Program Strategie AV21 „Paměť v digitálním věku“ je strukturován podle čtyř základních tematických okruhů. V roce 2020 se do programu „Paměť v digitálním věku“ zapojuje 15 ústavů Akademie věd ČR (vč. pracoviště koordinátora), které participují celkem na 57 aktivitách rozdělených do 4 témat:

T1      Paměť: její utváření a proměny

T2      Ostrovy spolehlivého poznání. Encyklopedická báze digitálního věku

T3      Digital Humanities – zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku

T4      Poklady paměti: kritické zpřístupňování a interpretace pramenů českých dějin a kultury

 

T1 / Paměť: její utváření a proměny

Zpracování archivních materiálů k dějinám ARÚB – Moravika a Silesiaka (Zdenka Kosarová, ARÚB)

Cílem je zpracovat archivní materiály, které souvisí s identifikací osob a míst spjatých s ARÚB a také jeho terénní a vědeckou činností. V první fázi bude přistoupeno k digitalizaci materiálů spojených s výzkumným bádáním i s historií samotného ústavu (vybrané oficiální dokumenty dokládající vnik ústavu, významné mezníky, komunikaci s významnými osobnostmi a další, dále dokumenty související se zaměstnanci ústavu a s dosud neevidovanými terénními výzkumy). Ve druhé fázi budou materiály zpracovány a budou k nim vytvořena metada.

 

Padesát let ARÚB: historie – reflexe – vize (Lumír Poláček, ARÚB)

Záměrem je nejen konvenční zmapování dějin ústavu, ale také jejich zasazení do dobového kontextu a zhodnocení společensko-politických vlivů na chod a formování instituce. Očekávaným výsledkem by měla být obrazově bohatá, ale věcná kolektivní monografie. Celý projekt bude propagován formou audiovizuálních záznamů žijících pamětníků, vydáním série propagačních materiálů a konečně slavností, kterou plánujeme uspořádat ve známém kulturně-vzdělávacím centru Otevřená zahrada v Brně.

 

Socialismus v rodinných fotografiích (Jana Nosková, EÚ)

Cílem aktitivy je vytvořit sbírku fotografií a představit ji pomocí výstavy. Aktivita si klade za cíl shromáždit rodinné fotografie mapující období socialismu. K nim budou připojeny (písemně zaznamenané nebo nahrané) příběhy – popisy, jež zajistí jejich nutnou kontextulizaci (popis fotografie, kontextu jejího vzniku). Fotografie budou vybírat studenti přibližně 10 středních škol ve věku 14–19 let z různých regionů ČR v dialogu se sými rodiči/prarodiči. Tím bude jednak podpořen mezigenerační dialog, jednak zajištěna potřebná geografická reprezentativita. Fotografie budou následně zdigitalizovány, nahrané příběhy přepsány. Na základě analýzy vytvořeného korpusu fotografií bude vytvořeno libreto výstavy a připraveny výstavní panely, které bude možno prezentovat ve vybraných kulturních institucích v ČR.

 

Přerušená paměť - zaniklá a zanikající podoba českého venkova (Jaroslav Otčenášek, EÚ)

V souvislosti s rostoucím zájmem odborníků i veřejnosti v celé Evropě o zhodnocení a uchovávání dědictví tradiční rurální kultury a venkovského stylu života se zvláštním důrazem na oblasti s přerušenou a ztracenou kulturní pamětí a pamětí krajiny považujeme za vhodné připravit webový portál zachycující a prezentující tento odkaz. Hlavní zájem bude věnován oblastem s těžbou uhlí a dalších nerostů, s výstavbou přehrad, s existencí pohraničního pásma atd. K tomu přistoupí odborně zpracovaná hesla s ilustracemi. Na portálu dále budou galerie fotografií propojené s mapou ČR s GPS daných lokalit. Hlavním cílem je srozumitelným způsobem upozornit na odkaz zaniklých a zanikajících tradic našeho venkova, jehož podoba se v posledních 70. letech dramaticky změnila, a naznačit možnosti chápat jej jako inspiraci nejen pro život na venkově dnes.

 

Dějiny raného křesťanství jako historická paměť (David Cielontko, FlÚ)

Záměrem projektu je navazovat, rozvíjet a prohlubovat současné studium raného křesťanství za pomoci teorie historické (kolektivní, sociální) paměti. Aktivity v rámci projektu budou vytvářet platformu pro promýšlení a kritické přehodnocování současných aplikací teoretických poznatků výzkumu kolektivní paměti ve studiu raného křesťanství. Nabízené aktivity poslouží k prohlubování již navázaných vztahů se zahraničními odborníky, kteří se této oblasti výzkumu věnují, a umožní vytvořit z pracoviště AV ČR klíčové místo pro další vývoj těchto studií. V rámci navrhované aktivity budou v roce 2020 jako hlavní výstupy uspořádána dvě navazující odborná setkání, která nabídnou možnost důkladných diskusí nad zmíněnou problematikou, a to formou workshopů se štědrým prostorem pro rozhovor s cílem prohlubovat kritický interdisciplinární dialog.

 

J. A. Komenský v kulturách vzpomínání (Vladimír Urbánek, Lenka Řezníková, FlÚ)

Cílem aktivity je příprava a realizace výstavy „J. A. Komenský v kulturách vzpomínání“. Výstava je plánovaná na září a říjen 2020 jako jeden z hlavních příspěvků Akademie věd k výročí 350 let od úmrtí Jana Amose Komenského. Výstava představí širší veřejnosti bádání o kulturách paměti a Komenském jako symbolické a kanonické figuře v kontextu společenských, vědeckých, politických, uměleckých a mediálních proměn 19.–20. století. Shromáždí obrazový a textový materiál, divadelní a filmové reprezentace, materiály o dobových výstavách a slavnostech a bude dokumentovat a reflektovat způsoby, jakými byl Komenský v těchto kontextech prezentován a jeho místo v rámci sdílených kolektivních představ upevňováno. Koncepce výstavy vychází z interdisciplinárního výzkumu procesů společenského zvýznamňování a utváření obrazu Komenského jako jednoho z klíčových identitotvorných topoi kulturní paměti.

