Výzkumný tým Stanislava Kamby z Fyzikálního ústavu AV ČR se rozhodující měrou podílel na vývoji nového magnetického materiálu s překvapivě jednoduchou krystalovou strukturou kuchyňské soli. Protože magnetizace je v tomto materiálu silně závislá na elektrickém poli, šel by použít v magnetických pamětech, spintronických a magnonických součástkách, řízených elektrickým polem.
Čeští vědci ve spolupráci s kolegy ze Španělska představili v časopise Nature Communications nový druh polymerů, které byly dosavadními přístupy nedostupné. Tento druh polymeru může sehrát významnou roli při návrhu nových komponentů pro nanoelektroniku, jako jsou nové displeje.
Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zahájili testování biosenzorů pro detekci koronaviru na reálných vzorcích odebraných od infikovaných pacientů. Nyní zvažují, zda zůstat u „jednodušší“ verze senzoru nebo pracovat na dalších úpravách. Díky nim by přístroj mohl přesně změřit i množství viru na površích či v tělních tekutinách.
V článku publikovaném v časopise Science Advances přináší Libor Šmejkal s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky zprávu o svém objevu Hallova jevu v antiferomagnetech. Jedná se o další mimořádnou práci výjimečného českého talentu, který se jako čerstvý absolvent doktorského studia již těší pověsti předního světového experta ve svém oboru.
Během mezinárodní konference ICHEP 2020 oznámil experiment ATLAS první pozorování vzácného procesu, kdy srážka dvou fotonů vede ke vzniku páru intermediálních bosonů W, elementárních částic, které zprostředkovávají jednu ze čtyř fundamentálních sil, tzv. slabou sílu.
Gravitační vlny vznikají při pohybu urychlovaných těles, tedy i při chůzi, když jedete autem, nebo když Země obíhá kolem Slunce. Astronomové používají detekované gravitační vlny ke studiu jejich zdrojů.
Naději na obnovu evropské konkurenceschopnosti ve výrobě solárních panelů přináší výsledky mezinárodního projektu NextBase, jehož se účastnili vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. Projekt vyvinul prototypy fotovoltaických článků s vysokou účinností a potenciálem pro nízké náklady.
Patentované řešení prodlouží životnost palivových článků v jaderných reaktorech za havarijních i standardních podmínek.
Práce publikovaná v březnu 2020 v časopisu Science je ukázkou, že vývoj krystalografických výpočtů je důležitý i pro špičkový fyzikální výzkum.
