Badatelské týmy či individuální badatelé Ústavu pro českou literaturu AV ČR aktuálně pracují na těchto výzkumných projektech. (Červeně jsou vyznačeny projekty řešené s grantovou podporou. Link vede k bližším informacím o projektu v databázi CEP.)
Infrastrukturní projekty
(2020–2022)
Česká literární bibliografie je základní výzkumnou infrastrukturou pro literárněvědnou bohemistiku a příbuzné humanitní disciplíny (filologie, filosofie, historie, uměnovědy, žurnalistika atp.). Jejím cílem je zpracování, průběžná redakce a aktualizace a online zpřístupňování unikátního souboru bibliografických a dalších znalostních databází, souvisle mapujících literární dění a literární vědu v českých zemích či cirkulaci české literatury v zahraničí od počátků národního obrození až do nejaktuálnější současnosti bez ohledu na jazyk, formát či médium. Veškerá data ČLB jsou všem uživatelům k dispozici kdykoli odkudkoli zdarma online v režimu open access prostřednictvím sítě internet. Aktivity ČLB zahrnují velmi široké portfolio činností sahajících od vývoje a adaptace softwarových nástrojů pro zpřístupnění a analýzu bibliografických dat (nástroje vyvíjené při ČLB jsou šířeny jako open source), vlastního výzkumu ať již bibliografického (příprava specializovaných bibliografií), výzkumu v oblasti digital humanities či na poli nově se etablující bibliographical data science, dalších forem vědecké komunikace (publikace, organizování přednášek a workshopů atp.), výuky a tutorialů pro studenty zejména vysokých škol, digitalizace (zejména digitalizace lístkových kartoték) až po PR aktivity a interakci s uživatelskými komunitami. Od roku 2016 je ČLB zařazena na Cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur České republiky.
(2020–2021)
Projekt přispívá ke zvyšování kvalifikace pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Jeho cílem je posílit profesní růst zaměstnanců a podpořit mezinárodní spolupráci s předními vědeckými pracovišti prostřednictvím přenosu know-how v rámci vědy, výzkumu a rozvoje projektové činnosti. V rámci projektu Hranice literární vědy II. je plánován výjezd pracovníků Ústavu pro českou literaturu na výzkumné instituce v Německu, v Rakousku a ve Velké Británii. Cílem projektu je napomoci pracovníkům ÚČL v dalším etablování v mezinárodním vědeckém prostoru.
Rozvoj kapacit Ústavu pro českou literaturu AV ČR pro výzkum a popularizaci
(2020–2023)
Projekt Rozvoj kapacit ÚČL AV ČR pro výzkum a popularizaci je zaměřen na posílení infrastuktury vědeckého provozu. Jeho cílem je implementace strategie HRS4R. Kromě předem definované cesty k získání HR Award se projekt soustředí na posílení mezinárodní spolupráce ÚČL, nastavení podmínek pro otevřený přístup k vědeckým informacím, na podporu hodnotících procesů, popularizace a na vytvoření komunikační strategie ÚČL.
Hranice literární vědy: literární komunikace a kulturní transfer
(2018–2020)
Projekt se zabývá literární komunikací v širším mediálním kontextu a kulturním transferem v literatuře a literární vědě. Témata se dotýkají samotné identity literatury ve vztahu k jiným médiím a zároveň literatury jakožto fenoménu utvářejícího kulturu a jako nositele mezikulturní výměny. Neméně podstatnou složkou realizace projektu je získávání zkušeností pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR na zahraničních pracovištích.
Česká literární bibliografie - Český literární internet : data, analýzy, výzkum
(2017–2021)
Ambicí projektu je příprava základní dokumentační a infrastrukturní základny pro výzkum českého literárního internetu (analytická bibliografie českého literárního internetu), softwarových nástrojů pro jeho zpracování (soubor online nástrojů pro pokročilé analytické a statistické zpracování bibliografických dat) a předložení souboru základních odborných studií, které by vedle základního zmapování problematiky českého literárního internetu představily aktuální trendy v obdobném výzkumu v zahraničí a poukázaly na další možnosti obdobného výzkumu do budoucna, např. pro samostatnou odbornou monografii (není součástí projektu). Všechny výstupy budou těžit ze vzájemné provázanosti jednotlivých klíčových aktivit, jejichž vzájemná kooperace se dále zhodnotí značným synergickým efektem. Výsledky projektu budou sloužit pro další průběžný výzkum českého literárního internetu v budoucnu (dle možností počítáme zejména s rozvojem a dalším doplňováním bibliografické databáze i po skončení projektu). Cíle projektu jsou tak v plném souladu se zadáním programu OP VVV a zaměřením příslušné prioritní osy a daných tematických i specifických cílů a odpovídají též národní RIS3 strategii.