 

Paměť současnosti: vizualizace, popularizace a zpřístupňování dat o názorech, postojích a náladách českých občanů a jejich změnách v čase (Naděžda Čadová, SoÚ)

V roce 2020 chce CVVM navázat na aktivity realizované v předešlých letech a to v několika směrech: 1) Rozšíření a zpřehlednění databáze časových řad zpřístupněné na webových stránkách provozovaných CVVM v české i anglické verzi. Aktivita si klade za cíl dokončit tvorbu agregovaného grafu, který přehlednou formou seznamuje uživatele se všemi volebními modely, které v ČR vznikají, přibližuje rozdíly v metodologii jednotlivých výzkumů a přehledně zobrazuje rozdíly ve výsledcích CVVM a výzkumných agentur, které se sběru dat týkajících se volebních preferencí věnují. 2) Zlepšení prezentace výsledků výzkumů veřejného mínění na stránkách CVVM. 3) Zpřístupňování primárních dat z výzkumů CVVM.

 

Božena Němcová jako místo paměti. Výstava a cyklus přednášek k 200. výročí narození (Dalibor Dobiáš, ÚČL)

Hlavním cílem projektu je volně stažitelná výstava o Boženě Němcové při příležitosti 200. výročí narození autorky na 12 panelech ve formátu PDF, určená školám, knihovnám, muzeím a dalším paměťovým institucím k vytištění a instalaci, a takto k aktualizaci znalostí o díle této formativní osobnosti moderní české kultury. Jedna sada panelů bude zároveň zhotovena jako velkoformátový tisk na desky vhodné k instalaci v exteriéru – instalována bude ve veřejně přístupných prostorách ÚČL a následně budou panely půjčovány zájemcům z řad kulturních a vzdělávacích institucí.  Výstava vznikne v mezioborové spolupráci v řadě výstav Literatura ke stažení. Doprovodí ji i pracovní listy pro různé věkové skupiny a cyklus tří přednášek o Boženě Němcové, který se uskuteční na jaře roku 2020.

 

Informačně-popularizační příručka k 30. výročí založení Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (Lenka Krátká, ÚSD)

V lednu 2020 uplyne 30 let od založení Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, který byl konstituován z iniciativy historické komise Občanského fóra a budován jako pracoviště pro nezávislý výzkum československých dějin v období let 1938 až 1989. Při této příležitosti bude v rámci dané aktivity vytvořena informačně-popularizační příručka, jež shrne nejen základní faktografické údaje o pracovišti, ale i důležité milníky jeho vývoje a směry bádání ÚSD. Podkladem budou pramenné materiály ze spisovny a sbírek ÚSD i rozhovory s osobnostmi pracoviště (případně jejich tematické příspěvky). Publikace by měla nabídnout i pohled do zázemí ústavu, ať již se jedná o historii budovy či reflexi každodenního života. Texty bude doplňovat obrazový materiál.

 

Ženy – právo – paměť (Jan Kober, ÚSP)

Řada otázek postavení žen v právu a vývoje paměti na proměny tohoto postavení náleží k méně prozkoumaným. Aktivita, zvláště pak zamýšlená konference, otevře prostor pro pohled na 20. století jako celek i na jeho obrazy v paměti pozdějších období, aniž by ovšem přehlížela významné personální i politické diskontinuity. Otevřena bude také dosud spíše stranou zůstávající problematika pronikání právniček do různých právních profesí a do v akademické sféry a paměti na ně. Cílem aktivity bude poskytnout vhodný prostor pro bilancování stavu výzkumu a pro mezioborové průniky. Tím by měla být překonána zvláště pak posavadní značná vzájemná izolace mezi právní historiografií a obecnou historiografií, resp. i jinými společenskovědními obory.

 

Letní škola klasických studií: Bible – inspirovaný text v paměti Evropanů (Alena Sarkissian, FlÚ)

Letní škola klasických studií sestává ze série přednášek a interaktivních workshopů adresovaných středoškolským pedagogům humanitních oborů, zejména latiny, dějepisu apod., a vysokoškolským studentům daných oborů. Velký prostor na LŠKS bude věnován překladům Bible – od písemného zachycení a redakce hebrejského originálu přes řecký překlad Septuagintu, latinskou Vulgatu až po překlady Bible do národních jazyků. Letní škola bude akreditována u MŠMT v rámci programu Celoživotní vzdělávání a bude zařazena do studijních plánů fakult humanitního zaměření.

 

T2 / Ostrovy spolehlivého poznání. Encyklopedická báze digitálního věku

TEATER: zkvalitnění a obohacení tezauru archeologické terminologie (Stanislav Velčev, ARÚB)

Cíl aktivity spočívá v rozšíření a zkvalitnění obsahu TEATER: Tezauru archeologické terminologie. Záměr lze rozčlenit do několika dílčích cílů: 1) Přidání německojazyčných ekvivalentů do archeologických částí tezauru. 2) Obohacení hesly ze souboru klasické archeologie. Geografický záběr tezauru je v současnosti převážně středoevropský. Je naplánováno vytěžit terminologické slovníky klasické archeologie a následně hlavní archeologické kategorie tezauru (Teorie, Areály, Objekty, Předměty) obohatit o vybrané termíny, které se v těchto slovnících nacházejí. 3)  Průběžné doplňování referenčních informací k heslům, která jsou již v tezauru obsažena. 4) Jednání s Národní knihovnou o přidání oborově specializovaných předmětových hesel k přesnějším věcnému popisu.

 

Akademická encyklopedie českých dějin sv. 2 (Č/1) – zpřístupnění plných textů (Václava Horčáková, HiÚ)

Cílem projektu je pokračovat ve zpracování bibliografických záznamů s připojenými plnými texty hesel Akademické encyklopedie českých dějin v rámci portálu Bibliografie dějin Českých zemí (BDČZ).  Dosud byly vydány 4 svazky, pátý je v přípravě do tisku. Plné texty hesel budou provázány s relevantní literaturou v databázi BDČZ formou hypertextových odkazů. Vazby mezi souvisejícími dokumenty včetně jejich plných textů budou dalším obohacením bibliografické databáze.  V roce 2020 bude zpracován svazek druhý (Č/1).

