Časopis - Archiv

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

otevíráte nové číslo časopisu Naše společnost, které je výjimečné, avšak důvod této výjimečnosti nikoho z nás netěší. Jedná se totiž o poslední číslo našeho časopisu, vydávání dalších čísel není v plánu. Vzhledem k této skutečnosti jsme se v redakci rozhodli, že tentokrát v úvodníku budeme věnovat určitý prostor připomenutí historie a dosažených výsledků časopisu Naše společnost. Náš záměr je veden snahou shrnout důležité informace o časopisu pro současníky, ale také zanechat vzkaz případným budoucím historikům české sociologie, kteří možná někdy v budoucnu budou pátrat po tom, jak to tehdy bylo.

Článek se zabývá výzkumem veřejného mínění před rokem 1989 na území Československa. Analyzována je zde nejvýznamnější instituce výzkumů veřejného mínění své doby, tedy Ústav pro výzkum veřejného mínění, který během období 1946 až 1990 fungoval v rámci několika institucionálních uspořádání (v sedmdesátých letech i s názvem změněným na Kabinet pro výzkum veřejného mínění). V textu se zaměřujeme na roli výzkumů veřejného mínění od jeho počátků v roce 1946 až do roku 1989 ve vztahu ke státnímu, případně stranickému aparátu, veřejnosti a vědě.

Určování volební účasti je jednou ze zásadních otázek metodologie předvolebních výzkumů. Přesné předvolební výzkumy nejsou důležité jen pro agentury veřejného mínění a politiky, ale i pro sociálněvědní výzkumníky. Poskytují totiž mimo jiné možnost ověřovat přesnost metodologie dotazníkových šetření, které jsou jednou ze zásadních metod sociálních věd. Určování volební účasti je značně empirickou disciplínou, ve které studie nemívají žádné teoretické ukotvení a nepředkládají důvody pro volbu konkrétních proměnných určujících volební účast. Tento článek si klade za cíl rozšířit předvolební empirické zkoumání volební účasti o teoretickou perspektivu a na jejím základě nabídnout návrh nové škály volební účasti.

Jedním z mnoha zdrojů, které poskytují data související se zdravím a zdravotnictvím, je Global Health Observatory (dále jen jako GHO). Tento archiv patří pod záštitu Světové zdravotnické organizace (dále jako WHO), jež představuje globální autoritu v otázkách týkajících se zdraví. Archiv shromažďuje a analyzuje data ze 194 zemí, které jsou členy WHO. Hlavním cílem GHO je poskytnout snadný přístup k datům a statistikám z jednotlivých členských zemí tak, aby mohly být dále analyzovány a srovnávány. Takto získané údaje jsou dále porovnávány na úrovni jednotlivých zemí, regionů nebo globálně, díky čemuž je možné sledovat trendy ve vývoji pro- blematik v konkrétních oblastech světa.

Archivy uchovávající historické dokumenty mohou sloužit nejen historikům, ale také (historic- kým či historizujícím) sociologům jako cenný datový zdroj. To není nijak objevné konstatování faktu – sociologové bádají v archivech desítky let. V tomto textu chci ovšem na příkladu online platformy Archivu hlavního města Prahy (AHMP) prezentovat tendenci posledních let doku- menty digitalizovat a následně prezentovat stále větší část obsahu archivů online.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

rád bych ve vší stručnosti představil obsah tohoto čísla.
Díky úvodní odborné stati od Jany Vitíkové se v Naší společnosti po čase (viz článek týkající se Jaderné elektrárny Dukovany v druhém čísle z roku 2017) setkáváme s tématem, které souvisí s oblastí energetiky. I když souvislost z názvu stati není patrná, je sociologicky nesmírně zajímavá a dalekosáhlá. Demolice obcí v minulosti provázely rozšiřování těžby hnědého uhlí v ČR, jehož spalování v naší zemi od 60. let minulého století bylo a stále ještě je hlavním způsobem výroby elektřiny (a druhotně někdy také tepla).

Těžba hnědého uhlí byla v minulosti a do dneška zůstává hlavním způsobem získání zdroje pro výrobu elektřiny a tepla v České republice. Severočeský hnědouhelný revír (SHR), který se rozkládá na území dnešního Karlovarského a Ústeckého kraje, je územím s největším množstvím zásob hnědého uhlí v České republice a těžba uhlí je zde spojena se životy obyvatel tohoto regionu. V minulosti do této oblasti lákala nové pracovníky, ale zároveň přinesla devastaci krajiny a zhoršení životního prostředí. V současné době již těžba uhlí nedosahuje takové míry, nicméně její význam příliš neklesá.

Neoprávněné vstupy do prostoru dráhy, které mají v ČR každoročně za následek okolo 200 obětí, se ve značné míře týkají i dětí a mládeže. Této problematice přitom není v rámci dopravní výchovy věnována dostatečná pozornost. Ve výzkumu bylo v ČR téma tzv. železničního trespassingu zatím zpracováno jen všeobecně se zaměřením především na podmínky vzniku a charakteristiky rizikových lokalit; v zahraničí jsou jak výzkum, tak i praxe více věnovány otázkám působení na veřejnost včetně vzdělávání dětí a mládeže.