INDIHU - vývoj nástrojů a infrastruktury pro digital humanities
(2016–2020)
Hlavním cílem projektu je vytvořit potřebné nástroje a infrastrukturu pro vědeckou práci v humanitních oborech (například historie, filozofie, literatura, apod.), jejímž základem nebudou dle stávajících zvyklostí analogové dokumenty, nýbrž zdroje dostupné v elektronické podobě – například digitalizované dokumenty, elektronické databáze či různé separátní kolekce elektronických dat vědecké povahy, jež vznikají na akademických pracovištích a které dosud nejsou používány v uspokojivém množství ani systematicky propojovány. Cíle projektu jsou v plně v souladu s novými přístupy pro vědeckou práci, které lze charakterizovat termínem „Digital Humanities“. Centrální řešení INDIHU bude sloužit pro integraci dat z oblasti sociálních a humanitních věd. Jednotlivé zapojené ústavy AV ČR, Knihovna AV ČR a Národní knihovna ČR budou v rámci projektu propojovat své zdroje, které doposud fungují separátně, mnohdy o nich navzájem není velké povědomí a je prakticky nemožné je používat společně pro tvorbu konkrétních analýz a specifických výzkumů. Mezi výstupy projektu bude patřit vývoj nástrojů, jež umožní práci s digitálním obsahem, jeho efektivní využítí k výzkumu a použití nových metod a přístupů - bude připraveno softwarové řešení pro virtuální výstavy umožňující využití různých zdrojů dat, vznikne softwarové řešení pro virtuální znalostní bázi, jež bude přehledným informačním systémem a zdrojem pro jednotlivé badatele a zároveň bude integrován open source mechanismus, který umožní vytvoření strojově čitelných plných textů, které budou sloužit k efektivnějšímu výzkumu a vyhledávání v požadovaných dokumentech a publikacích. Mezi výstupy projektu patří i série workshopů pro studenty a pedagogy vysokých škol za účelem seznámení s oblastí digital humanities a zároveň s výstupy projektu využitelnými v této oblasti. Cílem projektu je také začlenění českých informačních zdrojů z oblasti humanitních a společenských věd do mezinárodních infrastruktur zejména do DARIAH a Europeany.
Vědecké projekty
Globální trajektorie české literatury od roku 1945
(2020–2022)
Tento juniorský projekt si klade za cíl zmapovat celosvětové šíření české literatury v knižní formě od konce druhé světové války do současnosti. Využívá k tomu kombinaci analýzy dat velkého rozsahu (Big Data) a kvalitativních metod sociologie a dějin překladu. Pro analýzu metadat o knihách projekt rozvine koncepty překladatelských kanálů a individuálních trajektorií, díky čemuž překoná dichotomii oficiální a neoficiální literární produkce a nabídne vyváženější, dynamický a vícevrstvý model mezinárodního šíření literatury, který postihne rozmanitost překladové produkce a způsobů mezinárodního šíření české literatury. V kvalitativních studiích se modely "vzdáleného čtení" propojí s textologickými a orálně-historickými pohledy na prezentaci a reprezentaci vybraných aspektů české literatury v překladu. Tento juniorský projekt poskytne ucelený pohled na globální šíření české literatury za uplynulých 75 let, včetně období Studené války, rozpadu Východního bloku, globalizace a evropské integrace, a rozvine digitální metody zkoumání globálních literárních systémů.
Život jednoho románu: Vaculíkův Český snář v literární komunikaci
(2020–2022)
V rámci projektu bude na příkladu románu Ludvíka Vaculíka Český snář zkoumáno fungování neoficiální literární komunikace v 70. a 80. letech 20. století. Formou hloubkové sondy, analyzující genezi a sociální „život“ jediného díla, projekt přispěje k poznání forem existence specifického okruhu spisovatelů a bude věnovat pozornost otázkám, jež se nacházejí v centru pozornosti současného bádání o literárním samizdatu (mj. podoby literární výměny, transnacionalita, materialita). Hlavními výstupy budou: (1) kritické vydání románu Český snář doplněné digitální aplikací; (2) monografie zasazující román do různých historických, kulturních a literárních kontextů a interpretující román s přihlédnutím k situaci jeho vzniku; (3) série studií přibližujících na příkladu konkrétního díla obecnější problémy literárního samizdatu. Metodologický přínos projektu spočívá mj. ve funkčním propojení perspektiv textologie a kontextově orientované analýzy literární komunikace, jež přinese nové podněty i pro výzkum literárního samizdatu.
Obrysy české populární literatury 1918–1939: díla a kontexty
(2020–2022)
Přes existenci dílčích exkurzů orientovaných k jednotlivým textům, edicím, okruhům či (sub)žánrům postrádá domácí literární věda byť jen úvodní přehledové pojednání o českojazyčné populární literatuře let 1918–1939. Rozsáhlá kolektivní monografie, jež bude výstupem předkládaného projektu Obrysy české populární literatury 1918–1939: díla a kontexty, chce představovat první vykročení k budoucí syntéze. Inspirována čtenářsky přístupnými, odborně však fundovanými a relevantními příručkami anglofonní vědy („handbook“ či „companion“) přinese jak obecnější, přehledově a problémově orientované výklady, tak i interpretační případové studie vystavěné v perspektivě „dílostředné“. Českojazyčná populární literatura – a její konkrétní texty – zde bude nahlížena v rozličných kontextech a vztazích: v souřadnicích žánrových struktur, překladu a kulturního transferu, mediality či materiality. Monografii doplní časopisecky publikované odborné studie, kolokvium a materiály určené pro pedagogickou praxi.
(2020–2022)
Hlavním cílem výzkumu je objasnit, jak probíhala autonomizace české umělecké sféry v 60. až 80. letech 19. století. Mezioborově koncipovaný projekt bude sledovat průběh tohoto procesu v kritické reflexi soudobé české literární, výtvarné a hudební tvorby – nejen v tradičně excerpovaných novinách a časopisech, ale i v opomíjených oblastech kulturní periferie. Autoři výzkumu se zaměří na argumentaci týkající se pozice umělců ve společnosti a identifikují díla, která podněcovala diskuse a napomáhala k uvědomění autonomie umění. Poznatky z jednotlivých oblastí kritiky budou konfrontovány v hlavním výsledku výzkumu – monografii mapující průběh české varianty negociací o svobodu umělecké tvorby. Součástí projektu je mezioborové kolokvium, jehož účastníci nahlédnou zkoumaný problém v nadnárodní perspektivě a v historickém kontextu nástupu moderních uměleckých směrů.