 

Doplnění hesel, systematizace dat v Bio-bibliografické databázi řeholníků, zkušební propojení dat s Databází rukopisů a bibliografie kodikologické literatury MÚA AVČR (Jiří Havlík, HiÚ)

Záměrem aktivity je začlenění nových biografických dat do BBDR a jejich korektura. Jedná se o doplnění cca. 800 plných biogramů českých kapucínů raného novověku a zpřesnění hesel k vybraným jezuitům a karmelitánům z obou větví řádu. Na příkladech kapucínů a jezuitů se soustředíme na data týkající se vzdělání bratří, a to i před jejich vstupem do řeholní komunity. Pro tyto účely již byly vytvořeny nové položky databázového formuláře. Pilotní propojení dat o rukopisech a jejich autorech s Databází rukopisů a bibliografií kodikologické literatury BBDR shromažďuje také informace o dílech kapucínských historiografů. Dalším cílem aktivity je tedy zajistit sdílení popisů rukopisů a dalších údajů s Databazí rukopisů a bibliografie kodikologické literatury MÚA AVČR, která eviduje rukopisy neúřední povahy v různých paměťových institucích v České republice i bohemikální rukopisy v zahraničních sbírkách.

 

Biografický slovník českých zemí, elektronická databáze (Marie Makariusová, HiÚ)

Průběžně aktualizovaná biografická databáze je od roku 2015 otevřena veřejnosti formou webového portálu http://biography.hiu.cas.cz/. Na něm jsou k dispozici základní údaje o cca 51 500 významných osobnostech, které se vztahují k teritoriu českých zemí, a to včetně osob žijících. Databáze se průběžně rozrůstá o nově zařazované osobnosti. Umožňuje vkládání všech dostupných informací o zachycených osobách, a to včetně fulltextů uveřejněných v tištěné verzi Biografického slovníku českých zemí (a to jen s malým časovým odstupem). Současně úzce spolupracuje s portálem historické a postupně došlo k jejich k vzájemnému propojení. K přednostem patří i zapojování externí veřejnosti do její tvorby, a to formou aktualizací, doplňků, revizí a oprav.

 

Taiwan Biographical Ontology (TBIO) (Táňa Dluhošová, OÚ)

Taiwan Biographical Ontology je databáza koncipovaná ako platforma a nástroj prosopografickej analýzy ako pre vedeckých pracovníkov, tak i pre jednotlivcov zaujímajúci sa o dejiny Taiwanu a republikánskej Číny (1911–1949). Úlohou databáze je okrem uchovávania informácií a reprezentácia znalostí i možnosť vytvorenia vlastných súborov dát pre ďalší rozbor. V súčasnosti databáza obsahuje informácie o takmer 23 000 taiwanských a čínskych osobnostiach z konca 19. a z 20 storočia. Obsahuje však i zoznamy 40 000 vládnych a súkromných organizácií, 7 000 historických geografických mien a ďalšie reálie z daného obdobia. S pomocou grantu by sme vytvorili užívateľské prostredie, ktoré by umožnilo analýzu z pohľadu organizácií. Tento prístup je vhodný pre pozičnú analýzu elít, ktorá sa využíva v sociológii a historickej sociológii.

 

Persian Biographical Anthologies Database and Web Portal (Kevin L. Schwartz, OÚ)

The purpose of the project is to develop a database and web portal of biographical anthologies of Persian poets produced across Islamic Eurasia between the years 1200 and 1900. The portal will include two major elements. First, a database containing: a) a text’s date and place of completion; b) biographical data of the author; and c) bibliographic information related to the location of manuscripts and citations of secondary sources. Second, the portal will include interactive digital maps and videos highlighting the production and circulation of texts across space and time. The database and web portal will serve as an interactive platform enabling the pursuit of further research by providing scholars with the raw data for their own prosopographic projects as well as a methodological framework for conceptualizing projects focused on textual production and circulation in Islamic history.

 

Rozšíření encyklopedické informační báze Sociologického ústavu AV ČR (Zdeněk R. Nešpor, SoÚ)

Samotné rozvíjení Sociologické encyklopedie je v tuto chvíli záležitostí spíše drobnějších vkladů a aktualizací. Konkrétně půjde zejména o vložení posledního encyklopedického díla Prof. M. Petruska Společnosti pozdní doby a jeho provázání s dalšími součástmi encyklopedie. Nad rámec doplňků Sociologické encyklopedie chceme obdobným způsobem začít s přípravou zcela nové internetové Religionistické encyklopedie. V roce 2020 pro tuto encyklopedii připravíme metodologii, vytvoříme základní navigační strukturu a vložíme do ní část obsahu Encyklopedie menších křesťanských církví v ČR, doplněnou o relevantní informace o všech ostatních registrovaných církvích. Výsledkem bude „demo-verze“ nové encyklopedie, zpřístupněná veřejnosti na konci roku 2020. Zároveň povedeme jednání s autory/držiteli autorských práv dalších existujících českých oborových encyklopedií o jejich vložení do projektu – v případě úspěchu by k tomu došlo v roce 2021.

 

Tematické katalogy českých skladatelů online – pražští tvůrci raného 18. století (Václav Kapsa, ÚDU)

Projekt se zaměřuje na elektronické zpracování a webovou prezentaci tematických katalogů děl českých skladatelů. Data jsou zpracována pomocí editoru „MerMEId“ ve formátu MEI (Music Encoding Initiative) a publikována online. Cílem projektu je ve spolupráci s externími badateli připravit katalogy děl vybraných tvůrců působících v Praze raného 18. století a doplnit tak dříve zpracovaný pilotní projekt dalšími soubory dat týkajícími se místně a časově obdobného repertoárového okruhu. Zpracovaná data budou využita nejen pro publikování katalogů děl jednotlivých tvůrců, ale umožní i sledování hudební tvorby daného místa a doby z dalších perspektiv.

 

AcademicLex (František Cvrček, ÚSP)

Na základě zkušeností s projektem PES navrhujeme vytvořit obecnou softwarovou platformu pro zpracování a vyhledávání v právních textech propojujících informační systém o českém právu, slovník PES, korpusy platného práva s analytickým softwarem, klasické právní učebnice a nově vzniklé učebnice pro výuku práva. ÚSP má k dispozici databáze o českém právu od roku 1918, ve spolupráci s Fakultou informatiky vytvořil PES a připravil korpusy platného primárního práva pro roky 2012, 2014, 2015, 2016, 2017 a 2019. Na nové platformě ve spolupráci s právnickými fakultami UK a ZČU zpracoval učebnice římského práva, pandektního práva, vybraná klasická díla právní filosofie, učebnice legislativy atd. Projekt vede Centrum pro výzkum právního jazyka při ÚSP ve spolupráci s univerzitními pracovišti v osvědčeném týmu právníků, informatiků a programátorů.

