V ústavním výzkumu studujeme různé rostlinné druhy. O huseníčku rolním jste už asi slyšeli, ale vědci z Laboratoře biologie pylu se zajímají i o jeho bratrance, o němž bude pojednávat únorová rostlina s příběhem.

Tentokrát si představíme hulevník drobnokvětý (Sisymbrium irio). Jedná se o krytosemennou rostlinu z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), tedy té, kam patří mimo jiné zmíněný huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) nebo brukev řepka olejka (Brassica napus). Jeho květní korunní lístky jsou však na rozdíl od modelového huseníčku žluté, i když květy mají obě rostliny obdobně velké. Listy svým tvarem (a vlastně i chutí a užitím) připomínají rukolu, i když není divu, když i ta patří mezi brukvovité. Dále se na Středním Východě občas listy hulevníku suší a používají se na výrobu cigaret, coby náhražky tabáku. Plodem hulevníku drobnokvětého jsou dlouhé šešule obsahující každá kolem osmdesáti semen.

A proč naši vědci studují tento zvláštní druh? V Laboratoři biologie pylu se zabývají vývojem pylu a následně pylové láčky. Po opylení začne z pylových zrn vyrůstat pylová láčka a jejím úkolem je prorůst pestíkem až do semeníku. Laboratoř má vytipované určité bílkoviny, které zodpovídají za cílení růstu pylové láčky a její rozpoznání vaječnými buňkami. A právě tento druh je kvůli své příbuznosti s modelovým huseníčkem vhodný na studium mezidruhové rozmnožovací bariéry – vědci se snaží opylit blizny vybraných mutantů huseníčku pylem hulevníku (a naopak) a studují, jestli vůbec vznikne životaschopné potomstvo. Pokud by bylo možné modifikací určitých bílkovin provést mezidruhové křížení, přineslo by to nové možnosti šlechtění zemědělských plodin.