Sémantika a intonace českého verše počátku 20. století
(2020–2022)
Projekt se zaměřuje na českou poezii počátku 20. století, zejména na básníky označované jako postsymbolisté (K. Toman, V. Dyk, F. Šrámek a F. Gellner). Na tomto materiálu bude provedena analýza sémantiky a intonace verše. Sémantika verše bude zkoumána pomocí topic modellingu za stálého přihlížení k jednotlivým textům, jejich historii a kontextům, do kterých vstupují. Intonace verše bude analyzována experimentálně pomocí k tomu vybudovaného korpusu zvukových nahrávek a s užitím moderních statistických metod. Projekt je založen na spolupráci s předními domácími i zahraničními spolupracovníky (Fonetický ústav FF UK, univerzitní pracoviště v Petrohradu a Tartu). Výsledky budou časopisecké studie publikované doma i v zahraničí a závěrečná monografie.
Původní česká protektorátní rozhlasová hra jako autonomizační projekt
(2020–2022)
Projekt se zabývá významným fenoménem protektorátní kultury – původními českými rozhlasovými hrami, které posilovaly národní sebevědomí a zároveň reprezentovaly proces formování rozhlasové hry. Autorka literárněhistoricky zpracuje původní hry v kontextu dobového rozhlasového vysílání, popíše jejich autonomizační tendence a připojí teorii rozhlasové hry a inscenace.
(2020–2022)
Cílem projektu je komplexně zmapovat hudebně-dramatická zpracování mýtu o kněžně Libuši ve středoevropské hudební kultuře 17.–20. století. Bájná kněžna Libuše představuje jedinečný fenomén – objevila se poprvé v italské barokní opeře konce 17. století, na rozdíl od mnoha jiných postav však nezmizela, v průběhu 19. století zapůsobila na operu německou a zvláště českou a přetrvala ještě ve 20. století. Operní (výjimečně též kantátové) realizace Libuše byly od počátků silně politicky zatížené, promítaly se do nich aktuální události, byly zamýšleny jako korunovační opery. Projekt usiluje o nové prozkoumání tohoto fenoménu prostřednictvím interdisciplinárního výzkumu muzikologů a literárních historiků, a odkrýt tak souvislosti, jež úzce oborově a národně zaměřenému bádání dosud unikaly. Hlavním výstupem bude německojazyčná kolektivní monografie v rozsahu cca 250 stran a českojazyčná edice pramenů (operních libret) s úvodní studií, obsahující originální jazyk libret s českými překlady.
Jeruzalém a jeho odraz v kultuře středověkých českých zemí
(2019–2021)
Mezioborový projekt se zabývá studiem recepce svatého města Jeruzalém v českých zemích v době od 11. do konce 15. století. Těžiště projektu spočívá v památkách výtvarné kultury a dobové literatury, čemuž odpovídá sestavení řešitelského týmu. Zobrazení Jeruzaléma v nástěnné a knižní malbě, jeho ohlas v konkrétních architektonických realizacích či urbanismu budou rozšířené o obrazy z kronik, historických pramenů, cestopisů a literárních děl dalších žánrů. Zatímco v zahraniční medievistice představuje Jerusalém a jeho obraz v současném diskurzu jedno z důležitých témat, pro prostředí českých zemích postrádáme stále jeho ucelené a systematické zpracování. Navrhovaný projekt zapojí domácí bádání do mezinárodního diskurzu jak na poli “jeruzalémských studií”, tak i do aktuálního proudu studia mentalit. Na příkladu proměn a způsobů recepce ideje Jeruzaléma lze dobře sledovat obecně platné postupy uvažování o “cizím a neznámém” či projektování idejí a náboženských prožitků do reality.
Reading Europe Advanced Data Investigation Tool
(2018–2021)
Předmětem řešení projektu READ IT je vývoj digitálního prostředí, jehož cílem je shromažďovat, popisovat, využívat, sdílet a popularizovat rozptýlené doklady o rozmanitých čtenářských kulturách Evropy od 18. do 21. století. Cílem projektu je vznik databáze, která bude zahrnovat široký korpus písemných, obrazových a multimediálních záznamů o setkávání jedince s textem, a to z různých jazykových oblastí Evropy. Databáze bude umožňovat všestranné využití ze strany vědců, běžných čtenářů i politiků a zájemců z řad oborových institucí, jako je např. EU-READ, konsorcium organizací zabývajících se podporou a propagací čtení. Databáze si klade za cíl propagovat přístup z pohledu „historie zezdola“, tedy od jednotlivého čtenáře k výzkumu čtení a čtenářských praxí.
Proměny narativních způsobů v české próze I
(2018–2021)
Projekt představuje první fázi záměru vytvořit metodologickou základnu pro systematický diachronní výzkum poetiky prózy. Navržená metoda využívá aktuálních poznatků světové naratologie a propojuje je s českým modelem historické poetiky. Její inovativnost spočívá v analýze souboru parametrů vyprávění v diachronní perspektivě a vyhodnocení jejich vývojové platnosti. Cílem je načrtnout trajektorii vývoje české narativní prózy od třicátých do osmdesátých let 19. století. Vymezení období vychází z předpokladu, že v něm v důsledku soupeření reprezentačních funkcí narativu dochází k výraznému pohybu mezi explicitní reprezentací a potlačením narativní zprostředkovanosti. Diachronní uplatnění narativní systematiky je zaplněním přetrvávající mezery ve světové naratologii, a současně umožňuje dodat komplementární obraz uměleckého vývoje k aktuálním českým literárněhistorickým výzkumům. Výstupem bude kolektivní monografie podávající syntetizující výklad vývojových trendů, strukturovaná podle jednotlivých narativních způsobů.
