Život rostlin ve vzduchu – epifyty

Epifyty jsou rostliny, které rostou na povrchu jiných rostlin, ale neparazitují na nich. Nejčastěji je najdeme na větvích stromů. Takové prostředí přináší řadu odlišností oproti růstu v zemi. Na větvích je časově výrazně omezená dostupnost vody i živin, přitom dostatek světla. Epifytické rostliny se proto musejí přizpůsobit jednak příjmu vody i živin, jednak jejich dalšímu uchovávání.

 

K dalšímu čtení v Živě:

Fyziologické adaptace sukulentních rostlin II. Uhlíkový metabolismus (1999, 3: 105–108)

Jak rostou orchideje ze semen (2016, 4: 168–171)

Geografické trendy biologické rozmanitosti: Proč je v tropech a v horách tolik druhů? (2019, 5: 206–209)

Použitá a doporučená literatura – knihy:

BENZING, David H. Air plants: epiphytes and aerial gardens. Cornell University Press, 2012.
LÜTTGE, Ulrich (ed.). Vascular plants as epiphytes: evolution and ecophysiology. Springer Science & Business Media, 2012.
ZOTZ, Gerhard. Plants on plants: the biology of vascular epiphytes. Berlin: Springer, 2016.

Odborné články:
CRAYN, Darren M., et al. Photosynthetic pathways in Bromeliaceae: phylogenetic and ecological significance of CAM and C3 based on carbon isotope ratios for 1893 species. Botanical Journal of the Linnean Society, 2015, 178.2: 169-221. Dostupné online
DEFOSSEZ Emmanuel, et. al. Plant-ants feed their host plant, but above all a fungal symbiont to recycle nitrogen. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences, 2010, 278: 1419–1426.
DENG, Hua, et al. Evolutionary history of PEPC genes in green plants: implications for the evolution of CAM in orchids. Molecular phylogenetics and evolution, 2016, 94: 559-564.
CHOMICKI, Guillaume, et al. The velamen protects photosynthetic orchid roots against UV‐B damage, and a large dated phylogeny implies multiple gains and losses of this function during the C enozoic. New Phytologist, 2015, 205.3: 1330-1341.
GEGENBAUER, Christian, et al. Uptake of ant-derived nitrogen in the myrmecophytic orchid Caularthron bilamellatum. Annals of botany, 2012, 110.4: 757-766.
LI, Ming-He, et al. A perspective on crassulacean acid metabolism photosynthesis evolution of orchids on different continents: Dendrobium as a case study. Journal of Experimental Botany, 2019, 70.22: 6611-6619. Dostupné online
PAPINI, Alessio, et al. The ultrastructure of the development of Tillandsia (Bromeliaceae) trichome. Flora-Morphology, Distribution, Functional Ecology of Plants, 2010, 205.2: 94-100. Dostupné online
SILVERA, Katia, et al. Crassulacean acid metabolism and epiphytism linked to adaptive radiations in the Orchidaceae. Plant Physiology, 2009, 149.4: 1838-1847. Dostupné online
ZOTZ, Gerhard; SCHICKENBERG, Nina; ALBACH, Dirk. The velamen radicum is common among terrestrial monocotyledons. Annals of botany, 2017, 120.5: 625-632.
ZOTZ, Gerhard; WINKLER, Uwe. Aerial roots of epiphytic orchids: the velamen radicum and its role in water and nutrient uptake. Oecologia, 2013, 171.3: 733-741.

 

Epiphytes are plants growing on the sur­face of other plants but not parasitising them. They frequently grow on branches of trees. Such a habitat is markedly different from that of ground-growing plants. There is time-limited water and nutrient availability but enough light. Epiphytes there­fore develop numerous adaptations to in­crease the water and nutrient uptake and to store these resources.

Materiály k výuce

Obrazové přílohy

Archiv článků pro pedagogy a studenty


Aktuality Navštivte nás na Facebooku

Nové číslo Živy 1/2021 vychází ve čtvrtek 11. února

Z obsahu:

Arktida její reakce na globální oteplování – příběh české vědy – Josef Elster, Zdeněk Lyčka

Quo vadis, vermis?“ Kam směřuje helmintoterapie II. – Kateřina Jirků, Milan Jirků

Laboulbeniales – nejprapodivnější houboví paraziti – Ondřej Koukol, Danny Haelewaters

Tavolníky známé, neznámé 2. – Roman Businský

Jak si květní sněti ochočily rostliny i opylovače I. – Marek Kasner a kolektiv autorů

Sněženky – neobyčejná variabilita dobře známého rodu – Pavel Sekerka

K výuce: Regionální botanika aneb Kam u nás za rostlinami. Na hřebeny Krkonoš – Tomáš Urfus, Jindřich Chrtek

Živá půda 6. Jak organismy v půdě fungují – Vladimír Šustr a kolektiv autorů

Modrásek pumpavový, záhadný obyvatel podhorských trávníků – Alena Sucháčková Bartoňová, Zdeněk F. Fric, Martin Konvička

Pavouci šestiočky – případ extrémní diverzifikace ve Středozemí 2. – Milan Řezáč

Výr velký a jeho nelehký osud III. Nesnadná cesta k ochraně – Jan Andreska, Dominik Andreska

Jak krkavcovití ptáci dokážou kreativně vnímat i proměňovat své okolí – Roman Figura, Daniel Sosna

Pozdravy od protinožců. Jména živočichů přejatá z domorodých jazyků Austrálie a Oceánie 5. – Ondřej Pivoda

Věda fotogenická – popularizace Akademie věd ČR v roce 2020


... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč
za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.