Kdo ztrácí, nalézá! Život bez semiautonomních organel

Mitochondrie a plastidy jsou zásadními inovacemi eukaryotických buněk. Přesto u některých eukaryot došlo k jejich funkčnímu zjednodušení. Mezi redukované mitochondrie patří například hydrogenozomy a mitozomy parazitických prvoků. U parazitických rostlin a některých řas najdeme plastidy, které ztratily schopnost fotosyntézy. Úplné ztráty těchto organel jsou vzácné, ale ne vyloučené, jak ukazuje nedávný objev prvního amitochondriálního prvoka.

Pracovní listy a další materiály k výuce najdete v přílohách níže v pdf souborech jako samostatné přílohy.

Citovaná a použitá literatura:

DE VRIES, Jan; GOULD, Sven B. The monoplastidic bottleneck in algae and plant evolution. J Cell Sci, 2018, 131.2: jcs203414.
GORNIK, Sebastian G., et al. Endosymbiosis undone by stepwise elimination of the plastid in a parasitic dinoflagellate. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2015, 112.18: 5767-5772.
HADARIOVÁ, Lucia, et al. Reductive evolution of chloroplasts in non-photosynthetic plants, algae and protists. Current genetics, 2017, 1-23.
KARNKOWSKA, Anna, et al. A eukaryote without a mitochondrial organelle. Current Biology, 2016, 26.10: 1274-1284.
LISTER, Diane L., et al. DNA transfer from chloroplast to nucleus is much rarer in Chlamydomonas than in tobacco. Gene, 2003, 316: 33-38.
ROGER, Andrew J.; MUÑOZ-GÓMEZ, Sergio A.; KAMIKAWA, Ryoma. The Origin and Diversification of Mitochondria. Current Biology, 2017, 27.21: R1177-R1192.
YEH, Ellen; DERISI, Joseph L. Chemical rescue of malaria parasites lacking an apicoplast defines organelle function in blood-stage Plasmodium falciparum. PLoS biology, 2011, 9.8: e1001138.

Materiály k výuce

Obrazové přílohy

Archiv článků pro pedagogy a studenty


Aktuality Navštivte nás na Facebooku

Nové číslo Živy 1/2021 vychází ve čtvrtek 11. února

Z obsahu:

Arktida její reakce na globální oteplování – příběh české vědy – Josef Elster, Zdeněk Lyčka

Quo vadis, vermis?“ Kam směřuje helmintoterapie II. – Kateřina Jirků, Milan Jirků

Laboulbeniales – nejprapodivnější houboví paraziti – Ondřej Koukol, Danny Haelewaters

Tavolníky známé, neznámé 2. – Roman Businský

Jak si květní sněti ochočily rostliny i opylovače I. – Marek Kasner a kolektiv autorů

Sněženky – neobyčejná variabilita dobře známého rodu – Pavel Sekerka

K výuce: Regionální botanika aneb Kam u nás za rostlinami. Na hřebeny Krkonoš – Tomáš Urfus, Jindřich Chrtek

Živá půda 6. Jak organismy v půdě fungují – Vladimír Šustr a kolektiv autorů

Modrásek pumpavový, záhadný obyvatel podhorských trávníků – Alena Sucháčková Bartoňová, Zdeněk F. Fric, Martin Konvička

Pavouci šestiočky – případ extrémní diverzifikace ve Středozemí 2. – Milan Řezáč

Výr velký a jeho nelehký osud III. Nesnadná cesta k ochraně – Jan Andreska, Dominik Andreska

Jak krkavcovití ptáci dokážou kreativně vnímat i proměňovat své okolí – Roman Figura, Daniel Sosna

Pozdravy od protinožců. Jména živočichů přejatá z domorodých jazyků Austrálie a Oceánie 5. – Ondřej Pivoda

Věda fotogenická – popularizace Akademie věd ČR v roce 2020


... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč
za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.