prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc.

Prof. Eva Zažímalová se zabývá výzkumem fytohormonu auxinu – jeho metabolismem a molekulárními mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Byla a je řešitelkou mnoha projektů tuzemských i zahraničních, je autorkou nebo spoluautorkou původních vědeckých prací publikovaných převážně v renomovaných mezinárodních odborných časopisech i kapitol v odborných monografiích.
V r. 1979 vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor chemie se specializací biochemie. V r. 1983 získala v Československé akademii věd (Ústav experimentální botaniky) vědeckou hodnost CSc. v oboru biologie (fyziologie rostlin). Od r. 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky (dříve ČSAV, nyní AV ČR, v. v. i.) jako vědecká pracovnice a od r. 2012 na částečný pracovní úvazek také v Biologickém centru AV ČR, v. v. i. Od r. 2004 vede v Ústavu experimentální botaniky AV ČR Laboratoř hormonálních regulací u rostlin. V letech 2003–07 byla zástupkyní ředitele Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v letech 2007–12 byla ředitelkou tohoto ústavu.
V r. 2004 byla jmenována docentkou a v r. 2013 profesorkou pro obor anatomie a fyziologie rostlin na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vede studenty magisterského a doktorského studia a přednáší pokročilé semestrální kurzy v magisterském i doktorském studijním programu na Přírodovědeckých fakultách Univerzity Karlovy v Praze a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Je členkou oborových rad doktorských studijních programů „Anatomie a fyziologie rostlin“ a „Biochemie“ na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a členkou Oborové rady pro studijní obor „Anatomie a fyziologie rostlin“ studijního programu „Botanika“ na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Je též členkou Vědecké rady Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Podstatnou měrou se podílela na organizaci několika mezinárodních vědeckých symposií.

Aktuality Navštivte nás na Facebooku

Nové číslo Živy 1/2021 vychází ve čtvrtek 11. února

Z obsahu:

Arktida její reakce na globální oteplování – příběh české vědy – Josef Elster, Zdeněk Lyčka

„Quo vadis, vermis?“ Kam směřuje helmintoterapie II. – Kateřina Jirků, Milan Jirků

Laboulbeniales – nejprapodivnější houboví paraziti – Ondřej Koukol, Danny Haelewaters

Tavolníky známé, neznámé 2. – Roman Businský

Jak si květní sněti ochočily rostliny i opylovače I. – Marek Kasner a kolektiv autorů

Sněženky – neobyčejná variabilita dobře známého rodu – Pavel Sekerka

K výuce: Regionální botanika aneb Kam u nás za rostlinami. Na hřebeny Krkonoš – Tomáš Urfus, Jindřich Chrtek

Živá půda 6. Jak organismy v půdě fungují – Vladimír Šustr a kolektiv autorů

Modrásek pumpavový, záhadný obyvatel podhorských trávníků – Alena Sucháčková Bartoňová, Zdeněk F. Fric, Martin Konvička

Pavouci šestiočky – případ extrémní diverzifikace ve Středozemí 2. – Milan Řezáč

Výr velký a jeho nelehký osud III. Nesnadná cesta k ochraně – Jan Andreska, Dominik Andreska

Jak krkavcovití ptáci dokážou kreativně vnímat i proměňovat své okolí – Roman Figura, Daniel Sosna

Pozdravy od protinožců. Jména živočichů přejatá z domorodých jazyků Austrálie a Oceánie 5. – Ondřej Pivoda

Věda fotogenická – popularizace Akademie věd ČR v roce 2020


... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.