English
Česká republika poprvé hostila nejvýznamnější evropskou konferenci v oboru fúzního výzkumu. SOFT 2016 se koná každé dva roky a pokaždé v jiné zemi; letošní, 29. ročník prestižního mezinárodního sympozia o technologiích pro jadernou fúzi uspořádaly Ústav fyziky plazmatu AV ČR a Centrum výzkumu Řež ve dnech 5.–9. září 2016 v Kongresovém centru v Praze. Záštitu nad ním převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Všechna fota: ÚFP AV ČR
Mezinárodní setkání se věnovalo nejnovějším poznatkům, výsledkům a plánům v problematice technologií pro termojadernou fúzi. Bienále Symposium on Fusion Technology představuje událost, která pravidelně přitahuje téměř 1000 vědců, inženýrů, zástupců průmyslu a vystavovatelů z Evropy i ze světa. Hlavními tématy jsou jednak obory se vztahem k fyzice a inženýrství fúzních zařízení (design a konstrukce fúzních zařízení, systémy pro ohřev plazmatu, řízení plazmatu, diagnostika plazmatu a sběry dat, magnety a napájecí zdroje), jednak obory z oblasti materiálů a technologií (problematika elementů první stěny reaktoru, konstrukce a stavba vakuových nádob, využití robotických systémů, palivový cyklus reaktoru a produkce paliva, technologie materiálů).
Konference nabídla více než 70 odborných přednášek, na 800 prezentací vědeckých posterů a rovněž doprovodné akce: jmenovitě několik mezinárodních setkání na vysoké úrovni, prezentace průmyslových firem a vědecko-výzkumných institucí a také společenský program.
První den byli vyhlášeni laureáti SOFT Innovation Prize 2016, kterou od roku 2014 uděluje oddělení fúzní energie Evropské komise Programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (EURATOM) se záměrem ocenit špičkové výzkumníky v oboru termojaderné fúze, kteří se snaží hledat nová řešení a možnosti průmyslových aplikací. I letos komise sestavená ze špičkových odborníků ocenila osobnosti, jež přispěly k přenosu vědeckých poznatků do praxe.
Účastníky přivítal předseda Akademie věd prof. Jiří Drahoš; připomněl, že globální spolupráce a dialog jsou nezbytnou podmínkou pro vývoj zdroje energie na principu termojaderné fúze. Dále zdůraznil, že je důležitá zejména výchova nové generace výzkumníků; a právě příprava odborníků v oboru náleží mezi jeden z cílů programu „Systémy pro jadernou energetiku“, jenž pod hlavičkou Strategie AV21 koordinuje Ústav fyziky plazmatu AV ČR (ÚFP).
Náměstek ministryně školství prof. Stanislav Štech promluvil o významu mezinárodní spolupráce a podpoře výzkumných infrastruktur v České republice. Generální ředitel ITER Organization (mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru, který by se měl stát předstupněm ke komerčnímu využití termonukleární fúze v energetice) prof. Bernard Bigot prohlásil, že rok 2025 je rokem získání prvního plazmatu v ITER. Potvrdil rovněž, že nedávno aktualizovaný harmonogram je velkou výzvou, ale jeho naplnění je reálné
Pozornost vědců upoutává nejdražší vědecký projekt světa již mnoho let. Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor ITER, který se staví od roku 2006 v jihofrancouzském Cadarache 100 kilometrů severně od Marseille, je bezesporu jednou z největších technologických výzev. O termo-jadernou elektrárnu přitom lidstvo usiluje již přes 50 let. Na výstavbě projektu s rozpočtem asi 15 miliard eur se spolupodílejí Evropská unie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Korea a USA. Generální ředitel B. Bigot ke stavbě ITER uvedl, že v roce 2032 by měl reaktor prokázat, že vyprodukuje desetkrát více energie, než se do něj vloží na ohřev plazmatu, čímž by projekt splnil i svůj hlavní cíl – porozumět termojaderné fúzi tak, aby ji bylo možné využívat pro komerční účely.
Generální ředitel ITER Organisation Bernard Bigot v pořadu Hyde Park Civilizace na Tokamaku COMPASS
Na přípravě projektu se podílejí rovněž čeští vědci z ÚFP, kteří nedávno objasnili efekt snižující extrémní toky energie na první stěnu reaktoru, a tudíž i případné problémy s jeho provozem, přičemž je tento objev pro realizaci projektu ITER klíčový. Profesor B. Bigot spolupráci ocenil a při příležitosti návštěvy sympozia si také osobně prohlédl klíčovou výzkumnou infrastrukturu ÚFP – tokamak COMPASS. Zúčastnil se rovněž natáčení pořadu České televize Hyde Park Civilizace, který se vysílal přímo z experimentální haly tokamaku. Experimentální práce se zaměřuje na studium fyzikálních dějů na okraji plazmatu. Tokamak přispívá k podpoře projektu ITER prostřednictvím své magnetické konfigurace, jež je tokamaku ITER podobná.
Ředitel ÚFP dr. Radomír Pánek na konferenci představil plánovaný projekt COMPASS-U, jehož páteří bude upgrade stávajícího tokamaku COMPASS. COMPASS-U má reprezentovat světově unikátní kombinaci vlastností, tj. kompaktní tokamak střední velikosti pracující s vysokým magnetickým polem a vysokou hustotou plazmatu jako tokamak ITER. COMPASS-U umožní generovat extrémní toky energie v oblasti divertoru, srovnatelné s toky očekávanými v budoucích fúzních reaktorech, což otevírá možnosti pro špičkový výzkum v oblastech, jako jsou odvod energie z plazmatu, inovativní režimy udržení plazmatu, nové materiály pro extrémní prostředí atd. Kromě těchto vlastností bude COMPASS-U schopen jako jediný na světě zkoumat fyzikální procesy v divertorovém plazmatu s vysokou hustotou charakteristickou také pro budoucí fúzní zařízení. První plazma lze očekávat v roce 2021. COMPASS-U nabídne škálu provozních parametrů a vysokou flexibilitu provozu, aby přispěl k řešení klíčových priorit programu Evropské unie pro výzkum jaderné syntézy v rámci konsorcia EUROfusion. Vysoká flexibilita návrhu poskytne jedinečnou příležitost k řešení současných výzkumných priorit i dalších problémů, které mohou vyvstat.
Konference SOFT představuje platformu pro výměnu zkušeností a poznatků pro experty v oblasti technologie termojaderné fúze a příbuzných oborů z Evropy i ze světa. Letošní ročník zprostředkoval nové informace a výzkumné výsledky z již existujících fúzních experimentů, údaje o zařízeních budovaných v současnosti, jakož i informace o plánovaných projektech, které jsou dalšími kroky na cestě za průmyslovým využitím energie z termojaderné fúze.
MARTIN HRON a LUCIE RADOVÁ,
Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.