Archiv novinek

Novinky starší než jeden rok.

Prémie Otto Wichterleho pro Filipa Tomka

Významné ocenění AV ČR, Prémii Otto Wichterleho pro rok 2019, udělila předsedkyně Akademie věd České republiky prof. Eva Zažímalová ve středu 19. června 2019 v pražské Lannově vile třiadvaceti mladým vědcům. Oceněn byl i Mgr. Filip Tomek, PhD., vědecký pracovník Geologického ústavu AV ČR.

Joachim Barrande – 220 let od narození

Dne 11. srpna 1799 se narodil významný francouzský geolog a paleontolog Joachim Barrande. Barrandova badatelská práce byla soustředěna do oblasti Čech, kam přišel ve třicátých letech devatenáctého století. Joachim Barrande zemřel 15. října 1883 na zámku Frohsdorf (Rakousko) a je pochován na hřbitově v Lanzenkirchen. V souvislosti s připomenutím 220 let od narození tohoto eminentního badatele byly na hrob položeny věnce ředitelem Geologického ústavu AV ČR, zástupci Paleontologického oddělení Národního muzea a Společnosti Národního muzea.

Lesní potok pod drobnohledem

V posledním čísle Akademického Bulletinu 05/2019 byl na str. 16-18 publikován rozhovor s Tomášem Navrátilem zaměřený na výzkum povodí Lesní potok v Národní přírodní rezervaci Voděradské bučiny. V rozhovoru se pojednává o hlavních aspektech monitoringu malých povodí a vůbec problematiky biogeochemického výzkumu.

Research Reports 2017

Vyšla ročenka vědeckých aktivit pracovníků Geologického ústavu za rok 2017 - Research Reports 2017.

GLU na Veletrhu vědy 2019

Letos poprvé se Geologický ústav účastnil Veletrhu vědy, který se konal v areálu výstaviště PVA EXPO v Praze Letňanech začátkem června. Na veletrhu bylo prezentováno přes 100 expozicí z 54 ústavů Akademie věd ČR a mnoha dalších institucí a firem. Dle organizátorů veletrh navštívilo za 3 dny jeho konání zhruba 30 tisíc návštěvníků. A můžeme s radostí prohlásit, že náš stánek nezapadl. Zaujal expozicí minerálů a zkamenělin, dále prezentací o výzkumu rtuti v kmenech stromů nebo informacemi o nejnovějším výzkumu vltavínů, pískovcových forem, nabohacování hub těžkými kovy neb fotografiemi objevů z velkých jeskyní. Největší úspěch ale mělo mikroskopování fosilií a také geologický kvíz, za nějž si návštěvníci mohli vybrat a odnést minerál. Kvíz si u nás udělalo ať už jednotlivě nebo ve skupince více než 250 návštěvníků od nejmenších až po ty starší. A pokud se chcete pobavit, podívejte se na nejzajímavější odpovědi z kvízu zde. Více o veletrhu zde.

Depozice rtuti od počátku 21. století v ČR klesá

Rtuť (Hg) je prvkem, který je považován za nebezpečný globální polutant, jehož emise a vliv na životní prostředí je pravidelně skloňován v médiích. Vzhledem k nízké reaktivitě většiny Hg v atmosféře dosahuje mokrá depozice, na rozdíl od jiných prvků, poměrně nízkých hodnot - asi 2-3 µg/m2/rok. Na území s vegetací, zejména lesích, je hlavním způsobem vstupu Hg do půdy tzv. opad, kdy je Hg na půdní povrch ukládána ve formě biomasy (listí, jehlice, větve, kůra). Depozice Hg opadem dosahuje obvykle o řád vyšších hodnot, přibližně na úrovni 20-50 µg/m2/rok. Soustavným výzkumem v povodí Plešného a Čertova jezera na Šumavě bylo v rámci výzkumu prováděného oddělením environmentální geologie a geochemie zjištěno, že depozice Hg opadem ve smrkových porostech od roku 2003 významně poklesla. Dalším zjištěním bylo, že při odumření lesa v důsledku kůrovcového žíru se depozici Hg opadem zvýší přibližně pětinásobně v důsledku větší depozice biomasy. Jedná se také o jednu z mála studií, která se zabývala hodnocením příspěvku jednotlivých složek opadu k celkové depozici zvlášť, tzn. jehlic, větviček, kůry, lišejníků, šišek a směsi neidentifikovatelných úlomků. Studie vzniklá v široké spolupráci s Biologickým Centrem AV ČR, Americkou geologickou službou a Centrem pro výzkum globální změny AV ČR, a byla otištěna v prestižním časopise Science of the Total Environment (IF 4,6).

15. ročník Mezinárodního semináře o ichnostavbě v Praze

27. dubna až 5. května hostil Geologický ústav AV ČR špičkové odborníky z oboru ichnologie (biogenního přepracování hornin a podobných substrátů) z celého světa. Konal se zde 15th International Ichnofabric Workshop, který do Prahy pozval Radek Mikuláš a jehož zdárný průběh by nebyl možný bez práce spoluorganizátorů, zejména dr. Martiny Kočové Veselské. Uskutečnily se tři celodenní exkurze, mapující nejzajímavější horniny s výraznou ichnostavbou v centrální a severní části Českého masivu, tři přednáškové a diskusní dny a dvoudenní po-konferenční exkurze. Web akce a konferenční publikace.

Geochemické archivy v letokruzích dřevin

V rámci popularizačního magazínu AΩ Věda pro každého 1/2019 byla v článku Jany Olivové prezentována problematika geochemických archivů v letokruzích dřevin řešená na GLÚ AVČR pracovníky oddělení environmentální geologie a geochemie. Článek pojednává o některých aspektech studia letokruhů modřínů a borovic s ohledem na záznam kontaminace životního prostředí rtutí a také o jinotajích práce v terénních podmínkách.

Nová studie prokázala, že izotopický signál Mo velmi starých, silně metamorfovaných hornin zůstává zachován

Izotopické složení Mo (98Mo/95Mo) poskytuje cenné poznatky o paleoenvironmentálních změnách oceánů a atmosféry v geologické minulosti. Předchozí studie se zaměřovaly převážně na studium černých břidlic, které reflektují stupeň oxygenace atmosféry. Nicméně, nová studie uveřejněná v časopise Scientific Reports (odkaz zde) na které se podílel i Geologický ústav AV ČR, v.v.i. prokázala, že i velmi staré horniny (Mn-rudy z Brazílie staré ~2.1 miliardy let), které prošly velmi vysokým stupněm metamorfózy (> 600 °C) dokáží zachovat izotopický záznam Mo a data tak poukázaly, že stupeň oxidace oceánů ve starém Proterozoiku byl výrazně variabilní. Jedná se o první příspěvek od zavedení nové metodiky stanovení izotopického složení Mo ve sdružené laboratoři Geologického ústavu AV ČR, v.v.i. a České geologické služby.

O prachových částicích v časopise ABC

Obrázky prachu z několika případových studií vyšly v časopise ABC v rámci projektu popularizace vědy Strategie AV21, Přírodní hrozby. Článek "NeViditelná armáda - Prach kam se podíváš" měl za cíl představit zábavnou formou některé běžné součásti prachu kolem nás z pohledu elektronové mikroskopie.