Do Akademické rady Akademie věd ČR za Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského kandiduje Dr. habil. RNDr. Štefan Vajda, CSc.
Štefan Vajda je vynikající vědec s dlouholetou pracovní zkušeností z předních mezinárodních vědeckých institucí v Německu a USA. Na Heyrovského ústavu působí od ledna 2019 v rámci prestižního grantu evropské komise ERA-Chair. Na ústavu založil a úspěšně vede oddělení nanokatalýzy.
Ředitel Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR, v.v.i., prof. Martin Hof, spatřuje v kandidatuře Štefana Vajdy velkou příležitost přispět jeho mezinárodní odborností k vytváření strategie klíčové pro budoucnost Akademie věd ČR.
„Je sice nepochybně důležité, aby v Akademické radě zasedali vědci obeznámení s českou akademickou politikou, ale bylo by velice přínosné využít zahraniční praxe v oblasti managementu vědy, kterou může Štefan poskytnout na základě dlouholetých zkušeností z USA. Stručně řečeno, jsem přesvědčen, že jeho vědecká erudice, manažerské zkušenosti na vládní úrovni a jeho transparentní a komunikativní styl výrazně přispějí k efektivnímu a úspěšnému řízení Akademie věd ČR.“ říká Martin Hof.
Vědec s uznávaným mezinárodním postavením jako je Štefan Vajda by měl hrát klíčovou roli v dalším zvyšování vědecké úrovně Akademie věd ČR. K tomuto cíli by mohl přispět zavedením konsolidující interinstitucionální sítě v rámci AV ČR. Díky svým zkušenostem s „ERA-Chair“ bude Štefan Vajda schopen aktivně propagovat a zpřístupňovat programy strukturálního a strategického financování ze zdrojů EC.
„ERC granty jsou rozhodně vhodné pro individuální podporu excelence, která již na Akademie věd ČR existuje, ale je třeba systematicky využívat další institucionální nástroje pro růst a přivádění nových talentů,“ říká Štefan Vajda.
Štefan Vajda se domnívá, že mezinárodní spolupráce je extrémně důležitá. „Pokud Akademie věd ČR naváže partnerství se silnými výzkumnými institucemi v zahraničí, jistě to pomůže přispět k lepší integraci ústavů Akademie do evropského výzkumného prostředí.“
Štefan Vajda má za sebou bohatou vědeckou kariéru. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde obdržel diplom z fyzikální chemie a titul kandidáta chemických věd. Už jako vědecký pracovník Přírodovědecké fakulty strávil rok na University of Chicago jako Fulbright Scholar, kde pokračoval ve výzkumu ultrarychlých procesů v molekulách a rozpouštědlech. Po návratu z USA a krátkém působení na Karlově Univerzitě přesunul své působiště na Freie Universität Berlin, kde ultrarychlé procesy zkoumal i v klastrech. Na berlínské univerzitě se Vajda habilitoval v oboru experimentální fyzika. V roce 2002 založil v americké Argonne National Laboratory nový výzkumný směr se zaměřením na základní studia katalytických vlastností klastrů za realistických reakčních podmínek. Během let strávených v USA byl aktivní také na Yale University a University of Chicago. Těsně před návratem do Prahy a nástupem na Heyrovského ústav pracoval na Ministerstvu energetiky Spojených států, kde měl ve své kompetenci portfolio univerzitních vědeckých projektů Chemického separačního programu Divize chemických, geologických a biologických věd.
V oddělení nanokatalýzy se Štefan Vajda se svým mezinárodním týmem zabývá studiem katalytických vlastností kovových částic menších než jeden nanometr, takzvaných klastrů. Tyto částice mohou vykazovat unikátní katalytické vlastnosti, včetně schopnosti výrazného urychlení i nasměrování chemických reakcí. Výzkum v novém oddělení je zaměřen především na identifikaci a pochopení funkce nových katalyzátorů v řadě procesů, včetně uplatnění v průmyslu nebo pro ochranu životního prostředí. Jako příklady lze zmínit odstranění kysličníku uhelnatého z výfukových plynů nebo konverzi kysličníku uhelnatého a uhličitého v chemické produkty, včetně výroby paliva.
