Hořavky (rod Rhodeus) jsou drobné kaprovité ryby, které kladou jikry do žaberního aparátu sladkovodních velevrubovitých mlžů (Unionidae). Rod má hlavní centrum rozšíření ve východní Asii, kde žijí asi dvě desítky druhů, ale jeden druh – hořavka duhová (R. amarus) – se vyskytuje také na našem území. Hořavky jsou vzhledem ke své reprodukční strategii vděčným modelem pro studium pohlavního výběru a vztahů mezi parazity a jejich hostiteli. Díky výzkumu v uplynulých letech došlo ke znatelnému posunu v našem porozumění toho, jak si samci a samice vybírají své partnery, jaké má tento výběr dopady na intenzitu pohlavního výběru a demografické parametry, nebo jak hořavky kolonizovaly Evropu. Asi nejzajímavější novinky se týkají výzkumu koevolučního vztahu mezi hořavkami a jejich hostitelskými mlži a vlivu nepůvodního druhu hořavky očkaté (Rhodeus ocellatus) a mlžů (škeble asijská – Sinanodonta woodiana a slávička mnohotvárná – Dreissena polymorpha) na tento vztah.

Bitterlings (Rhodeus) are small cyprinid fishes of East Asian origin, remarkable for their reciprocal association with unionid mussels. Updated knowledge on the presence of European Bitterling (R. amarus) in Europe throughout the Holocene, based on data from bibliographical sources and gene­tic methods, is presented. The current state of the coevolutionary arms race between bitterling and mussels in areas of ancient and recent sympatry is reviewed. New chal­lenges faced by the European Bitterling are addressed that come from the occurrence of non-native species such as the Asian unionid mussel Sinanodonta woodiana, Zebra Mussels (Dreissena polymorpha) and Asian Rosy Bitterling (R. ocellatus).