 

Stopy republiky – rozvoj databáze meziválečného Československa II (Jan Kober, ÚSP)

V letech 2018–19 bylo na Ústavu státu a práva AV ČR pracováno na řešení specializované databáze, zaměřené na místa, události, instituce, sídla a osobnosti spojené především s počátečními roky republiky. Databáze je propojena s geografickými informacemi a obsahuje vedle hlavních textových informací také obrázky a doprovodné texty. Protože projekt skýtá značné rozvojové možnosti a protože se bude česká a slovenská společnost během příštích dvou desetiletí velmi pravděpodobně opakovaně obracet k období meziválečné republiky, rádi bychom v tomto projektu pokračovali. Záměrem rozvoje Stop republiky v roce 2020 by bylo pokračování práce na rozšiřování a zlepšování obsahu databáze v menším rozsahu.

 

T3  /  Digital Humanities – zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku

 

Česko-rakouská spolupráce na tvorbě archeologických datových bází (Ondřej Švejcar, ARÚP)

Aktivita směřuje k vytvoření dlouhodobé spolupráce na poli Digital Humanities s Naturhistorisches Museum ve Vídni. Cílem aktivity v roce 2020 je transformovat do struktury OpenATLAS data o raně středověkých funerálních aktivitách v rámci sídelní aglomerace Libice nad Cidlinou, a to vč. převodu heslářů a popisných údajů do anglického jazyka.

 

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR:  Kritické zhodnocení a zpřístupnění památek lidových a společenských písní české kultury 19. a 20. století (Lubomír Tyllner, EÚ)

Aktivita vychází ze skutečnosti, že Etnologický ústav AV ČR, v. v. i. na základě dlouhodobé existence uchovává jedinečnou sbírku českých lidových a společenských písní. Právě fakt, že se jedná o mimořádně cenné písemné, zpravidla písňové rukopisné (paměťové) artefakty a obtížně dostupné projevy českého společenského zpěvu (převážně zpěvníkových písní) v největším množství dochovaných v EU AV ČR, je důvodem pro ošetření, zpřístupnění a současně zhodnocení tohoto sběratelského fondu. Fyzický kontakt zejména s rukopisnými památkami českého lidového zpěvu činí z tohoto fondu ohrožené kulturní dědictví. Současně se jedná o prameny, o které je v kulturní veřejností značný zájem. Aktivita předpokládá skenování papírových pramenných celků či fotografických (diapozitivových) dokumentů a současně jejich odbornou charakteristiku.

 

Rozvoj virtuální výstavy „Filosofovo bytí – a čas“ ve formátech Digital Humanities (Ivan Chvaték, FlÚ)

Cílem projektu je 1) průběžné technologické HD rozvíjení úspěšně rozpracované virtuální podoby výstavy „Filosofovo bytí – a čas“, která se fyzicky konala na přelomu let 2018/2019 ve výstavní síni Věda a umění AV ČR na Národní třídě, 2) vytvoření doprovodného portálu s repozitářem soustřeďujícím digitálně zpracované archiválie, zvukové, fotografické a textové dokumenty.

 

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Digitalizace databáze dějin všedního dne (Vojtěch Kessler, HiÚ)

Databáze dějin všedního dne je jedním z výstupů dlouhodobého mezinárodního vědeckovýzkumného projektu. Jedním z cílů tohoto projektu je vytvoření dokumentační sbírky starých pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Již dnes je tato sbírka cenným svědectvím o životě prostých lidí v dřívějších dobách. Obsahuje více než 300 životopisných záznamů různého obsahu, které byly v rámci prostředků AV21 2017 odborně digitalizovány. V roce 2018 byla vytvořena metodika, částečný zápis metada a katalogizace do zavedeného systému Verbis. V roce 2019 bylo v této činnosti pokračováno a byla vytvořena popularizačně-informační brožura. Databáze by měla být v roce 2020 dopracována připravena na zveřejnění.

 

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Národnostní diverzita na mapách českých zemí ‒ kartografický obraz a realita (Jitka Močičková, HiÚ)

Cílem aktivity je zpřístupnit kartografické dokumenty z Mapové sbírky Historického ústavu AV ČR, v. v. i., které zachycují národnostní problematiku v letech 1869‒1950, a formou rekonstrukčních map znázornit rozdíly mezi mapou a výsledky censu a zachytit rozdíly mezi sledovanými zdroji. Mapy s národnostní tematikou jsou významnými prameny pro studium přenosu národnostní problematiky do kartografického dokumentu v českých zemích ve sledovaném období a jejich případného zkreslení. Výsledky studia včetně digitalizovaných map budou zpřístupněny na portálu Mapové sbírky Historického ústavu AV ČR, v. v. i.

 

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Propojení elektronických kopií unikátně dochovaných bohemikálních tisků 16.-18. století v českých a zahraničních knihovnách s Bibliografií cizojazyčných bohemikálních tisků (Vojtěch Šícha, KnAV)

Provázání s elektronickými kopiemi představuje jeden z významných kroků ve vývoji Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků 1501–1800 (BCBT), který odpovídá současnému směřování v oblasti zpřístupňování národních retrospektivních bibliografií v zahraničí. Záměrem KNAV je v této činnosti nadále pokračovat a zároveň přistoupit ke zpracování získaného materiálu a přípravě jeho veřejné prezentace on-line.

 

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Databáze a portál „Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci“ (Marina Krahulcová, KnAV)

V roce 2017 byla digitalizována díla Ovidia z historického knižního fondu KNAV, z nich byly vybrány Proměny (Metamorfózy), jejichž ilustrace byly v průběhu roku 2019 dále analyzovány, opatřeny podrobným popisem a uspořádány do strukturované databáze „Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci“. Cílem aktivity v roce 2020 bude přebudování administrátorského rozhraní pro zpracovatele dalších záznamů do databáze. Během testování také vznikly požadavky na úpravy stávající funkčnosti nebo na zcela nové prvky zobrazení. V plánu je také přechod na novou verzi redakčního systému WordPress – Gutenberg. V souvislosti s tím bude nutná aktualizace dat, zaučení zpracovatelů, testování a opravy. Nezbytné budou další aktualizace a údržba systému.

