Epibionti aneb Život na životě

Termín epibiont označuje jakýkoli organismus, který dlouhodobě žije na povrchu jiného živého organismu. Hostitel epibionta bývá označován jako bazibiont (tedy žijící pod ním). Vzájemný vztah epibionta a bazibionta je dlouhodobý, někdy dokonce trvalý, a proto řadíme epibionty mezi symbiotické organismy. Epibióza je většinou fakultativní, pouze v menším procentu případů ji můžeme považovat za obligátní – pro epibionta životně nutnou. Článek pojednává o všudypřítomnosti a diverzitě epibiontů i škále jejich vzájemných vztahů s hostiteli.

Pracovní listy a další materiály k výuce najdete v přílohách níže v pdf souborech jako samostatné přílohy. Pod galerií obrázků je také umístěno video ilustrující příklad epibionta.

The term epibiont is used to describe any organism that lives long-term on the surface of another living organism. The epibiont’s host is usually designated as a basibiont (i. e. living underneath). The mutual relationship between the epibiont and the basibiont is long-term and sometimes even permanent. Hence we classify epibionts among the symbiotic organisms. Epibiosis is for the most part optional, and only in a small percentage of cases can we con­sider it to be mandatory and vital for the survival of the epibiont. This article deals with the omnipresence and diversity of epibionts and the range of their mutual relations with the host.

Materiály k výuce

Obrazové přílohy

Videa

Ukázkové video ilustrující příklad epibionta. Nálevníci rodu Vorticella jsou k podkladu přichyceni „stopkou“, která je schopna se při vyrušení spirálovitě smrštit. Při tomto pohybu zároveň dochází i k zatažení věnce brv sloužícího k filtrování potravy. Orig. Jana Bulantová

Archiv článků pro pedagogy a studenty

Aktuality Navštivte nás na Facebooku

Nové číslo Živy 1/2021 vychází ve čtvrtek 11. února

Z obsahu:

Arktida její reakce na globální oteplování – příběh české vědy – Josef Elster, Zdeněk Lyčka

„Quo vadis, vermis?“ Kam směřuje helmintoterapie II. – Kateřina Jirků, Milan Jirků

Laboulbeniales – nejprapodivnější houboví paraziti – Ondřej Koukol, Danny Haelewaters

Tavolníky známé, neznámé 2. – Roman Businský

Jak si květní sněti ochočily rostliny i opylovače I. – Marek Kasner a kolektiv autorů

Sněženky – neobyčejná variabilita dobře známého rodu – Pavel Sekerka

K výuce: Regionální botanika aneb Kam u nás za rostlinami. Na hřebeny Krkonoš – Tomáš Urfus, Jindřich Chrtek

Živá půda 6. Jak organismy v půdě fungují – Vladimír Šustr a kolektiv autorů

Modrásek pumpavový, záhadný obyvatel podhorských trávníků – Alena Sucháčková Bartoňová, Zdeněk F. Fric, Martin Konvička

Pavouci šestiočky – případ extrémní diverzifikace ve Středozemí 2. – Milan Řezáč

Výr velký a jeho nelehký osud III. Nesnadná cesta k ochraně – Jan Andreska, Dominik Andreska

Jak krkavcovití ptáci dokážou kreativně vnímat i proměňovat své okolí – Roman Figura, Daniel Sosna

Pozdravy od protinožců. Jména živočichů přejatá z domorodých jazyků Austrálie a Oceánie 5. – Ondřej Pivoda

Věda fotogenická – popularizace Akademie věd ČR v roce 2020


... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.