Internet se v posledních třech desetiletích stal integrální součástí soudobých společností a jeho obsah postupně ohromně narůstá a velmi dynamicky se proměňuje. I tak však společenské vědy a společenští vědci nevěnují přílišnou pozornost tomu, jaké svědectví může web nabídnout ohledně společenských změn. Tento článek se věnuje úvodu do problematiky webových archivů, které mohou sloužit jako zdroj dat částečně vypovídající o dynamické proměně současné společnosti a komunikace. Cílem článku je diskutovat jednotlivé problémy, kterým společenský vědec při využití dat z webových archivů čelí, a navrhnout či alespoň nastínit jejich řešení.

Nakladatelství Karolinum vydalo v roce 2018 knihu Historicko-sociologické reflexe, tvořenou texty Jiřího Šubrta, které editor Karel Černý tematicky rozdělil do tří sekcí ve snaze představit odbornou práci autora v její mnohotvárné šíři a specifických podobách.

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE) je mezinárodní výzkumný projekt, který se zaměřuje především na pochopení stárnutí populace a vlivu stárnutí na individuální životy v rozličných kulturních podmínkách Evropy [Börsch-Supan, Jürges 2015: 5]. Jedná se o multidisciplinární panelovou databázi mikro dat o zdraví, socioekonomickém statusu a sociálních a rodinných sítích u populace starší 50 let. V současné době se SHARE účastní 27 evropských zemí společně s jednou mimoevropskou, konkrétně se jedná o Izrael.

Od 80. let začaly přístupy měření společenského blahobytu upouštět od užívání čistě ekonomických indikátorů a stále častěji se přikláněly k vícerozměrnému pojetí blahobytu zahrnujícímu koncepty, jako jsou životní podmínky či kvalita života [Večerník 2012]. V českém prostředí byly ovšem tyto dimenze reflektovány ve výzkumech jen zřídka, lepšího datového pokrytí z hlediska širšího pojetí blahobytu se nám dostává až po roce 2000, a to zejména díky mezinárodním komparativním studiím [Večerník 2014]. Jednou z těchto studií je European Quality of Life Survey (dále EQLS), který „doplňuje tradiční indikátory ekonomického růstu a životního standardu, jako je HDP či příjem“ [Eurofound 2017a] o environmentální a sociální aspekty při zjišťování kvality života občanů. EQLS se zaměřuje nejen na objektivní indikátory, jako je vzdělání, zaměstnanost, bydlení, rodina či zdraví, ale i na subjektivní vnímání kvality života – kupříkladu na vnímání spokojenosti a štěstí obyvatel evropských států.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

časopis Naše společnost se Vám podruhé dostává do rukou v novém vzhledu. A prozrazuje na sebe, že hodlá zůstat časopisem vícera barev. Oproti minulému číslu, kde byla vyvedena fialově, tentokrát obálka odhaluje další barvu.

Na základě mnoha empirických výzkumů je současná Česká republika považována oproti Slovensku za více sekulární. Tyto rozdíly v míře sekularity mezi oběma zeměmi byly často zjišťovány především prostřednictvím měr forem tradiční religiozity. Pokles těchto měr religiozity ve společnosti je obecně vysvětlován prostřednictvím sekularizační teze. Jednotlivé sekularizační teorie pak nahlížejí sekularizační proces jako pokles významu náboženství napříč celou společností, který spojují s procesem modernizace. Světový názor (náboženský nebo nenáboženský) však v určité míře ovlivňuje i jednání lidí v jejich každodenních životech, protože má vliv na jejich přijímané hodnoty a názory, které vstupují do racionálního kalkulu každého člověka při řešení jeho každodenních potřeb.

V článku je prezentována aplikace smíšeného výzkumu na příkladu mezietnických postojů (předsudků). Cílem bylo zanalyzovat postoje majoritní společnosti k Romům ve vztahu k meziskupinovému kontaktu, tedy zjistit, zda osoby z majoritní společnosti mající nějaký bližší kontakt s romskou minoritou vykazují odlišnou míru předsudečnosti oproti těm, kteří kontakty s Romy jako přáteli nebo dobrými známými nemají. Pro analýzu byla využita kvantitativní data z reprezentativního výzkumu CVVM a kvalitativní data získaná z polostrukturovaných rozhovorů. Na tomto základě je zvažována vhodnost využití smíšeného designu, jeho limity i přínosy pro oblast výzkumu předsudků. Záměrem smíšeného designu je získat komplexnější a přesvědčivější výsledky ve srovnání s použitím jedné metody (buď jen kvantitativní, nebo jen kvalitativní) výzkumu.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

nenechte se ničím zmást – ano, opravdu máte před sebou další číslo časopisu Naše společnost. Jak je patrné na první pohled, v letošním roce jsme se odhodlali k další inovaci.

