Astronomický ústav AV ČR

Zimní ráno na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Dráha jasného bolidu z rána dne 29. ledna 2021

V pátek 29. 1. 2021 letěl po 7. hodině ranní (mezi 7:04:54 až 7:04:58 SEČ) jasný meteor - bolid, který byl po několika minutách doprovázen zvukovými projevy. Většina našeho území byla v tu dobu pokryta hustou oblačností a navíc již svítalo. Přesto řada svědků hlásila pozorování jasných záblesků přes oblačnost a následné zvuky podobné hřmění. Bylo zřejmé, že se jednalo o opravdu významný bolid. Radiometry na našich dvou nejzápadnějších stanicích, které jako jediné byly před rozedněním ještě zapnuté, zaznamenaly podrobnou světelnou křivku bolidu. Kvůli nepříznivému počasí však žádná naše kamera, včetně videokamer, které jsou v činnosti i přes den, nezachytila přímý obraz bolidu. Požádali jsme proto veřejnost o pomoc s hledáním případných náhodných videozáznamů bolidu. Od očitých svědků jsme věděli, že bolid byl přes řidší oblačnost viditelný z krajního severu Čech a také od Českých Budějovic.

Pořad České televize Z metropole nejen z metropole

První astronomické pozorovatelny v Praze - jeskyně v Grébovce, věž Wilsonova nádraží či věž Klementina. A také, než se Praha dočkala své hvězdárny na Petříně, to byli bratři Fričové, kteří se ponořili do snu a starší Josef pak do realizace postavit hvězdárnu v Ondřejově. V šesti minutách v pořadu České televize Z metropole.

Na čem pracujeme: Dlouhodobá aktivita mezi kosmickými vrtulemi

Vojtěch Šimon ze Stelárního oddělení ASU se zabýval dlouhodobým monitoringem dvou zástupců zvláštní třídy kataklyzmických proměnných, tzv. propellerů (česky zřejmě „vrtulí“). Na datech z přehlídek oblohy ukazuje, že v těchto systémech dochází k aktivitě a vzplanutím, které souvisejí s  přenosem hmoty mezi složkami systému a interakcí přenášené hmoty s rotujícími magnetosférami bílých trpaslíků.

Slunce - kniha úkolů pro žáky a studenty

Astronomický ústav AV ČR je zapojen do projektu realizace nového Evropského Slunečního Dalekohledu s průměrem zrcadla 4 metry. Na projektu se podílí 26 výzkumných institucí z 18 zemí. Stejně jako jiné obří projekty, i zde se řeší řada technických výzev, které přispívají k rozvoji např. optických a kamerových systémů. Nedílnou součástí projektu EST je i popularizace sluneční fyziky a díky tomu vznikly dva soubory nazvané Knihy úkolů. Cílem je seznámit mladší zájemce o vědu se sluneční fyzikou - postavme si spektroskop; jak na sluneční rotaci atd. Úkoly jsou rozděleny věkově do tří kategorií: starší než 10, 12 a 16 let.

Profesor Jan Sokol byl svou rodinou svázán s ondřejovskou hvězdárnou

V úterý 16. února 2021 zemřel ve věku 84 let filozof, pedagog, signatář Charty 77, někdejší poslanec a ministr školství Jan Sokol. Na snímku z oslavy 100. výročí založení České astronomické společnosti v roce 2017 na Univerzitě Karlově v Praze s Martinem Myšičkou, který zde představoval dlouholetého předsedu ČAS a jeho dědečka prof. Františka Nušla.

Ve čtvrtek nás u Marsu čeká sedm minut hrůzy

Po sondách Al Amal (Spojené arabské emiráty) a Tianwen-1 (Čína), které se na oběžné dráze kolem Rudé planety usadily minulý týden, se chystá u Marsu ve čtvrtek 18. února 2021 další velká podívaná. Tou bude přílet a přistání velkého amerického průzkumného robota Perseverance. Americký stroj nebude parkovat na oběžné dráze Marsu, ale přímo z přeletové trajektorie provede mimořádně složitý přistávací manévr. Ten bude trvat sedm minut a pro náročnost je často nazýván „Sedm minut hrůzy“.

