Vztahy a životní postoje

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo postoj veřejnosti k různým početně hojněji zastoupeným národnostním skupinám žijícím v České republice na sedmibodové škále sympatií.

V březnu 2008 se Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém výzkumu zabývalo přijatelností některých způsobů chování v české společnosti. Češi hodnotili 24 různých druhů pomocí desetibodové škály, kde 1 znamenala, že toto chování pro ně není přijatelné nikdy a naopak 10 vyjadřovala, že daný druh chování je pro ně přijatelný kdykoliv. Největší podíl českých občanů je schopen akceptovat líbání se na veřejnosti, naopak nejkritičtější je česká veřejnost k řízení pod vlivem alkoholu.

V prosincovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., vztah českých občanů k vybraným národům a národnostem. Respondentům byl předložen seznam čtyřiadvaceti národností, které měli podle své přízně k nim hodnotit na sedmibodové škále, kde 1 znamenalo „velmi sympatičtí“ a 7 „velmi nesympatičtí“. Kromě výsledků posledního šetření nabízí zpráva též časové srovnání.

Plánování uzavření sňatku a hodnocení výroků týkajících se partnerského a manželského soužití bylo předmětem šetření, které Centrum pro výzkum veřejného mínění realizovalo v listopadu 2007. Celkově je možné konstatovat, že čeští občané jsou k partnerskému soužití jako takovému poměrně benevolentní. Ovšem v momentě, kdy do věci vstoupí otázky spojené s výchovou a péčí o děti, začíná mezi Čechy převládat postoj upřednostňující uzavření sňatku.

Do říjnového šetření CVVM zařadilo několik otázek, které se zabývají vztahem občanů k České republice a pocitem hrdosti na příslušnost k ní.

Postoje občanů související s českou historií mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém říjnovém šetření. Nejdříve nás zajímalo, koho Češi považují za největší českou osobnost a dále také, kterou z uvedených historických epoch by označili za vrcholné období našich dějin. Podobně pak v souvislosti s 20. stoletím měli respondenti jmenovat tři události od konce první světové války, které jsou v jejich očích pro český národ nejvýznamnější.

Centrum pro výzkum veřejného mínění v listopadovém šetření zkoumalo názory obyvatel na rozdělení vybraných činností v rodině v závislosti na pohlaví. Další otázky mapovaly, co česká veřejnost považuje za ukazatele úspěšnosti u mužů a u žen. Mezi ukazatele byly zařazeny položky: dosažení významného postavení v zaměstnání, zajištění harmonické rodiny a sladění pracovních a rodinných povinností.

Centrum pro výzkum veřejného mínění v říjnu 2007 mapovalo, jaký vztah mají čeští občané ke státním svátkům. Naprostá většina Čechů (více jak tři čtvrtiny) je přesvědčena, že je důležité připomínat si jejich význam. Tisková informace též obsahuje přehled toho, které svátky Češi slaví a které nikoli.

Postoje obyvatel ČR k romské menšině a také názory na možnosti jejich společenského uplatnění zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění v květnu 2007. Témata, která nás zajímala, se týkala především názorů respondentů na soužití romské a neromské populace nejen v celé ČR, ale i v místě bydliště, pokud tedy dotázaní tuto zkušenost mají. Dále též respondenti porovnávali možnosti romského a neromského obyvatelstva v oblastech jako je zaměstnání, uplatnění ve veřejném životě, získávání kvalifikace, bydlení, vzdělání, zajištění osobní bezpečnosti, či rozvoj vlastní kultury.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu, v.v.i., zkoumalo v květnovém šetření postoje českých občanů k trestu smrti. Součástí výzkumné zprávy je třídění odpovědí podle sociodemografických znaků a časové srovnání s výsledky předchozích šetření, neboť tato otázka je součástí kontinuálního výzkumu CVVM od roku 1992.