 

Musica Hussitica Moderna: digitální katalog hudebních skladeb 19.-21. století s husovsko-husitskou tematikou (Viktor Velek, MÚA)

Cílem projektu je: 1) Vytvořit online katalog pro repertoár skladeb českých a zahraničních skladatelů, kteří v hudbě zpracovali s tématy a motivy spojenými s Janem Husem a husitstvím (19.–21. století), 2) Vytvoření autoritních záznamů, které software umožní filtrovat dle různých kritérií a potřeb, 3) Doplnění záznamů o doprovodné dokumenty, 4) Komplexní zpřístupnění a popularizace tematicky jasně definované skupiny skladeb, které jsou hudebním zrcadlem vývoje husovsko-husitské tradice, 5) Vytvoření informační báze pro oblast muzikologie, odbornou interdisciplinárně zaměřenou veřejnost a pro sféru hudebního provozu, 6) Umístění - veřejně přístupné, prostřednictvím webového rozhraní.

 

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Hudba překonává hranice. Zpřístupnění archivních pokladů české hudební kultury v mezinárodním katalogu (Tomáš Pavlíček, MÚA)

Cílem je zpracovat, konzervovat a zpřístupnit hudební rukopisy a opisy uložené v MÚA AV ČR. Jedná se o méně známou, nezpracovanu hudební sbírku skladeb českých a německých hudebních skladatelů (zvláště první poloviny) 19. století, kterou shromáždil Zdeněk Nejedlý jako přípravný materiál pro svou smetanovskou biografii. Katalogizace unikátních hudebnin bude provedena v MÚA AV ČR pod metodickým dohledem Hudebního oddělení Národní knihovny ČR, jež zajistí vložení skenů a katalogizačních záznamů 50 kusů hudebnin do mezinárodního hudebního katalogu RISM. Dalším cílem aktivity je na interdisciplinárním workshopu muzikologů a archivářů představit, komentovat a provést výběr dosud neznámých skladeb z této sbírky.

 

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Souhvězdí českých astronomů (kontakty v mezinárodní vědecké síti) (Tomáš Pavlíček, MÚA)

Záměrem projektu je ve spolupráci archivářů s astronomy soustředit a zpřístupnit fotografické prameny, které dokumentují zahraniční stáže a kontakty českých astronomů, účast na kongresech Mezinárodní astronomické unii, a dále organizaci a zahájení samotné výstavy měsíčního kamene v březnu 1970 na Ondřejově apod. Fotografie se nacházejí dílem v Astronomickém ústavu AV ČR, dílem v archivních fondech MÚA AV ČR a v nezjištěné míře v rukou astronomů. Cílem projektu je fotografie evidovat, restaurátorsky ošetřit a archivně popsat. Jejich digitalizace bude hrazena z jiných zdrojů.

 

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Digitalizace, analýza a zveřejnění zápisů folklorní prózy z Moravy (sběr studentů FF Masarykovy univerzity v Brně v letech 1929-1933 pod vedením prof. F. Wollmana (Anna Zelenková, SlÚ)

Cílem projektu je digitalizace, zveřejnění a odborné zhodnocení moravského sběru lidové slovesnosti, který představuje dosud nezma-pované zápisy lidové prózy z moravsko-slovenského pohraničí na přelomu 20.–30. let 20. století. V roce 2020 bude pokračovat práce na jazykových korekturách a řešitelský tým se zaměří na přípravu knižní edice sběru moravské lidové slovesnosti pro vydání a na její metodologickou úvodní studii, která z literárně-vědného, etnologického a jazykovědného hlediska zhodnotí charakter a význam tohoto sběru. Část studie bude připravena i k publikování v odborném tisku v anglickém překladu. 

 

HISTORICKÁ KORESPONDENCE ONLINE: zajištění technické infrastruktury (Martin Lhoták, KnAV)

V rámci aktivity bude obsahově a funkčně rozvíjena webová stránka Historická korespondence online, která je zaměřena zejména na zpřístupnění rozsáhlé vědecké a kulturní korespondence bohemistky, komenioložky, literární historičky a překladatelky Milady Blekastadové-Topičové a rovněž na zpřístupnění korespondence T. G. Masaryka. V průběhu roku 2020 bude posílen rozvoj též rozšířením na korespondenci dalších osobností – např. českého filozofa a historika Roberta Kalivody, jehož korespondence je zpracovávána ve Filosofickém ústavu. Záměrem a cílem KNAV je zajištění technické podpory formou programátorských a administrátorských prací na vývoji a správě webových stránek pro Historickou korespondenci a pro rozhraní na zpřístupnění pořízených metadat a obrazových souborů o korespondenci.

 

HISTORICKÁ KORESPONDENCE ONLINE: Digitalizace a prezentace pozůstalosti Milady Blekastadové-Topičové (Vladimír Urbánek, FlÚ)

Cílem aktivity je pokračovat v digitalizaci rozsáhlé vědecké a kulturní korespondence bohemistky, komenioložky, literární historičky a překladatelky Milady Blekastadové-Topičové a v jejím zpřístupnění a prezentaci širší odborné i laické veřejnosti. Korespondence uložená ve Filosofickém ústavu AV ČR je významná zejména z hlediska studia dějin vědy a kultury v období studené války a komunikačních sítí mezi českými vědci a spisovateli a jejich západními partnery. V roce 2020 plánujeme pokračovat v digitalizaci korespondence s významnými vědci, spisovateli, divadelníky a dalšími kulturními pracovníky. Bude pokračovat i tvorba metadat, tvořících východisko pro databázi v rámci webového portálu Historická korespondence online. Kvůli online zveřejnění skenů originálních rukopisů a strojopisů se bude nadále jednat s dědici práv. Předpokládá se tvorba prvních mapových vizualizací korespondence Milady Blekastadové a jejich veřejná prezentace na společném workshopu s KNAV a MÚA AV.

