Archiv aktualit

Kvalita ovzduší se v Česku dlouhodobě zlepšuje, ale stále je na čem pracovat – zejména v zimních měsících bývají koncentrace polétavých částic ve vzduchu vyšší. V celosvětovém měřítku daleko větší problém představuje smog v asijských státech, jako jsou Nepál, Indie nebo Čína. Pomoci by mohl přístroj na sledování znečištění, který nedávno patentovali čeští vědci. Tématem se zabýváme v časopise A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd. 

Z konvenční pšenice se časem vytratily některé prospěšné látky a snížila se odolnost vůči chorobám. Mohla by je ale získat zpět díky genu Ph2. Na jeho objevu se významně podíleli odborníci z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Gen umožní mnohem snazší křížení moderních odrůd pšenice s planými příbuznými. To skýtá naději na pěstování kultivarů s mimořádnými vlastnostmi.

Záběry rozbouřených toků při povodních v člověku vzbuzují představu, že po nich nezůstane kámen na kameni a vše živé přijde nazmar. Zjištění vědců z Biologického centra AV ČR jsou ovšem povzbudivá. Obsáhlý výzkum horského rybníku na jihu Čech potvrdil, že po dramatických událostech se ekosystém mikroorganismů do dvou týdnů obnoví.

V polovině ledna se spustil registrační systém na očkování lidí starších osmdesáti let, od prvního února se měli postupně registrovat všichni ostatní, ale to se zatím odkládá. První dávku vakcíny proti nemoci covid-19 zatím dostalo 350 tisíc lidí, druhou přes 93 tisíc lidí. Jedná se především o zdravotníky, pracovníky v sociálních službách a osoby starší osmdesáti let. Očkování je dobrovolné. Cílem je proočkovat alespoň sedmdesát procent obyvatelstva. Na jakých principech vlastně očkování funguje? Bude účinné a je bezpečné?

Crohnovou chorobou trpí v České republice podle odhadů až dvacet tisíc pacientů. Vědcům z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se nyní podařilo na chovaných miniprasatech vytvořit model s podobnými komplikacemi, jakými trpí pacienti s tímto nebezpečným onemocněním. Zvířata tak mohou v budoucnu sloužit k vývoji a testování nových léčebných postupů při léčbě nemoci.

Vědci a vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR pomáhají i v druhé vlně koronavirové nákazy. V tomto článku naleznete stručný seznam pouze některých z mnoha aktivit AV ČR v této oblasti. Aktuality řadíme podle data. Podrobnější informace naleznete po kliknutí na jednotlivé odkazy. Více rovněž na sociálních sítích pod hashtagem #Veda_proti_covidu.

Každoročně v České republice zemře více než 110 tisíc lidí, z toho čtvrtina na zhoubné nádory. Na výzkumu rakoviny se nyní díky podpoře Grantové agentury ČR budou podílet dva ústavy Akademie věd ČR – Biotechnologický ústav v centru BIOCEV a Ústav experimentální medicíny.

Vědci z dolnobřežanského centra HiLASE, které spadá pod Fyzikální ústav AV ČR, se radují. Jejich laserový systém zvaný Bivoj nedávno překonal svůj vlastní rekord z roku 2016 a dosáhl energie 145 J, zlepšil se tak o čtyřicet procent. Ve své kategorii nemá sobě rovného a ve světě udává trend. Jak těžká byla cesta k prvenství a co siláka čeká teď?

Jen málokterá chemická reakce v organismu se obejde bez enzymů. Dokážou v molekulách rozštěpit vazby, které by se rozbít neměly. Jak to dělají? Nad složitými procesy uvnitř lidského těla odborníci bádají i bez laboratorního vybavení, fyzikální chemik Martin Srnec je studuje pomocí kvantových výpočtů. O své teorii asynchronicity vypráví v aktuálním čísle časopisu A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace zvolila 29. ledna 2021 v tajné volbě do funkce prvního místopředsedy Pavla Barana, místopředsedu Akademie věd ČR. Místopředsedou Rady se stal Vladimír Mařík, vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze.