ŽIVA

Rozhled v oboru veškeré přírody

Jak funguje imunita u rostlin?

Autor: Peter Sabol, Jana Pilátová
Vyšlo v časopise Živa 1/2020 na straně 17

Článek v PDF ke stažení

Pracovní listy k výuce jsou uvedeny v pdf souboru níže jako samostatné přílohy.

Citovaná a použitá literatura:
BECHINGER, Clemens, et al. Optical measurements of invasive forces exerted by appressoria of a plant pathogenic fungus. Science, 1999, 285.5435: 1896-1899.
BIGEARD, Jean; COLCOMBET, Jean; HIRT, Heribert. Signaling mechanisms in pattern-triggered immunity (PTI). Molecular plant, 2015, 8.4: 521-539.
VAN DER BURGH, Aranka M.; JOOSTEN, Matthieu HAJ. Plant immunity: thinking outside and inside the box. Trends in plant science, 2019, 24 (7): 587–601.
DAGDAS, Yasin F., et al. Septin-mediated plant cell invasion by the rice blast fungus, Magnaporthe oryzae. Science, 2012, 336.6088: 1590-1595.
HOWARD, Richard J., et al. Penetration of hard substrates by a fungus employing enormous turgor pressures. Proceedings of the National Academy of Sciences, 1991, 88.24: 11281-11284.
JONES, Jonathan D. G.; DANGL, Jeffery L. The plant immune system. Nature, 2006, 444.7117: 323-329. Dostupné online
MAUCH-MANI, Brigitte, et al. Defense priming: an adaptive part of induced resistance. Annual Review of Plant Biology, 2017, 68: 485-512.
SCHMELZER, Elmon. Cell polarization, a crucial process in fungal defence. Trends in plant science, 2002, 7.9: 411-415.

Materiály k výuce

jak-funguje-imunita-u-rostlin.pdf – Pracovní list: Rostlina versus vetřelec – zadání pro studenty
jak-funguje-imunita-u-rostlin-1.pdf – Pracovní list: Rostlina versus vetřelec – řešení
jak-funguje-imunita-u-rostlin-2.pdf – Pracovní list: Rostlina versus vetřelec. Virtuální realita – technický návod

Obrazové přílohy

Spora patogenní houby Magnaporthe oryzae vyklíčila na povrchu listu a vytvořila apresorium (přísavný polštář), který je předpokladem k proniknutí do buňky (pomocí penetračního hrotu), kde se chystá vytvořit haustorium. Struktury houby v rostlinné buňce jsou ohraničené membránami odvozenými od plazmatické membrány hostitelské buňky. Při průniku přes buněčnou stěnu vyvíjí apresorium tlak až 17 MPa, což odpovídá tlaku 25× většímu než v pneumatice autobusu, jak poznamenal náš kolega Ivan Kulich. Snímek z elektronového mikroskopu. Upraveno podle: Y. F. Dagdas a kol. (2012), převzato se svolením American Association for the Advancement of Science (AAAS) a upraveno se svolením autorů
Cik-cak model rostlinné imunity. Schéma znázorňuje koevoluci mezi molekulami patogenu odpovědnými za virulenci a obrannými mechanismy rostlinné buňky. Po rozpoznání patogenních molekul PAMP (Pathogen-Associated Molecular Patterns) pomocí receptorů se spouští PTI imunita (PAMP Triggered Immunity). Tu patogeny potlačují pomocí efektorů, což se někdy označuje jako efektorem spuštěná citlivost (Effector Triggered Susceptibility, ETS). Pokud rostliny kódují R-protein schopný rozeznávat efektory, zahajují ETI (Effector Triggered Immunity), která často směřuje do programované buněčné smrti typu hypersenzitivní reakce (HR). Na to si patogeny vyvíjejí nové efektory schopné potlačovat tentokrát ETI. Rostliny reagují vývojem nových R-proteinů atd. Upraveno podle: J. D. G. Jones a J. L. Dangl (2006) a M. Alizadeh a H. Askari (2014)

Archiv článků pro pedagogy a studenty

Aktuality

Nové číslo Živy 1/2021 vychází ve čtvrtek 11. února

Z obsahu:

Arktida její reakce na globální oteplování – příběh české vědy – Josef Elster, Zdeněk Lyčka

„Quo vadis, vermis?“ Kam směřuje helmintoterapie II. – Kateřina Jirků, Milan Jirků

Laboulbeniales – nejprapodivnější houboví paraziti – Ondřej Koukol, Danny Haelewaters

Tavolníky známé, neznámé 2. – Roman Businský

Jak si květní sněti ochočily rostliny i opylovače I. – Marek Kasner a kolektiv autorů

Sněženky – neobyčejná variabilita dobře známého rodu – Pavel Sekerka

K výuce: Regionální botanika aneb Kam u nás za rostlinami. Na hřebeny Krkonoš – Tomáš Urfus, Jindřich Chrtek

Živá půda 6. Jak organismy v půdě fungují – Vladimír Šustr a kolektiv autorů

Modrásek pumpavový, záhadný obyvatel podhorských trávníků – Alena Sucháčková Bartoňová, Zdeněk F. Fric, Martin Konvička

Pavouci šestiočky – případ extrémní diverzifikace ve Středozemí 2. – Milan Řezáč

Výr velký a jeho nelehký osud III. Nesnadná cesta k ochraně – Jan Andreska, Dominik Andreska

Jak krkavcovití ptáci dokážou kreativně vnímat i proměňovat své okolí – Roman Figura, Daniel Sosna

Pozdravy od protinožců. Jména živočichů přejatá z domorodých jazyků Austrálie a Oceánie 5. – Ondřej Pivoda

Věda fotogenická – popularizace Akademie věd ČR v roce 2020

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.

© 2021 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.