 

HISTORICKÁ KORESPONDENCE ONLINE: Digitální prezentace korespondence T. G. Masaryka II (Martin Jemelka, MÚA)

Cílem aktivity je udržování a rozvíjení webového portálu, a to ve spolupráci KNAV ČR, FLÚ AV ČR a MÚA AV ČR, který umožní ústavům Akademie věd ČR prezentovat historickou korespondenci a vyhledávat v ní prostřednictvím digitální aplikace. MÚA AV ČR zde bude prezentovat domácí a zahraniční korespondenci T. G. Masaryka z let 1870–1918, jejímž zpracováním a editací se dlouhodobě zabývá. Ve výběru bude prostřednictvím metadat v anglickém jazyce zpřístupněna nejen Masarykova korespondence deponovaná v archivních fondech spravovaných MÚA AV ČR, ale především korespondence uložená v zahraničních archivech. Masarykova korespondence s evropskými intelektuály z desetiletí kolem roku 1900 představuje významný pramen k dějinám středoevropského myšlení a politických proměn a dlouhodobě volá po digitálním zpřístupnění domácí a zahraniční odborné a laické obci.

 

Vytváření metadatových záznamů článků a jejich propojení na plné texty v Digitální knihovně AV ČR (Kateřina Neradová, KnAV)

V Digitální knihovně AV ČR se nachází přibližně 200 titulů periodik, vydávaných ústavy AV ČR, jejich předchůdci a přidruženými vědeckými spolky. Nejnovější ročníky časopisů, které vyšly v posledních deseti letech, mají metadata zpracovaná na úroveň článků. Konkrétně se jedná o 44 titulů periodik. Záměrem KNAV je analyticky (na úroveň článků) zpracovat také starší ročníky akademických periodik a zlepšit tak přístup uživatelů k vědeckým informacím. Takto zpracované články budou propojeny na plné texty periodik a zpřístupněny prostřednictvím Digitální knihovny AV ČR. V roce 2020 bude vytvořeno a propojeno celkem 5 000 analytických záznamů.

 

Portál Historický atlas měst ČR (Eva Semotanová, HiÚ)

Cílem aktivity je v rámci Digital Humanities zpřístupnit významné prameny k urbánním dějinám a umožnit studium proměn městských krajin v několika časových etapách. Portál Historický atlas měst ČR informuje o stejnojmenném projektu a zpřístupňuje kartografické prameny. V roce 2020 by se pozornost zaměřila na Prahu jako velkoměstskou aglomeraci a srovnání s dalšími evropskými městy, zejména Vídní.

 

Digitální technologie v muzikologickém výzkumu (Jana Franková, MÚA)

Projekt si klade za cíl prohloubit znalosti v oblasti digitálních technologií aplikovaných na muzikologický výzkum, jejichž použití je v ČR dosud minimální, přestože přináší velmi užitečné prostředky a pomůcky pro daný obor, a to jak v rovině historického výzkumu, tak v rovině hudebně-analytické. Prostřednictvím série jednodenních seminářů budou zahraničními specialisty v oboru digital humanities představeny aktuální mezinárodní projekty spojené s výzkumem především starší hudby, zaměřené na databáze hudebního repertoáru, digitální edice textů a hudby s použitím mezinárodně uznávaných standardů TEI a MEI. V rámci seminářů budou představeny a diskutovány v současné době řešené digitální výstupy projektu „Staré mýty a nová fakta“ (společný projekt MÚA AV ČR a FFUK).

 

Zpřístupnění bibliografických záznamů k rukopisům Strahovské knihovny (Martin Hrdinová, MÚA)

Oddělení pro soupis a studium rukopisů již od dob svého vzniku zaměřovalo své aktivity na evidenci a katalogizaci rukopisných fondů v České republice, k nimž patřil i rozsáhlý fond Strahovské knihovny. Bibliografické údaje, které se týkají rukopisů z těchto sbírek, vznikaly při pracích na České literatuře kodikologické, tak i při částkových zpracováních rukopisů pracovníky oddělení a zaměstnanci Strahovské knihovny. Záměrem aktivity je vkládání bibliografických záznamů a jejich propojování s popisy rukopisů z fondů Strahovské knihovny v Databázi rukopisů a kodikologické literatury MÚA AV ČR.

 

Digital Humanities v Akademii věd – informační portál (Vojtěch Šícha, KnAV)

Informační portál Digital Humanities byl vytvořen a spuštěn  již v roce 2015. Obsahuje informace o elektronických informačních zdrojích, elektronických sbírkách, databázích, ale i sbírkách, které na svou digitalizaci teprve čekají, provozovaných v oblasti společenských a humanitních věd v AV ČR. Záměrem pro rok 2020 je průběžná kontrola a aktualizace všech informací, které se na webu nacházejí, aby portál zůstával spolehlivým zdrojem informací. Stálá pozornost bude kromě monitoringu odborných akcí a nově dosažených výsledků v oblasti digital humanities věnována také probíhajícím a chystaným dotačním programům a možnostem zapojení ústavů III. VO. Průběžně bude probíhat také údržba, aktualizace a zabezpečování redakčního systému.

 

Index sequentiarum Bohemiae medii aevi (Hana Vlhová-Wörner, MÚA)

Cílem projektu je 1) další rozšíření online databáze repertoáru sekvencí (středověkých mešních zpěvů) o další prameny především utrakvistické a sub una provenience z konce 15. století a začátku 16. století, 2) další budování souboru digitálních mini-edic sekvencí českého původu, za spolupráce specialistů z oboru středověké latiny a středověké češtiny.

 

„Digitální Protektorát“ (Jan Vondráček, MÚA)

Projekt si klade za cíl vytvořit internetovou platformu pro komplexní studium každodennosti během německé okupace v protektorátu Čechy a Morava, a to s akcentem na zpřístupnění archivních pramenů a vizualizaci dat. Hlavním záměrem je digitalizace pramenů především normativního a úředního charakteru a jejich vzájemné propojení. Projekt propojí tři úrovně odborně-didaktického pojetí a využití archivních dokumentů (archiv-vědecká instituce-univerzita). Digitalizace rozšíří povědomí o doposud opomíjených archivních dokumentech. Studenti budou digitalizované prameny pod dohledem odborníků opatřovat základními metadaty, doplněnými o historický kontext. Prostředky jous určeny na vývoj softwaru.

 

Ruská emigrace v meziválečném Československu - digitální zpřístupnění (Dana Hašková, SlÚ)

Cílem aktivity je seznámení veřejnosti s dějinami a osobnostmi ruské emigrace v meziválečném Československu a jejich přínosem československé společnosti. V letech 2020–21 budou dokončovány publikační výstupy (ruská a doplněná česká verze Biografického slovníku) a poté bude biografická databáze zpřístupněna on-line. Na konci února 2020 bude do nakladatelství Academia odevzdána ruská verze Biografického slovníku, která vznikala paralelně s verzí českou. Od března 2020 budou probíhat závěrečné práce s textem české verze tak, aby byl na konci roku připraven k odevzdání do na-kladatelství. České vydání bude doplněno rozsáhlou obrazovou přílohou, jejíž příprava proběhne v r. 2021. Současně bude pokračovat převádění textu do SQL databáze tak, aby mohl být od r. 2021 slovník zpřístupňován na webových stránkách ústavu.

