Soubor studií analyzujících funkce vyprávění v literatuře, historii, filozofii, výtvarném umění, filmu a komiksu. Hledá odpovědi na následující otázky: Komu patří voice-over, hlas filmového vypravěče, kterého nikdy nespatříme? Kdo obývá komiksový Marvelverse a jak nám k pochopení jeho povahy napomůže teorie fikčních světů? Je možné, aby bylo literární vyprávění použito jako důkazní materiál v soudním řízení? Jak se v postmoderním psaní uplatňuje tradiční žánr ekfráze? Proč stojí za to trvat na rozlišení mezi literárním a historiografickým narativem? Jak poznáme nespolehlivého vypravěče a proč si ho někteří spisovatelé tak oblíbili? Jakým způsobem přispívá vyprávění k utváření individuální i kolektivní identity?
Previous
Next
Česká exilová poezie v evropském kontextu
IVA MÁLKOVÁ
Josef Hrdlička, docent Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Karlovy univerzity, jehož...
Antologie jako výzva české literární vědě
JAN MALURA
V českém prostředí v posledních letech probíhá poměrně živá diskuze o humanismu a renesanci. Odehrává se...
Tradice, žánr, dějiny
DALIBOR TUREČEK
Kompetence a výkon, ze kterých vyrůstá tato vskutku monumentální publikace, jsou v kontextu dnešních...