Proč mají čeští vysokoškoláci větší naději dožití než muži se základním vzděláním?

Vysokoškolský titul s vyššími příjmy a kvalitnější zdravotní péčí napřímo souvisí. Rizikové faktory ohrožující zdraví, např. každodenní kouření, obezitu či nenaplněné zdravotní potřeby, najdeme častěji u méně vzdělaných lidí. Jediným jevem vyčnívajícím z této statistiky je nárazové pití alkoholu. „Vysokoškolačky opravdu pijí hodně, přebírají vzorce chování od mužů,“ upozorňuje Dana Hamplová. „Nejsem si ale jistá, jestli dovedeme právě pití alkoholu v průzkumech dobře zachytit. Pro zdraví je důležitý rozdíl mezi pitím třeba vína a tvrdého alkoholu, přitom se obvykle měří takzvané standardní nápoje, kde se mezi nimi nerozlišuje. U vysokoškoláků je běžné, že si denně dají dvě deci, což i řada lékařů doporučuje, a rozhodně to není tak škodlivé, jako nárazové pití tvrdého alkoholu,“ objasňuje problematiku průzkumů.

Dalším argumentem pro rozdílnou naději dožití je typ práce méně vzdělaných vrstev obyvatelstva. „Lidé se základním vzděláním se obvykle živí fyzickou prací, která je jednak rizikovější, jednak se tělo rychleji opotřebuje,“ vysvětluje socioložka. „Všimněte si, že muži a ženy se základním vzděláním mají úplně jiná povolání. Muži typicky dělají fyzicky náročné a nebezpečné práce – pracují třeba jako horníci – zatímco u žen jsou to práce jako kadeřnice,“ poukazuje na důvod tak významného rozdílu v dopadech vzdělání na naději dožití mezi muži a ženami.

Důležité je však nezapomenout zmínit historické aspekty socialistické minulosti naší země, které mají zásadní vliv na procento občanů s vysokoškolským vzděláním. „Ta skupina, která dnes umírá, studovala ještě za socialismu. Tehdy na vysoké škole mohl studovat jen zlomek společnosti. Takže musíme brát v úvahu, že dnes srovnáváme úmrtnost velmi malé skupiny tehdejších elit se zbytkem společnosti. A podobně to zřejmě bude vypadat i v ostatních postkomunistických zemích,“ zdůrazňuje Hamplová.