Literatura za Protektorátu Čechy a Morava (1939‒1945)
(2018–2020)
Kolektivní literárněhistorická práce věnovaná literárnímu provozu a literární tvorbě na území Čech a Moravy v letech 1939-1945, tedy v době, kdy byl politický a kulturní život v českých zemích určen německou okupací a světovou válkou. V centru zkoumání bude stát především česká literatura nově vznikající a vydávaná na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Pozornost bude věnována rovněž české literatuře exilové, jakož i literatuře česko-německé a německé, která je s touto dobou a s tímto prostorem spojena. Důležitou součástí výzkumu se stane analýza dobového literárního života a obecnějších okolností, za nichž byla literatura nejen psána a zveřejňována, ale také recipována, včetně tzv. sekundárního života literatury v divadle, rozhlase či filmu.
(2018–2021)
Dva soubory vzájemných dopisů J. Demla s J. Florianem a J. Durychem z let 1903 až 1935 představují významný, rozsáhlý (kolem 650 dopisů), avšak dosud nepřístupný pramen pro poznání dějin české literatury, překladu a knižní kultury. Obě korespondence živě dokládají intenzivní autorskou, překladatelskou i vydavatelskou spolupráci všech tří osobností – jejich společné cíle i spory mezi nimi. V době roztržek se jejich komunikace přenesla z dopisů do časopisů a sborníků, které řídili (Nova et Vetera, Archy, Šlépěje, Akord), do otevřených polemik. Projekt se zaměří na výzkum těchto textů a na přípravu a vydání dvou komentovaných edic dopisů, dalších rukopisů a polemik Demla s Florianem a Durychem. Každou edici doplní rozsáhlá literárněhistorická studie, jež chronologicky zachytí komunikaci, spolupráci i spory všech tří autorů se zřetelem ke genezi jejich děl, k autorským i vydavatelským postupům a strategiím. Archivní výzkum se se zaměří na neprobádané či neuspořádané prameny: další dopisy, rukopisy a vydavatelskou dokumentaci. Nové poznatky a nálezy výzkumu shrneme v odborném článku.
Média kulturní opozice v Československu
(2018–2021)
Cílem projektu s názvem Média kulturní opozice v Československu je rozvoj výzkumných aktivit, které budou korespondovat se záměry zahájené celoevropské akce COST NEP4DISSENT. New Exploratory Phase in Research on East European Cultures of Dissent. Její snahou je iniciovat novou přelomovou etapu výzkumu kulturního disentu a vytvořit platformu pro jeho propojený, nadnárodní a multidisciplinární výzkum včetně důrazu na inovativní a efektivní šíření výsledků tohoto bádání a spolupráci s dalšími relevantními odborníky a zástupci z praxe (archiváři, kurátoři, vzdělávací lektoři). Český vědecký tým, jejž tvoří zástupci tří pracovišť Akademie věd ČR (Ústav pro českou literaturu AV ČR, Filosofický ústav AV ČR, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR), se plně zapojí do aktivit této akce COST a v souladu se zaměřením podprogramu INTER-COST do akce NEP4DISSENT integruje společný výzkumný projekt Média kulturní opozice v Československu. V rámci něj se zaměří na bádání v oblasti intelektuálních dějin zejména období tzv. normalizace v Československu. Jeho těžiště bude představovat výzkum a interpretace nezávislých literárních, kulturních a intelektuálních aktivit v jejich proměnách, různých podobách a interakcích jak vzájemných, tak vůči proměňující se politické situaci, oficiálnímu diskursu či vládnoucí ideologii. Rozdíl a obohacení oproti stávajícímu stavu bádání tkví mimo jiné v důrazu na reinterpretaci oficiálních diskursů v každodenní praxi. Společenskovědní mezioborová součinnost na národní úrovni a vzájemné obohacování výzkumu českého a výzkumu ostatních evropských účastníků akce COST přinese nové cenné impulsy do bádání o kulturním disentu. Zároveň přispěje k hlubší odborné reflexi tohoto, v domácím vědeckém milieu dosud zčásti opomíjeného, fenoménu v celoevropském měřítku.