Načíst další Archiv zpráv

Dráha jasného bolidu z rána dne 29. ledna 2021

V pátek 29. 1. 2021 letěl po 7. hodině ranní (mezi 7:04:54 až 7:04:58 SEČ) jasný meteor - bolid, který byl po několika minutách doprovázen zvukovými projevy. Většina našeho území byla v tu dobu pokryta hustou oblačností a navíc již svítalo. Přesto řada svědků hlásila pozorování jasných záblesků přes oblačnost a následné zvuky podobné hřmění. Bylo zřejmé, že se jednalo o opravdu významný bolid. Radiometry na našich dvou nejzápadnějších stanicích, které jako jediné byly před rozedněním ještě zapnuté, zaznamenaly podrobnou světelnou křivku bolidu. Kvůli nepříznivému počasí však žádná naše kamera, včetně videokamer, které jsou v činnosti i přes den, nezachytila přímý obraz bolidu. Požádali jsme proto veřejnost o pomoc s hledáním případných náhodných videozáznamů bolidu. Od očitých svědků jsme věděli, že bolid byl přes řidší oblačnost viditelný z krajního severu Čech a také od Českých Budějovic.

Pořad České televize Z metropole nejen z metropole

První astronomické pozorovatelny v Praze - jeskyně v Grébovce, věž Wilsonova nádraží či věž Klementina. A také, než se Praha dočkala své hvězdárny na Petříně, to byli bratři Fričové, kteří se ponořili do snu a starší Josef pak do realizace postavit hvězdárnu v Ondřejově. V šesti minutách v pořadu České televize Z metropole.

Na čem pracujeme: Dlouhodobá aktivita mezi kosmickými vrtulemi

Vojtěch Šimon ze Stelárního oddělení ASU se zabýval dlouhodobým monitoringem dvou zástupců zvláštní třídy kataklyzmických proměnných, tzv. propellerů (česky zřejmě „vrtulí“). Na datech z přehlídek oblohy ukazuje, že v těchto systémech dochází k aktivitě a vzplanutím, které souvisejí s  přenosem hmoty mezi složkami systému a interakcí přenášené hmoty s rotujícími magnetosférami bílých trpaslíků.

Slunce - kniha úkolů pro žáky a studenty

Astronomický ústav AV ČR je zapojen do projektu realizace nového Evropského Slunečního Dalekohledu s průměrem zrcadla 4 metry. Na projektu se podílí 26 výzkumných institucí z 18 zemí. Stejně jako jiné obří projekty, i zde se řeší řada technických výzev, které přispívají k rozvoji např. optických a kamerových systémů. Nedílnou součástí projektu EST je i popularizace sluneční fyziky a díky tomu vznikly dva soubory nazvané Knihy úkolů. Cílem je seznámit mladší zájemce o vědu se sluneční fyzikou - postavme si spektroskop; jak na sluneční rotaci atd. Úkoly jsou rozděleny věkově do tří kategorií: starší než 10, 12 a 16 let.

Profesor Jan Sokol byl svou rodinou svázán s ondřejovskou hvězdárnou

V úterý 16. února 2021 zemřel ve věku 84 let filozof, pedagog, signatář Charty 77, někdejší poslanec a ministr školství Jan Sokol. Na snímku z oslavy 100. výročí založení České astronomické společnosti v roce 2017 na Univerzitě Karlově v Praze s Martinem Myšičkou, který zde představoval dlouholetého předsedu ČAS a jeho dědečka prof. Františka Nušla.

Ve čtvrtek nás u Marsu čeká sedm minut hrůzy

Po sondách Al Amal (Spojené arabské emiráty) a Tianwen-1 (Čína), které se na oběžné dráze kolem Rudé planety usadily minulý týden, se chystá u Marsu ve čtvrtek 18. února 2021 další velká podívaná. Tou bude přílet a přistání velkého amerického průzkumného robota Perseverance. Americký stroj nebude parkovat na oběžné dráze Marsu, ale přímo z přeletové trajektorie provede mimořádně složitý přistávací manévr. Ten bude trvat sedm minut a pro náročnost je často nazýván „Sedm minut hrůzy“.