Previous Next
Tradice, žánr, dějiny DALIBOR TUREČEK Kompetence a výkon, ze kterých vyrůstá tato vskutku monumentální publikace, jsou v kontextu dnešních...
„Přál bych si, aby komparatistika zůstala četbou textů“ Rozhovor s Jiřím Pelánem Jiří Pelán, profesor Univerzity Karlovy, významný romanista, překladatel a literární historik s...
Věčné živé téma DANUTA MUCHOVÁ (přeložil Libor Martinek) V letech 1939–1945 zavraždili nacisté celkem asi šest milionů Židů. Stejným...
VI. kongres světové literárněvědné bohemistiky

Mgr. Anna Gnot, Ph.D.

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
 

Badatelské zaměření

Česká a polská literatura 2. poloviny 20. století; autobiografická literatura; bibliografie

Studium a stáže

2017-2018 Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách CEFRES (Praha) – spolupracující doktorandka v rámci Programu Platformy CEFRES na podporu doktorského studia; 2015-2016 Karlova univerzita – Ústav české literatury a komparatistiky (Visegrad Fund scholarship); 2015 Akademie věd České republiky – Ústav pro českou literaturu (Erasmus+); 2014-2015 Masarykova univerzita – Ústav české literatury a knihovnictví (Visegrad Fund scholarship). 2013-2019 Opolská univerzita – doktorské studium (disertace: Devátý životopis – rozměry autobiografického prostoru ve tvorbě Oty Filipa); 2011-2013 Opolská univerzita (Opole) – magisterské studium v oboru Slavistika; 2008-2011 Opolská univerzita (Opole) – bakalářské studium v oboru Slavistika; specializace: dějiny filmu a divadla.

Zaměstnání

2012-2014 vyučující semestrálních kurzů polštiny a českých reálií na univerzitách v Opolí a v Brně; 2017-2019 bibliografka v ÚČL AV ČR; od 2020 koordinatorka sekce současné bibliografie výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie při ÚČL AV ČR.

Výběrová bibliografie

Studie:

  • Vzájemné kolonizování české a německé kultury v románu Oty Filipa Cesta ke hřbitovu, in: Vorstellungen vom Anderen in der tschechisch- und deutschsprachigen Literatur: Imaginationen und Interrelationen, Petra James/Helga Mitterbauer (Eds.), Berlin: Frank & Timme GmbH Verlag für wissenschaftliche Literatur 2021, s. 165-186.
  • Překlady děl Jakuba Demla do polštiny, in: Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury? Jakub Deml a literární tradice Almanach z konference a setkání čtenářů v Tasově 2016 a Praze 2017, Daniela Iwashita (ed.), Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR 2018, s. 274-285.
  • Láska jako mocenský narativ ve „Valdštýnovi a Lukrecii” Oty Filipa , in: Fiatal Szlavisták Budapesti Nemzetközi Konferenciája V, Aleksander Urkom (ed.), Budapest: ELTE BTK Szláv és Balti Filológiai Intézet 2017, s. 29-31.
  • Postmoderní smrt bohyně: „Anna In v hrobech světa“ Olgy Tokarčukové, in: Na rozhraní světů. Fantastická literatura v mezioborovém zkoumaní, Tereza Dědinová (ed.), Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity 2016, s. 313-321.
  • V zajetí ideologie anebo k čemu dospěl Albrecht z Valdštejna ve „Valdštýnovi a Lukrecii“ Oty Filipa, in: Od počátků k současnosti (1955-2015)“.  60 let bohemistiky na ELTE, Oleg Fedoszov, Agnieszka Janiec-Nyitrai, Zuzana Muchová (eds.), Budapest: ELTE BTK Szláv Filológiai Tanszék 2016, s. 49- 56.
  • Maska jako nástroj uspořádání autobiografického prostoru v románu Oty Filipa „Kavárna Slavia”, in: Litikon 2016, č. 2, s. 69-76.
  • Mocenské narativy ve „Valdštýnovi a Lukrecii” Oty Filipa, in: Tváre (ne)reality v literature, Ľubomír Gábor, Gabriel Rožai (eds.), Banská Bystrica: Filozofická fakulta Univerzity Mateja Bela 2016, s. 140-149.
  • Otec Bohumil – válečný antihrdina próz Oty Filipa, in: Obraz válek a konfliktů: V. kongres světové literárněvědné bohemistiky. Válka a konflikt v české literatuře, Vít Schmarc (ed.), Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR 2015, s. 367-375.
  • Panoptikum osobitosti v románu Oty Filipa “Sousedé a ti ostatní”, Studia Slavica XIX/2’ 2015, s. 365-370.
  • Narativ vyvrcholení moci ve “Valdštýnovi a Lukrecii“ Oty Filipa, in: Slovanský literární svět: kontenty a konfrontace I, Eliška Gunišová, Lenka Paučová (eds.), Brno: Masarykova univerzita, 2015, s. 57-66.
  • Postmýtus Miloše Urbana – „Pole a palisáda. Mýtus o kněžně a sedlákovi”, in: ‘Proudy’ 2/2014, http://www.phil.muni.cz/journal/proudy/filologie/studie/2014/2/gnot_postmytus.php .
  • Szczęśliwe dzieciństwo map – płaszczyzny podróży w ‘Biegunach’ Olgi Tokarczuk, in: Fiatal Szlavisták Budapesti Nemzetközi Konferenciája II, Aleksander Urkom (ed.), Budapest: ELTE BTK Szláv és Balti Filológiai Intézet, 2014, s. 54-56.