Od pramene k edici. Zpřístupnění archivních fondů české literatury a jejich využití v ediční praxi
(2016–2020)
Cílem projektu je zpracování a internetové zpřístupnění reprezentativního výboru archivních fondů předních osobností české literatury 19. a první poloviny 20. století a vytvoření pracoviště, jež bude provádět soustavné zveřejňování dalších, z badatelského pohledu důležitých souborů digitálních kopií archiválií. Totéž pracoviště, koncipované v úzké koordinaci se specializovaným textologickým týmem, dále na základě nově vyvinuté komunikační platformy a postupů ověřených v rámci řešení projektu, zajistí průběžné poskytování podkladového materiálu pro přípravu svazků Kritické hybridní edice. Kromě zpřístupnění významného celku jedinečných kulturních hodnot nejširšímu okruhu zájemců (zejména prostřednictvím portálů www.badatelna.eu a www.esbirky.cz) projekt významně podpoří soustavnou vědeckou ediční přípravu klíčových literárních textů a souborů děl. Neméně významnou funkci pak bude plnit v souvislosti s ochranou kulturního dědictví. Před digitalizací bude přezkoumán fyzický stav archiválií a poškozené jednotliviny či rozsáhlejší celky fondů budou zařazeny do programů odkyselení ohroženého papírového materiálu či náročnějších forem restaurátorského ošetření. Ke klíčovým výstupům projektu bude patřit certifikovaná metodika upravující třídění a popis archivních celků české literatury sledovaného období s ohledem na specifický materiál. Metodika zahrne i základní instrukce týkající se výběru dokumentů vhodných k digitalizaci a přiblíží postupy pro přípravu podkladů k edičnímu zpřístupnění prioritních částí archivních fondů (zejména korespondence a rukopisů). V rámci projektu bude nově vyvinut software umožňující vzájemnou komunikaci a výměnu dat mezi archivním a textologickým pracovištěm. Další softwarová aplikace se bude týkat procesu přípravy kritických vědeckých elektronických edic. V rámci projektu budou připraveny dvě knižní edice tohoto typu a zveřejněny čtyři odborné články mapující aktuální stav tématu a průběžně prezentující výsledky projektu.
Korpus současné poezie
(2017–2021)
Karel Piorecký, Oddělení 20. století a literatury současné
Cílem společného projektu Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Ústavu Českého národního korpusu je vybudovat korpus současné poezie, který by umožňoval metodami korpusové lingvistiky a rovněž v metodologických intencích digital literary studies zkoumat českojazyčné básnické texty zveřejněné v 1. vydání od roku 2000 do současnosti. Záměrem je především vytvořit širokou empirickou základnu, na jejímž základě bude možné identifikovat a verifikovat specifika současného poetického jazyka a posílit literárněhistorické poznání české poezie nedávné minulosti a přítomnosti, tedy v období, kdy ji významně ovlivnila změna mediálního paradigmatu daná nástupem digitálních médií.
Jelikož k záměrům projektu patří popsat a analyzovat „poezii v digitálním věku“, tj. současnou poezii v maximálním rozpětí literárního systému, co možná nejúplnější bude i množina zdrojů, z nichž budou texty do korpusu přijímány: knihy, sborníky, časopisy, webové stránky, blogy, amatérská literární fóra a event. další zdroje.
Zdeněk Rotrekl – monografie
(2013–2021)
Jiří Zizler, Oddělení 20. století a literatury současné
Interpretační monografie českého básníka Zdeňka Rotrekla (1920) o rozsahu cca 200–250 stran doplněná bibliografií a kalendáriem.
Vybraně spisy Vladimíra Macury
(2017–2020)
Pavel Janoušek, Oddělení 20. století a literatury současné
Projekt představuje výbor z Macurovy česky psaných a české problematice věnovaných textů. Ponechává tedy stranou práce věnované Estonsku, ojedinělé studie o anglické literatuře, ale také například početné autorovy příspěvky do kolektivních projektů interpretačních a slovníkových. Jednotlivé svazky budou doplněny o komentáře editorů.
Intermediální poetika jako síť multimediální kultury
(2021–2024)
Alice Jedličková, Oddělení teorie
Záměrem projektu je vytvořit monografii obsahující úvahu o vztahu literární a multimediální kultury, teoretizaci intermediality, popis vztahů tradičních a nových médií, případové studie zahrnující transmediace a intermediální vztahy v české kultuře i dalších, příklady aplikací pro vysokoškolskou výuku a úvahu o možnostech přenosu do výuky středoškolské.
Medialita literární komunikace
(2019–2021)
Richard Müller, Oddělení teorie
Cílem projektu je vytvoření monografie o medialitě literární komunikace pojednané z teoreticko-interpretačního pohledu se zaměřením na první třetinu 20. století. Základem je výzkum možností systematického propojování rámců literární teorie a teorie médií a směřování k vytvoření práce z oblasti „mediálně vědomé“ historické a kulturní poetiky; materiálový základ spočívá v literárním díle Franze Kafky a jeho situování v dobové mediální kultuře a prošetřuje se výběr mediálně charakteristických komparativních exkurzů, které mohou přesahovat vymezené období.
Gender a česká literatura 1948-89. Dispozitivy mlčení a zraňující identity
(2019–2022)
Jan Matonoha, Oddělení teorie
Projekt analyzuje odmítání feminismu v českých literární textech v období 1948-89. Zaměřuje se zejména na literární aktivity tehdy proskribovaného (a dnes ceněného) aktivismu disentu, exilu atp. V inspiraci pojmy „zraňujících přilnutí“ (Brown) – kdy jedno téma plně absorbuje pozornost, zakrývajíc tak téma jiné – jsou kritizovány literární projevy českého disentu z hlediska určitého rozporu, jejž vykazují: jsouce plně pohlceni kritickým postojem vůči tehdejšímu režimu, vyznačují se ignorancí vůči genderovému útlaku, na němž se paradoxně samy podílejí. Projekt sleduje, jak byl v literárních textech gender trivializován a zneviditelňován skrze interpelaci čtenářů pomocí pozitivních hodnot, jež byly současně zraňující. Mikrofyzika epistémického násilí a nereflektované umlčování a (sebe)potlačování byla nejen de-centrovaná a performována právě těmi subjekty, kteří byli zasahováni jejími důsledky, ale dokonce prováděna v nadšeném duchu (odporu vůči politickému režimu, zároveň však nereflektovaného sebe-potlačování).
