Regionální botanika aneb Kam u nás za rostlinami

Rozloha České republiky je sice poměrně malá, jde ale o území s velkou geomorfologickou členitostí, geologickou různorodostí a jemnou mozaikou různých biotopů, klimaticky tvořící přechod mezi oceánickým a kontinentálním podnebím. Přihlédneme-li ještě k zeměpisné poloze na křižovatce přirozených migračních proudů různých květenných prvků, navíc v různých časových obdobích, nepřekvapí nás poměrně značné bohatství naší květeny – více než 3 500 druhů vyšších rostlin. Podle očekávání je nejběžnější středoevropský geoelement (nebo též geografický element, sdružující rostlinné druhy s podobnými areály), zastoupeny jsou ale i další, např. jihosibiřský, ponticko-panonský, submediteránní, arkto­alpínský nebo subatlantský (o některých z nich uvedeme více). Již z názvů těchto prvků můžeme většinou odvodit, kde hledat k nim příslušející rostlinné druhy – např. subatlantské druhy se nejvíce vyskytují v západních Čechách, arktoalpínské v nejvyšších polohách Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. Přirozená hranice, projevující se i v rozšíření mnoha druhů, je mezi dvěma hlavními geologicky a horopisně vymezenými celky, Českou vysočinou a Západními Karpaty, a prochází zhruba v linii Znojmo–Ostrava. Úvodem musíme ještě zmínit v současnosti často používaný koncept fytogeografického členění naší země. Na základě převažující květeny a vegetace, odrážející geomorfologické a klimatické podmínky, se rozlišují tři základní fytogeografické oblasti – termofytikum, mezofytikum a oreofytikum, dále členěné na obvody, okresy a případně podokresy. My se však budeme podrobněji zabývat jen fytogeografickými oblastmi.

K dalšímu čtení např. monotematické botanické číslo Živy (2012, 4)

nebo Karpaty – nedoceněné centrum evropské diverzity rostlin (2019, 5)

Obrazové přílohy

Archiv článků pro pedagogy a studenty

Aktuality Navštivte nás na Facebooku

Nové číslo Živy 1/2021 vychází ve čtvrtek 11. února

Z obsahu:

Arktida její reakce na globální oteplování – příběh české vědy – Josef Elster, Zdeněk Lyčka

„Quo vadis, vermis?“ Kam směřuje helmintoterapie II. – Kateřina Jirků, Milan Jirků

Laboulbeniales – nejprapodivnější houboví paraziti – Ondřej Koukol, Danny Haelewaters

Tavolníky známé, neznámé 2. – Roman Businský

Jak si květní sněti ochočily rostliny i opylovače I. – Marek Kasner a kolektiv autorů

Sněženky – neobyčejná variabilita dobře známého rodu – Pavel Sekerka

K výuce: Regionální botanika aneb Kam u nás za rostlinami. Na hřebeny Krkonoš – Tomáš Urfus, Jindřich Chrtek

Živá půda 6. Jak organismy v půdě fungují – Vladimír Šustr a kolektiv autorů

Modrásek pumpavový, záhadný obyvatel podhorských trávníků – Alena Sucháčková Bartoňová, Zdeněk F. Fric, Martin Konvička

Pavouci šestiočky – případ extrémní diverzifikace ve Středozemí 2. – Milan Řezáč

Výr velký a jeho nelehký osud III. Nesnadná cesta k ochraně – Jan Andreska, Dominik Andreska

Jak krkavcovití ptáci dokážou kreativně vnímat i proměňovat své okolí – Roman Figura, Daniel Sosna

Pozdravy od protinožců. Jména živočichů přejatá z domorodých jazyků Austrálie a Oceánie 5. – Ondřej Pivoda

Věda fotogenická – popularizace Akademie věd ČR v roce 2020


... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.