Podobně jako v předchozích případech i v Chebské pánvi se v minulosti našly fosilie třetihorních savců s významným historickým kontextem. Především je to Dolnice u Chebu, objevená Johannem W. Goethem v letech 1820–23 během jeho posledních pobytů v Čechách. Poté byla v letech 1883–4 při těžbě sladkovodního vápence v Horní Vsi u Františkových Lázní nalezena celá kostra dinotéria, která vyřešila vzhled tohoto chobotnatce. Další kosterní doklady objevil v r. 1957 archeolog Evžen Plesl v třetihorních vrstvách základů stavby nové školy ve Františkových Lázních. Všechny tyto výskyty nasvědčují, že Chebská pánev je velmi nadějnou oblastí pro paleontologická bádání.
The first mammalian assemblage in the basin of Cheb was discovered in the fall of 1957. The outcrop displayed the litoral facies of the s.c. Cypris series overlying the browncoal seam. The layer is probably identical with the bed of the complete skeleton of the Deinotherium found in 1883. In the fifth part of the series the discoveries and the mode of life of the strange Proboscidean genus Deinotherium are described.
Rekonstrukce mastodonta Gomphotherium angustidens. Mastodonti byli hlavní vývojovou skupinou chobotnatců v třetihorách. Pronikli z Afriky přes Blízký východ do Eurasie a Beringovou úžinou až do Severní a následně do Jižní Ameriky. Pro předchůdce dnešních slonů v mladších třetihorách se v minulosti vžilo jméno mastodont vytvořené G. Cuvierem v r. 1817. Dnes jím označujeme řadu samostatných rodů a podrodů, představujících několik vývojových linií, ve skutečnosti ne vždy patřících mezi předky dnešních slonů. Orig. P. Major