Handbook of Diachronic Narratology
(2018–2021)
Bohumil Fořt, Oddělení teorie
Mezinárodní projekt vedený prof. Wolfem Schmidem, jehož výstupem je kolektivní příručka, se zaměřuje na diachronní analýzu fikčního narativu. Jeho základním cílem je analýza formování a vývoje ústředních naratologických kategorií, jako jsou vypravěč, postava, fokalizace, způsoby tvoření a distribuce časoprostorové dimenze narativu a jeho tematické aspekty v různých kulturních a historických kontextech. Pozornost je věnována starověku, středověku, renesanci a moderně; jednotlivým národním literaturám i jejich širším jazykovým a kulturním kontextům.
Poetika romantismu
(2018–2022)
Zdeněk Hrbata, Oddělení teorie
Cílem projektu je monografie, která se zaměří na vybrané, ale stěžejní problémy a témata evropského romantismu ve srovnání a v souvislostech s romantismem českým.
Dějiny a současnost českého literárněvědného strukturalismu
(2018–2022)
Ondřej Sládek, Oddělení teorie
Záměrem projektu, který navazuje na dosavadní výzkumné úkoly oddělení teorie týkající se teorie a historie českého strukturalismu, je vytvořit vůbec první komplexní kompendium mapující vznik, vývoj a proměny strukturalismu uplatňovaného v české literární vědě v období od dvacátých let 20. století do současnosti. V centru pozornosti jsou jednak vědecké koncepce (lingvistické, estetické, poetické atd.) rozvíjené v Pražském lingvistickém kroužku a dějiny Kroužku jako takového, ale kromě toho jsou to studie a přístupy všech těch českých badatelů, kteří ve svém díle uplatňovali nebo se vyrovnávali se strukturální metodologií, avšak s Kroužkem byli spojeni jen volně nebo vůbec (např. M. Červenka, M. Jankovič, K. Chvatík, M. Grygar, O. Sus, J. Vachek atd.). Vývoj českého strukturalismu do značné míry kopíruje vývoj české literární vědy. Cílem projektu je v diachronní perspektivě v celku postihnout jednu výraznou kapitolu z dějin českého (a do jisté míry i česko-slovenského) myšlení o literatuře. Tuto diachronní perspektivu budou doplňovat případové studie, které budou mít podobu synchronních sond zaměřených na 1. vybraná témata a problémy (např. strukturalismus a psychologie, strukturalismus a avantgarda, strukturalismus a marxismus aj.) a na 2. teoretické a filozofické problémy (např. diskuse o povaze struktury, strukturální filozofie, strukturální teorie).
Stará slova v nových podmínkách
(2020–2022)
Matouš Jaluška, Oddělení starší literatury
Projekt inspirovaný zejm. post-liberální (tj. narativní) teologií Stanleyho Hauerwase doplňuje badatelskou práci na výkladovém slovníku praktickými pokusy o spojování staršího literárního materiálu se současností, zejm. s projevy krize a post-krizových situací během coronavirové pandemie, ekologického kolapsu či rozpadu společenského konsensu a s ohledem na obecně přítomný/obávaný obrat k tradici jakožto opaku liberální modernity. Řešitel bude hledat cestu, jak užít tradiční narativy, s nimiž oddělení starší literatury obvykle zachází, tak, aby kromě definování komunit, které si je vyprávějí, mohly rovněž působit směrem k dialogu, smíření a spolupráci. Předpokládaným výstupem je série článků a esejů v oborových periodikách (A2, Tvar), doplněná podcasty.
Výkladový slovník děl pozdně středověkého písemnictví: České země (1310–1437)
(2020–2025)
Daniel Soukup, Oddělení starší literatury
Středověk představuje i v současné populární kultuře prostor, k němuž se opakovaně vracíme, napodobujeme jej, odkazujeme se k němu a aktualizujeme jej. Ve snaze mu porozumět však narážíme na četné překážky, které jsou zapříčiněny nejen odlišným historickým kontextem, jinou mentalitou středověkého člověka, ale také jiným jazykem společenské komunikace, umění, symbolů, gest a slovesné kultury. Projekt výkladového slovníku děl starší literatury, který souvisí s výzkumem pozdně středověké literatury lucemburské doby (1310–1437) v uplynulých letech, chce proto nabídnout veřejnosti interpretační klíč k vybraným literárním památkám z českých zemí a usnadnit současným čtenářům jejich recepci. S genezí jednotlivých hesel souvisí také intenzivní diskuse o literárním kánonu, o transkulturní povaze staršího písemnictví, o vícejazyčnosti literárního života starší literatury, o kodikologickém kontextu zachovaných památek, o čtenářství a recepci děl středověku, ale také o praktických otázkách soudobé ediční praxe, interpretacích textů a jejich srozumitelném zprostředkování. Zacílením na ohraničený výsek středověké literatury vymezený vládou panovníků lucemburské dynastie se členové oddělení pokouší sjednotit jak tematická, tak i metodologický východiska výzkumu.
Latinské biblické drama v českých zemích
(2020–2022)
Magdaléna Jacková, Oddělení starší literatury
Projekt navazuje na předchozí výzkum Raně novověké biblické drama v českých zemích , v jehož hlavním výstupu, monografii Komedie a nové duchovní , se autoři Magdaléna Jacková a Jan Linka soustředili především, i když ne výlučně na vernakulární texty. Cílem tohoto projektu je proto podrobnější výzkum latinských her a monografie doplněná kritickou edicí dosud nevydaných dramat Jana Aquily z Plavče (asi 1520–1573/4), Ondřeje Rochotského (asi 1583–1622) a Georgia Dingenauera (1571–1631).