 

Elektronická česko-ruská lexikální databáze (Karolína Skwarska, Iveta Krejčíková, Eva Šlaufová, SlÚ)

Česko-ruský elektronický lexikální zdroj vychází z dosud nevydaného materiálu o rozsahu 21 834 textových stran ze 70. a 80. letech 20. století. Po úspěšné digitalizaci dochází od roku 2019 ke zpřístupňování části hesel přes web SLÚ. V letošním roce bylo uživatelům zpřístupněno 61 513 slovníkových hesel. Materiál je možné díky databázovým nástrojům filtrovat podle různých parametrů (např. gramatických, stylových, slovotvorných apod.). V roce 2020 budou zpřístupněna hesla písmen P–U. Bude také pokračovat zpracování hesel několika písmen, jež nebyla na přelomu 80. a 90. let dokončena. Nadále bude prováděn výzkum ruských neologismů, který doplní dříve zpracovanou rusko-českou elektronickou slovníkovou databá-zi. Cílem je vytvořit rusko-český elektronický slovník neologismů, významnou součást rusko-české lexikografie, která umožní také výzkum dynamiky slovní zásoby obou jazyků. V současnosti je hotový heslář (cca 4 200 hesel) a zpracována hesla písmen A, B.

 

Prameny ke studiu jihokarpatských nářečí (Michal Vašíček, SlÚ)

Prvořadým cílem projektu je elektronické zpřístupnění dialektologického materiálu z te-rénních výzkumů I. Paňkevyče a jeho žáků na východním Slovensku a Podkarpatské Rusi z 20.–60. let 20. století, které dosud nebyly vědecky zpracovány a nejsou zachyceny dialektními atlasy. Při zpracování byly do databáze vkládány naskenované kartotéční záznamy, tím je zajištěno zachování autentického materiálu. Současně byl do databáze přepsán obsah kartotéčních záznamů. Průběžně probíhají korektury, doplňování a sjednocování materiálu. Předpokládáme dokončení a zpřístupnění on-line na konci roku 2021. Databáze umožní teoretický výzkum dynamiky slovní zásoby jihokarpatských nářečí i konkrétní lexikografické výstupy. Dalším cílem je rozšiřování korpusu zvukových nahrávek jihokarpat-ských nářečí o současný materiál z probíhajících a plánovaných ex-pedic, jeho následná transkripce a zpracování. Materiál získaný v rámci Strategie AV21 „Paměť v digitálním věku“ bude vydán v komentované chrestomatii nářečních textů do konce roku 2020.

 

Epigrafická databáze (Jiří Roháček, ÚDU)

Databáze zachycuje nápisové texty na území ČR od 10. do 18. století. Je budována ze sekundárních zdrojů i terénního výzkumu. Přidanou hodnotou je ohled na možnost IT vyhodnocení, zejména pak metodami aplikované lingvistiky. Tomu je přizpůsoben i variantní zápis textů a specializovaná metadata, což umožní společné vyhodnocení nápisů zpracovaných ze zdrojů různého charakteru a spolehlivosti. Budoucí částečně automatizované integrované zpracování, produktivní až při shromáždění minimálně 20 000 nápisů, umožní obecně platné závěry pro český epigrafický fond jako celek. Kromě dalšího rozvoje databáze jsou pro 2020 zamýšleny na jejím základě dva články do odborného tisku a minimálně jedna přednáška.

 

Muzikologická bibliografická databáze – retrospektivní bibliografie muzikologické produkce (Markéta Kratochvílová, ÚDU)

Projekt Muzikologická bibliografická databáze shromažďuje bibliografické záznamy zachycující tuzemskou muzikologickou produkci plus zahraniční publikace českých muzikologů. Jednotlivé záznamy vytváříme v programu Aleph a zpřístupňujeme je on-line. Vybrané záznamy poskytuje i do ANL. Pro rok 2020 je v plánu další fáze projektu, realizovaného úspěšně už v letech 2015–2019. Zpracována bude retrospektivní bibliografie muzikologické produkce z tištěných bibliografií a jiných veřejně přístupných zdrojů. O aktuálním stavu bibliografické databáze budeme informováno mj. v článku pro časopis Hudební věda.

 

T4  /  Poklady paměti: kritické zpřístupňování a interpretace pramenů českých dějin a kultury

 

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Příprava elektronické edice výročních zpráv jezuitské rezidence – poutního místa v Bohosudově (Markéta Holubová, EÚ)

Cílem aktivity je shromáždit korpus textů a vybrat ty z nich, na kterých bude v dalším období testována funkčnost prostředí e-edice vyvíjené v HIÚ AVČR a ÚČJ AVČR (vokabulář webový). Výroční zprávy jednotlivých domů jezuitského řádu představují výjimečný pramen nejen pro dějiny Tovaryšstva, ale především pro sledování způsobů a forem působení jezuitů ve společnosti, v tomto případě i každodennosti poutního místa a duchovního života laiků. Shromážděním informací o textech a posléze jejich zveřejněním formou e-edice umožníme badatelům intenzivnější využívání pramene i hlubší poznání projevů lidové zbožnosti. Přípravná fáze se zaměří na digitalizaci základního rukopisu a jeho dalších verzí, revizi doplněných metadat dochovaných rukopisů litterae annuae bohosudovské rezidence, přepisy vybraných vzorků textů pro budoucí zpracování, revizi a úpravy šablon vzešlých z metodik spolupracujících ústavů pro zvolený korpus.

 

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Deníky Václava Tilleho: komentovaná edice pramenů (Lukáš Holeček, MÚA)

Cílem projektu je ediční příprava a následné publikování deníků z pozůstalosti Václava Tilleho, uložených v MÚA AV ČR. Václav Tille patřil k předním osobnostem české vědy a kultury, a to jak před první světovou válkou, tak v meziválečném období. Od roku 1909 rovněž působil v České akademii věd. Jeho mnohostranná veřejná činnost a šíře odborných zájmů je zachycena v jeho deníkových zápiscích, které vznikaly průběžně od roku 1900 až do 30. let. Vzhledem k rozsáhlosti a ediční náročnosti zpracování rukopisného textu bude práce rozdělena do dvou let (2020–2021), přičemž v prvním roce (2020) budou provedeny přepisy a poznámkování textu, ve druhém roce (2021) bude dokončena ediční příprava a dojde k vydání deníků tiskem.

