Nošení roušek na veřejnosti snižuje reprodukční číslo pod 1, zjistila studie
Reprodukční číslo udává průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného člověka.
„Vzhledem k tomu, že hlavní cestou přenosu koronaviru, který způsobuje covid-19, je přenos vzduchem, tedy ve větších kapénkách nebo menších aerosolových částicích, jsou roušky beze vší pochybnosti zásadním opatřením pro ochranu veřejného zdraví,“ poznamenal Ždímal s odkazem na článek v PNAS.
Vědecká skupina, jejímž je jediným českým zástupcem, v přehledovém článku využila data a výsledky přibližně 150 dříve publikovaných prací souvisejících s tematikou šíření SARS-CoV-2. Autoři doporučují, aby lidé nosili textilní roušky, protože se tak sníží komunitní přenos viru.
Čím více lidí s rouškou, tím lépe
Jeden citovaný výzkum např. uvádí, že „zvýšené používání obličejových masek na veřejnosti by mohlo vést k eliminaci nemoci covid-19“. Pro další bádání vědci používali různé modelové situace k určení podmínek, za kterých by roušky snížily reprodukční číslo R pod hodnotu 1.
„Výsledky zjistily, že i roušky s neoptimální účinností ohledně prevence i přenosu infekce mohou podstatně snížit reprodukční číslo, jsou-li v populaci široce používány,” konstatuje doslova vědecký text PNAS. „Modely naznačují, že nošení roušek na veřejnosti je nejúčinnější při snižování šíření viru, když se to masově dodržuje,” stojí i v závěrech článku.
I nelékařské masky tak používají materiály, které brání určitým částicím v průchodu, látkové roušky mohou tedy podle vědců kompenzovat případný nedostatek „odbornějších” obličejových masek a respirátorů.
„Na základě uvedených poznatků přináší článek důkazy o tom, že v kombinaci s dalšími opatřeními ochrany veřejného zdraví, jako je testování, trasování, karantény, zvýšená osobní hygiena, omezení sociálních kontaktů a dodržování rozestupů, přispívá nošení roušek na veřejnosti ke snížení reprodukčního faktoru Re pod hodnotu 1,“ dodal Ždímal. Totéž píše i PNAS.
Text rovněž upozorňuje, že lidé jsou nejvíce nakažliví v počátečním období po infekci, kde je běžné mít málo příznaků nebo žádné – proto je nošení roušek venku na veřejnosti těmito vědci jako prevence velmi doporučováno. Mezinárodní sestava spoluautorů nové souhrnné studie obsahovala experty z různých oborů.
„Cílem bylo získat co nejkomplexnější obrázek problematiky. Kromě schopnosti různých typů prostředků ochrany dýchacích cest chránit svého nositele před nákazou jsme posuzovali i epidemiologické důkazy, ekologické studie, modely šíření podobných respiračních onemocnění, výsledky experimentů na vzorcích populace porovnávané s kontrolními skupinami, vlivy nošení ochranných prostředků na psychologii populací při pandemii a ekonomické dopady,“ popsal tuzemský odborník.
Přímo Ždímalův tým se od loňského března podílel na přímém testování účinnosti textilních roušek a respirátorů proti přenosu nákazy covid-19, a to metodikou vyvinutou před více než desetiletím v rámci evropského projektu EUSAAR. Už loni prokázal, že i podomácku vyrobené roušky či improvizovaná ochrana dýchacích cest z bavlněného trička jsou pořád lepší než nic.
I proto byl jako odborník na fyziku aerosolů a filtrační materiály do výzkumu pro americký žurnál přizván.
Textilní ochrana úst a nosu již ve 14. století
Jak připomíná Akademie věd, všeobecné nošení textilních roušek na veřejnosti doporučoval již v roce 1910 Wu Lien Teh při epidemii mandžuského moru. Toto doporučení se považuje za milník v systematickém boji proti šíření infekčních chorob.
Nějaká textilní ochrana úst a nosu se používala od 14. století, byť se o šíření moru vzduchem vědělo již ve 13. století. Používaly se bavlna a hedvábí. Právě u těchto materiálů spolu s dalšími textiliemi jako šifon a flanel se nedávno zjistilo, že filtrují částice větší než 0,3 μm (mikrometr) s účinností větší než 96 procent.
Samotné reprodukční číslo v Česku v pondělí ráno mírně kleslo ze zhruba 1,22 na 1,18.