Handbuch der deutschen Literatur Prags und der Böhmischen Länder - české vydání
(2020–2022)
Jan Budňák, Oddělení pro výzkum literární kultury
České vydání germanistické publikace Handbuch der deutschen Literatur Prags und der Böhmischen Länder připravuje editorský tým sestavený z členů ÚČL a Ústavu germánských studií FF UK. Kniha vyjde v nakladatelství Academia jako společný vydavatelský projekt Academie, ÚČL a FF UK. Odevzdání rukopisu je plánováno na rok 2020, kniha vyjde v roce 2021 pod názvem Kompendium německé literatury z českých zemí. Editorská práce na českém vydání obnáší adaptaci německého originálu pro české čtenáře, přípravu, zčásti i provedení, a především korekturu a harmonizaci překladu, který zčásti obstarají externí překladatelé, doplnění bibliografie (především o české zdroje) a úpravu rejstříků.
Čtenáři a čtení v České republice II
(2018–2020)
Jiří Trávníček, Oddělení pro výzkum literární kultury
Dlouhodobý projekt je zaměřen na průzkum současného čtenářství v ČR. V jeho rámci bude pokračovat kvantitativní linie výzkumu čtení a čtenářů, její závěry budou prezentovány formou monografie, která vyjde na podzim 2019 (pracovní název: Rodina, škola, knihovna. Náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje /2018/). Formou case studies budou analyzovány i další dílčí fenomény české čtenářské kultury.
Českoněmečtí autoři ve strukturách československého exilu v Británii
(2020–2022)
Jan Budňák, Oddělení pro výzkum literární kultury
Německy píšící autoři, kteří emigrovali na konci 30. let z Československa do Velké Británie, byli nejrůznějšími způsoby zapojeni do aktivit československého exilu, který tímto nelze chápat jen jako český (resp. slovenský) v jazykovém smyslu, nýbrž jako pokračování, v jistém smyslu dokonce zintenzivnění vícejazyčného literárního pole první republiky. Cílem výzkumu je systematicky zrekonstruovat aktivity českoněmeckých uprchlíků před nacismem a zasadit je do literárního i institucionálního kontextu československého exilu v Británii.
Narativy, metafory a transfery vědění
(2020–2022)
Václav Smyčka, Oddělení literatury 19. století
Dějiny poznání nelze oddělit od materiálních podmínek, médií a sítí, jimiž ho komunikujeme, stejně jako od jazyka, kterým ho artikulujeme. Zvláště pro humanitní vědy o člověku (historii, filozofii, psychologii, antropologii atd.) je způsob předávání vědění zásadní. Chceme-li porozumět vývoji věd, je proto třeba zkoumat transfery vědění napříč odlišnými kulturami a disciplínami, kognitivní metafory, které zakládají dílčí vědecká paradigmata, a narativy, které budují jeho evidenci. Touto širokou problematikou se zabývám v monografii Objevování dějin na prahu nové doby, která se věnuje historickému vnímání světa, rozvoji dějepisectví a historické fikce v 18. a 19. století, a v několika dílčích studiích zaměřených na transfery osvícenství a enviromentální metaforiku vědění.
Transkulturní synopse literatur českých zemí dlouhého 19. století
(2020–2024)
Václav Petrbok, Oddělení literatury 19. století
V střednědobém časovém horizontu plánujeme zabývat se – jak již bylo naznačeno jinde – synoptickým přehledem vývoje literatur českých zemí „dlouhého 19. století“ v jejich interakci, konfliktních vztazích i vzájemném prolínání. Inspirováni kulturněvědnými přístupy Bedřicha Loewensteina a Andrease Reckwitze bychom rádi představili literaturu jako nástroj emancipace i krize („měšťanského“) subjektu jako univerzálního projektu ve specifických lokálních podmínkách českých zemí. Při zohlednění její vícejazyčnosti i regionálních a konfesionálních specifik budeme sledovat, jak se „literatura“ (vydělená z „písemnictví“) stává prostorem k sebeutváření a realizace moderního subjektu založeného na (estetické) autonomii, národnosti, dějinách a jazyce. Národní definování literatury, k němuž docházelo ve sledovaném období, přitom chápeme jako reakci na vzrůstající autonomizaci (a současnou disciplinaci) subjektu. Zvláštní pozornost hodláme věnovat i divadelní kultuře a estetizujícímu zájmu o „lidovou“ slovesnost, různým protikladům a ambivalencím uvnitř těchto tendencí. Důraz na historickou dynamiku by však neměl vést k redukci literatury na „ideje“, její „fungování“ postřehneme jen tehdy, kdy ji budeme nahlížet v bohatosti jejích tvarů. Zamýšlená synopse má proto spojovat chronologický přístup s důrazem na konkrétní „uzlové body“, na významové dění uvnitř textů, v němž ke zmíněným procesům dochází.
Příležitost pro poezii. Blahopřejné a oslavné básně v první polovině 19. století
(2019–2021)
Andrea Vítová, Oddělení lexikografie
Monografie, vycházející z autorčiny obhájené disertační práce, bude něvonáva příležitostné poezii, především veršované gratulace a oslavné básně různého typu, tvořily v první polovině 19. století významnou součást česky psané literatury. V uvedeném období byly pevně ukotveným poetickým žánrem, který se pohyboval na hraně slovesného díla a společenské konvence. Přejímaly proto řadu funkcí, jimiž zasahovaly také do sféry mimoliterární: jako texty adresně zacílené se podílely se na utváření národního života.
