Sudetoněmecký archiv) je opatřena inventářem a plně zpřístupněna. V oddělení je připravována bibliografie spisů ČAVU za období celé její existence (1891–1952), která bude zpřístupněna on-line na stránkách ústavu. Oddělení se podílí na řešení projektu GA AV Vědecký exil z Československé akademie věd v letech 1953–1989 a GA ČR České feministické myšlení 19. a 20. století. V letošním roce budou zahájeny práce spojené s pořádáním rozsáhlého osobního fondu Zdeňka Nejedlého.


Masarykův osobní archiv se stal součástí Ústavu T. G. Masaryka v roce 1932. Postupně měl být doplňován o písemnosti rodiny a Masarykových spolupracovníků. Obsah osobního archivu definoval v době zřizování Ústavu T.G. Masaryka sám Masaryk. Podle něj jde o soubor materiálů vědeckého, filozofického a politického charakteru, dokumentujících činnost spisovatelskou, pedagogickou a politickou. Tvoří ho rukopisy, korespondence, poznámky a dokumenty z doby předválečné, válečné a poválečné. Celý soubor je organický nedělitelný celek.

Archiv a knihovnu Ústavu T. G. Masaryka spravuje na základě smlouvy Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR, v. v. i. (v letech 1995–2005 Masarykův ústav AV ČR). V současnosti lze v Archivu ÚTGM studovat nejen písemnou pozůstalost TGM a členů jeho rodiny, ale i písemnou pozůstalost Masarykova nejbližšího spolupracovníka E. Beneše. Významné jsou rovněž dokumenty Ústavu T. G. Masaryka – instituce, která se svého od založení v roce 1932 zabývala studiem života a díla T. G. Masaryka. Po přerušení činnosti v roce 1954 se ke svému původnímu úkolu vrátila v roce 1990. Archiv je také prvořadým zdrojem pramenů při vydávání edičních řad Spisy T. G. Masaryka, Korespondence TGM a dalších. V posledních letech se oddělení podílelo na řešení prestižního projektu Zápisy ze schůzí československé exilové vlády v Londýně, podpořeného Grantovou agenturou ČR.
Nepřehlédnutelným výsledkem práce oddělení Archiv ÚTGM je knižně vydaný inventář osobního fondu Edvarda Beneše: https://www.mua.cas.cz/cs/publikace/edvard-benes-1884-1948-pisemna-pozustalost

Aktuálně probíhá katalogizace osobního fondu T. G. Masaryka: https://www.mua.cas.cz/cs/zpracovani-archivniho-fondu-t-g-masaryk-1745