Ostatní

V rámci svého únorového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR podrobně zaměřilo na názory českých občanů na role mužů a žen v rodině.

V rámci únorového výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR podrobněji zaměřilo na téma partnerství, manželství a rodičovství. Zkoumány byly názory na optimální počet dětí v rodině, ideální věk mužů a žen při narození prvního dítěte a další postoje, jež s rodičovstvím a partnerským soužitím souvisejí.

Přibližně dvě třetiny českých občanů (66 %) vidí ideál v modelu dvoudětné rodiny, rodinu s více potomky preferuje necelá čtvrtina (23 %) občanů a necelé desetině (7 %) se nejvíce zamlouvají rodiny s jedináčky.

V prosinci 2019 byl do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví. V jeho rámci byla zjišťována celková spokojenost občanů se zdravotním systémem v ČR a rovněž jejich názory na problematičnost jednotlivých oblastí zdravotnictví, jako je například financování veřejného zdravotnictví, hospodaření v oblasti léků či fungování pojišťoven.

V prosinci 2019 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost jako každý rok zařazen blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Respondenti konkrétně vyjadřovali svou obecnou spokojenost se zdravotní péčí v České republice, dále hodnotili změnu kvality zdravotní péče za uplynulý rok a svůj současný zdravotní stav. Další sledovanou oblastí byly i postoje k poskytovaným informacím ze strany lékařů a zdravotnického personálu a k možnostem rozhodování o léčbě vlastní nemoci.

V české společnosti převládá spokojenost s lékařskou péčí, kterou vyjadřuje polovina (50 %) dotázaných.

 O málo více než polovina (51 %) dotázaných je toho názoru, že se kvalita zdravotní péče v posledním roce nezměnila.

Většina české veřejnosti (79 %) sdílí názor, že by se měl pacient podílet na rozhodování o léčbě své nemoci.

Součástí prosincového šetření pravidelného výzkumu Naše společnost byl i blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Jednou z otázek tohoto bloku byla i sada výroků o opatřeních v systému zdravotní péče v České republice. Respondenti vyjadřovali postoje k oblastem, jako jsou poplatky za léky, zdravotní pojištění a pojišťovny, poplatky za návštěvu lékaře či specialisty, dále pak i hrazení pobytu v nemocnicích. Ve formulaci otázek jsou opatření, která se objevují ve všeobecné debatě o stavu zdravotní péče, tedy opatření, která platila v minulosti a byla zrušena, opatření, která jsou momentálně v platnosti, i ta, která dosud zavedena nebyla. Naposledy byl tento blok otázek položen v prosinci 2018.

Součástí červnového šetření CVVM byl i blok otázek věnovaný vnímání míry ohrožení a připravenosti v České republice vůči vybraným hrozbám.

Jako nejvíce ohrožující hodnotí občané z předložených hrozeb dlouhodobé výkyvy počasí následované na druhém místě stárnutím populace. Naopak jako nejmenší vnímají hrozbu válečného konfliktu. Nejlépe připraveni jsme podle respondentů na přírodní katastrofy a epidemie. Naopak nejhůře jsme připraveni na válečný konflikt a dlouhodobé výkyvy počasí.

V listopadovém šetření CVVM jsme se dotazovali na pocit bezpečí, a to v rámci celé ČR a v místě bydliště, a zároveň jsme se ptali na spokojenost s prací policie. Dále jsme otevřenou otázkou zjišťovali, zda a jaké lidé pociťují obavy.

V říjnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyjadřovali občané České republiky svůj názor na to, jak důležité je podle nich připomínat si význam českých státních a ostatních svátků.

Součástí říjnového šetření CVVM byl i blok otázek věnovaný vztahu českých občanů k místu, kde žijí. Všech respondentů jsme se zeptali, jak blízký vztah mají ke své čtvrti či vesnici, ke svému městu, k regionu, ve kterém žijí, ke kraji, k České republice a k Evropě.

V říjnovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo aktuálně velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi. Zajímalo nás, co si o tomto tématu myslí česká veřejnost. Konkrétně jsme zjišťovali, jestli se čeští občané zajímají o problematiku změny klimatu, zda podle jejich názoru ke změně klimatu na Zemi vůbec dochází a případně čím je tato změna způsobena, jestli sami cítí za změnu klimatu osobní zodpovědnost a zda si myslí, že vlastními aktivitami mohou přispět ke zmírnění změny klimatu. Jedna z otázek se týkala i názoru dotázaných na pravděpodobnost zavedení včasných opatření ke zmírnění změny klimatu u dostatečného počtu zemí. Na závěr nás zajímalo, zda se respondenti obávají dopadů změny klimatu a jestli podle nich bude mít změna klimatu nějaký dopad na ČR.