Detektivní novely a počátky české detektivky
(2019–2021)
Michal Jareš, Oddělení lexikografie
Monografie, vycházející z autorovy obhájené disertační práce, bude věnována sešitové edici Detektivní novelly a jejímu hrdinovi, prvnímu českému serializovanému detektivovi Léonu Cliftonovi. Edice z let 1906–1911 spadá do období celoevropského hledání nového publikačního formátu, tj. uzavřeného sešitu malého formátu o rozsahu 32 stran, a stojí u počátků vzniku moderních masových médií.
Literární tvorba výtvarníků
(2019–2022)
Veronika Košnarová, Oddělení lexikografie
Cílem projektu s uvedeným pracovním názvem je soubor esejů, zabývajících se literární tvorbou moderních českých výtvarníků; výběrově by ovšem měly být – alespoň přehledově – reflektovány podobné aktivity rovněž ve světovém, resp. evropském kontextu (M. Chagall, P. Klee, A. Kubin, G. de Chirico, L. Carrington apod.). Primární pozornost bude soustředěna nikoliv na tvůrce tzv. „dvojdomé“, nýbrž na umělce, u nichž psaní tvoří minoritní část jejich tvorby (J. Koblasa, K. Malich, M. Medek, A. Šimotová ad.). Jejich texty – byly-li vůbec odborně nějak reflektovány – jsou obvykle vykládány primárně jako jakési sebereflexivní (poetické) komentáře; cílem projektu naopak je, pokusit se je nahlédnout coby autonomní prostory dění smyslu. Ve svém celku je práce inspirována teoretickými i interpretačními úvahami Michala Ajvaze, nicméně zvolený esejisticky žánr implikuje, že jednotlivé úvahy se nebudou držet jedné striktní, předem stanované metody, ale s přihlédnutím k danému konkrétnímu textovému materiálu v nich bude, resp. může být využito různých podnětů.
Zásady sporu Viléma Hejla
(2019–2023)
Eduard Burget, Oddělení lexikografie
Připravovaná monografie se budě věnovat životním osudům a dílu spisovatele a novináře Viléma Hejla (1934–1989), jenž byl výrazným představitelem posrpnové exilové literatury a kultury, autorem několika románů (Zásada sporu, Hodina hvězdopravců, Ex offo), historiografických prací (Zpráva o organizovaném násilí, Rozvrat. Mnichov a náš osud), filmových, televizních a rozhlasových scénářů a v osmdesátých letech 20. století redaktorem rozhlasové stanice Svobodná Evropa v Mnichově (politické komentáře, knižní recenze apod.). Chystaná monografie se bude opírat o široký archivní výzkum (osobní fond v LA PNP), materiály z Archivu bezpečnostních složek, další menší archivní fondy v ČR (mj. archiv Českého rozhlasu, archiv Svobodné Evropy, archiv a knihovna Libri Prohibiti atp.) a rešerše z domácího i exilového tisku. Mohla by být impulsem pro reedici některých děl známých pouze z exilových vydání a edici dosud nevydaných próz uložených v autorově písemné pozůstalosti.
Zdena Salivarová, spisovatelka a nakladatelka
(2019–2023)
Alena Přibáňová, Oddělení lexikografie
Práce se bude zabývat osobností a dílem Zdeny Salivarové-Škvorecké (1933), spisovatelky a exilové nakladatelky, do jejíchž životních osudů se ilustrativním způsobem promítal vývoj české společnosti: od dětství během hospodářské krize třicátých let až po exilovou zkušenost posrpnové emigrační vlny a komplikované sžívání s porevoluční vlastí v letech devadesátých. Předmětem analýzy bude nejen autorčino knižně vydané beletristické dílo (povídkové soubory Pánská jízda, Nebe, peklo, ráj, romány Honzlová a Hnůj země i detektivní romány napsané společně s Josefem Škvoreckým a další práce), ale také její exilová publicistika (v časopisech Západ, Nový domov, Proměny, Svědectví, Zpravodaj ad.). Podstatná část monografie bude věnována dějinám nakladatelství 68Publishers, které Zdena Salivarová založila s manželem Josefem Škvoreckým v Torontu v roce 1971.
Errol. Život a dílo Josefa Škvoreckého
(2019–2023)
Michal Přibáň, Oddělení lexikografie
Cílem projektu je rozsáhlá monografie Josefa Škvoreckého, koncipovaná především jako autorova biografie: vydání by se mělo uskutečnit u příležitosti 100. výročí autorova narození a mělo by být adresováno širší veřejnosti. Vzhledem k empirickému charakteru většiny Škvoreckého díla bude osou práce permanentní napětí mezi reálným životním příběhem JŠ a fikčním světem jeho literárních hrdinů. Vycházím z materiálů pramenné povahy, uložených především v zahraničních archivech, a opírám se o dlouholetou badatelskou zkušenost (bibliografie, edice a řada studií věnovaných dílu JŠ) a o bohatou korespondenci s autorem.
Slovník české literatury po roce 1945 on line – uzavření I. dílu A–L
(2019–2023)
Michal Přibáň, Oddělení lexikografie
Cílem projektu je aktualizace, revize a nová redakce personálních hesel stávajícího internetového slovníku v rozsahu hesel první poloviny abecedy a v přibližném časovém ohraničení 1945–2000. Projekt rovněž počítá s mírným rozšířením hesláře o hesla autorů z různých (i periferních) oblastí, jejichž absenci považujeme za nežádoucí.