 

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Rodinná korespondence Ervína Špindlera (Anna Jonáková, MÚA)

Cílem projektu je vydání edice rodinné korespondence českého básníka, novináře a politika Ervín Špindlera. V roce 2019 byla korespondence přepsána, opoznámkována, opatřena úvodem a vyhotoven rejstřík. V roce 2020 by měly proběhnout redakční práce, předtisková a tisková příprava.

 

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Publikování válečných deníků Eduarda Táborského (Pavel Horák, MÚA)

Cílem předkládaného projektu je publikování kritické edice deníků Eduarda Táborského, tajemníka Edvarda Beneše v době druhé světové války. Deník je pozoruhodným svědectvím muže přítomného jednáním vrcholných politických kruhů. Záznamy dobré literární úrovně se navíc prolínají s popisem každodenního života politických elit v exilu. Tento výjimečný ego-dokument bude doplněn o úvodní studii, kompletní vědecký aparát s rejstříkem a obrazovou přílohou. Práce na kritické edici pramenů bude rozložena do dvou let. Návrh této aktivity se týká prvního roku řešení, kdy bude pořízen přepis dokumentu a rejstřík, provedena editace textu a poznámkování. Práce bude dokončena a publikována ve druhém roce řešení.

 

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Pozdravy ze Svaté Hory Athonské. Vzájemná korespondence českého pravoslavného mnicha Sávy Chilandarce s historikem Josefem Kalouskem z let 1878–1911 (Marcel Černý, SlÚ)

Edice korespondence českého mnicha Sávy se švagrem, historikem J. Kalouskem, zahrnuje 204 listů Sávových a 44 Kalouskových. Vydány budou i jedinečné mnichovy deníky. Na druhý rok projektu je plánováno dokončení kolace přepsaných textů, vytvoření poznámkového aparátu a komentářů ke korespondenci a deníkům a napsání úvodní studie, která představí hlavní aktéry korespondence a zhodnotí její význam jakožto pramene čes-kých dějin a kultury. Po dokončení rukopisu bude vytvořen jmenný rejstřík. Kniha vyjde během roku 2020 tiskem.

 

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Jan B. Čapek – Literární studie (Lukáš Holeček, ÚČL)

Aktivita je dvouletá. Záměrem v roce 2020 je rešerše díla meziválečného literárního kritika, komeniologa a literárního historika Jana Blahoslava Čapka, vytvoření bibliografického soupisu a následně ediční příprava výboru z jeho literárních studií. Vydání se uskuteční v následujícím roce.

 

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Tání v srdcích: Soukromá korespondence Rity Klímové a Zdeňka Mlynáře z let 1954–1955 (Michal Kopeček, ÚSD)

Cílem aktivity je zpřístupnit knižní formou unikátní soukromou korespondenci mezi dvěma významnými představiteli mládežnického komunistického hnutí na počátku 50. let, později čelných představitelů reformního komunismu a ještě později disentu resp. exilu. Jedná se o pramen, který je mimořádně zajímavým doplňkem pro pochopení českého a středoevropského myšlení, totiž mladé generace tzv. modrých košil v kontextu politického vývoje a změn v době stalinismu a raného post-stalinismu. Velmi důležitou rovinou je mezinárodní přesah do vysokoškolského prostředí v tehdejším Sovětském svazu stejně jako pohled do rozličných milieu dobové komunistické mocenské elity resp. její mládežnické základny v Československu i SSSR. V roce 2020 se plánuje její knižní vydání.

 

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Česká knižnice (Jiří Flaišman, ÚČL)

Pro rok 2020 jsou opět plánovány čtyři nové svazky a jeden titul reeditovaný. Ze starší české literatury bude připraven reprezentativní svazek z díla Fridricha Bridela. Z literatury 19. století edice zpřístupní rozsáhlý výbor z díla Vítězslava Hálka. Z prózy 20. století bude zveřejněn komponovaný svazek z díla Karla Poláčka. Českou literaturu druhé poloviny 20. století bude reprezentovat svazek z básní a povídek Jana Zábrany. V reedici Česká knižnice přinese román Zbabělci Josefa Škvoreckého. V daném období bude současně ve stejném tempu jako v uplynulých letech pokračovat vydávání edukačního modulu Seminář České knižnice (výkladové materiály k jednotlivým svazkům ČK s pracovními listy – určeno studentům středních škol a literárních proseminářů škol vysokých). Nadále budou pokračovat práce na internetových stránkách České knižnice, které již dnes představují bohatou informační platformu o autorech a dílech klasické české literatury.

 

Historický text a jeho interpretace: mezioborové kolokvium (Andrea Svobodová, ÚJČ)

Cílem aktivity je pořádání třídenního kolokvia zaměřeného především na problematiku diachronního lingvistického bádání, které však také umožní diskusi a vzájemnou inspiraci odborníků ze styčných vědních oborů. Kolokvium naváže na diachronní workshopy, které pořádá oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR od r. 2014 a na nichž každoročně zazní na 40 diskusních příspěvků. Jeho náplní budou tematicky zaměřené přednášky a workshopy pracovníků ústavu a dalších zvaných odborníků z řad bohemistů, klasických filologů, historiků ad. Na kolokviu budou též prezentovány výsledky aktivit podpořených Strategií AV 21, řešených v minulých letech (aktivita Vokabulář webový, Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny aj.).

 

Vokabulář webový (Kateřina Voleková, ÚJČ)

Záměr projektu tkví v rozvoji obsahu internetového portálu Vokabulář webový.
V rámci výzkumného tématu Podklady paměti: kritické zpřístupňování a interpretace pramenů českých dějin a kultury v roce 2020 plánujeme zapojení dalších elektronických edic starší české literatury, které budou připraveny z rukopisů a starých tisků a stanou se součástí edičního modulu a korpusových bází. Jedná se o čtyři edice Lukášova evangelia ze zástupců staročeského překladu Bible.