Článek se zaměřuje na metody měření korupce, kdy nejprve popisuje tři generace indikátorů, které měří korupci, a poté je kvalitativně a kvantitativně srovnává. Vzhledem k tomu, že korupce je skrytá aktivita, kterou je velmi obtížné měřit přímo; neexistují žádné oficiální statistiky o počtu případů korupce. Z tohoto důvodu je možné měřit korupci pouze nepřímými indikátory a je velmi těžké říci, zda jsou tyto ukazatele spolehlivé a skutečně měří korupční jevy v dané zemi. V průběhu let bylo vyvinuto velké množství různých ukazatelů, které se snaží zachytit a odhadnout korupci, někteří z nich měří vnímání korupce, jiní se snaží použít "tvrdé údaje" k prozkoumání úrovně korupce v zemi a některé další kombinovat různé ukazatele, vážit je a poté publikovat kompozitní ukazatele, které se snaží zachytit celkovou korupci v zemi.

Nenáhodný výběr reprodukčních partnerů v lidské populaci, tedy výběrové párování, pozorujeme stabilně po dekády napříč společnostmi, včetně České republiky. Společenské vědy věnují nejvíce pozornosti homogamii, manželství sobě podobných párů, a to díky jejímu potenciálnímu dopadu na společnost. Vysoká homogamie ve společnosti může znamenat velkou uzavřenost jednotlivých skupin, zabraňovat sociální mobilitě, poukazovat na rasové napětí ve společnosti a zvyšovat nerovnost.

Cílem tohoto článku je informovat především kvantitativně zaměřené sociální vědkyně a vědce o základních vlastnostech velkých dat a představit možnosti a omezení využívání těchto dat v sociálně vědním výzkumu. Text postupně zprostředkovává informace o třech základních typech velkých dat, tak jak jsou rozlišovány v současné metodologické literatuře – administrativních datech, transakčních datech a datech ze sociálních sítí – a ilustruje na příkladech, k čemu je možné tato data využít v oblasti kvantitativního sociologického výzkumu, jehož dominantní metoda – výběrové dotazníkové šetření – se podle mnohých ocitla v krizi, zejména z důvodu snižující se návratnost šetření ve většině vyspělých zemí a upadající důvěry veřejnosti v průzkumy veřejného mínění.

Internet je v životě velké části současných lidí téměř všudypřítomný a současně je tok informací, které „protékají“ webovým prostorem, z celospolečenského hlediska nepředstavitelně mohutný. Ovšem zároveň je internet jen poměrně zřídka využíván jako významný zdroj pro analýzy v sociálních a humanitních vědách. A pokud již užíván je, tak pouze pro zkoumání toho, co se děje právě teď, bez vztahu k minulosti a k dimenzi sociální změny.

Laická i odborná veřejnost si často klade otázku, jak dopadnou budoucí volby. Do středu pozornos-ti se tak dostávají předvolební výzkumy, diskutuje se to, jak jsou tyto výzkumy schopny odhadovat, jak volby dopadnou; kritice je podrobována jejich metodika (viz např. [Krejčí 2004]). Česká tele-vize (dále ČT), jako jeden z nejvýznamnějších zadavatelů průzkumů veřejného mínění v ČR [Fri-čová 2013], vychází vstříc těm, kteří chtějí zkoumat kvalitu a povahu dat, která toto veřejnoprávní médium zveřejňuje, a případně dělat hlubší analýzy. ČT proto zveřejňuje data z předvolebních výzkumů a výzkumů pravidelně sledujících volební postoje a názory na aktuální témata. Data slou-ží České televizi jako základ také pro diskuse (například pro otázky Václava Moravce) – na jejich základě jsou vybírána témata a hosté do vysílání. Aktuality a zprávy založené na datech sebraných pro ČT jsou dostupné na stránkách ČT. [ceskatelevize.cz 2018] V každém publikovaném článku je odkaz na aktuální výzkumnou zprávu, která obsahuje základní analýzy z dat z příslušné vlny.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

otevíráte letošní druhé číslo, které obsahuje tři odborné stati a další – věříme, že informačně zajímavé – texty.

Článek se snaží přispět do diskuze konceptu sociální odpovědnosti firem méně studovanou oblastí dopadů příspěvků od firem na lokální a regionální rozvoj z pohledu samospráv a obyvatel obcí. Tento koncept je nejčastěji studován z pohledu korporací a bez prostorové dimenze, která ale hraje nezanedbatelnou roli v rozhodování firem o alokaci prostředků. Tuto mezeru ve výzkumu se článek snaží zaplnit studiem případu prostorové distribuce finančních darů od firmy ČEZ obcím v okolí jaderné elektrárny Dukovany ležící na periferním rozhraní Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Nemalými finančními prostředky, které posílá do obecních rozpočtů, se snaží obyvatelům v okolí elektrárny kompenzovat rizika spojená s její lokalizací.