Studie o rukopisech

Studie o rukopisech jsou specializované kodikologické periodikum, vycházející od roku 1962. Vznikly z podnětu Komise pro soupis a studium rukopisů při tehdejším Ústředním archivu Československé akademie věd jako samostatné fórum pro kodikologická studia. Kromě kodikologie, která bývá často označována jako věda o rukopisech, jsou Studie o rukopisech otevřeny dalším pomocným vědám historickým (zejména paleografii) i jiným oborům, které se věnují rukopisným bádáním (filologie, dějiny umění, literární historie, muzikologie a právní historie).

Studie o rukopisech přinášejí nejnovější poznatky o nálezech rukopisů, rozbory jejich textů a soupisy rozsahem menších rukopisných fondů. Zabývají se i knihovědnou tématikou, zejména dějinami knihoven a knižních fondů. Seznamují odbornou veřejnost se zahraničními bohemiky a věnují se také metodické problematice. Kromě recenzí nejnovější kodikologické literatury, kroniky a zpráv je pravidelnou součástí bibliografie domácí kodikologické produkce. Ačkoliv jsou Studie o rukopisech především platformou české kodikologie, je možné publikovat příspěvky nejenom v češtině, ale i dalších jazycích, zejména v němčině, angličtině či latině. Příspěvky jsou doplněny krátkým anglickým abstraktem a rozsáhlejším resumé v němčině.

Od svazku XXXVII–XXXVIII (2009) jsou Studie o rukopisech recenzovaným časopisem. Všechny příspěvky zařazené do rubriky Články, Drobné články, Materiály a Zahraniční bohemika procházejí oboustranně anonymním recenzním řízením. Každý příspěvek je posuzován dvěma recenzenty, na základě jejich vyjádření je rukopis přijat k publikování, vrácen autorovi k přepracování či zcela odmítnut. V případě zásadního přepracování textu následuje další kolo recenzního řízení. Konečné rozhodnutí o publikování textu je v kompetenci redakční rady časopisu.

V roce 2010 byly Studie o rukopisech zařazeny do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice.

Od roku 2015 je časopis indexován v databázi ERIH PLUS.

Abstrakty příspěvků jsou od roku 2005 zveřejňovány v Digitální knihovně AV ČR http://dlib.lib.cas.cz/ a internetové databázi CEJSH (The Central European Journal of Social Science and Humanities): http://cejsh.icm.edu.pl/ .

ISSN 0585-5691

Periodicita: 2 × ročně (od roku 2019)

Vydavatel: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., Gabčíkova 2362/10, 18200 Praha 8 (ve spolupráci s Komisí pro soupis a studium rukopisů)

Vydaná čísla

	49/2	Studie o rukopisech, XLIX (2019), 2 V druhém čísle XLIX ročníku Studií o rukopisech je v obsáhlém příspěvku věnována pozornost pojednání Insolubia pulchra, které bylo v minulosti připisováno Stanislavovi ze Znojma. Další příspěvky se zabývají původem textu Cannon abbreviatus a jeho dochováním v českých rukopisných sbírkách, modlitební knižkou darovanou cisterciačkou Geirtruyt Luchelgen synovci či osobností Martina z Tišnova a jeho písařskou činností. Nedílnou součástí svazku jsou recenze nové literatury.
	49/1	Studie o rukopisech, XLIX (2019), 1 Od tohoto ročníku vychází časopis Studie o rukopisech dvakrát ročně. V prvním čísle nalezneme příspěvky věnované nálezu doposud neznámého staročeského biblického fragmentu v Lipsku, rukopisnému dochování Husova traktátu De tribus dubiis či svatováclavskému kázání Jakoubka ze Stříbra z roku 1413. Poslední příspěvek se věnuje nově identifikovanému rukopisu rodinné kroniky Herbersteinů ve Vatikánské knihovně, která pochází ze švédské knižní kořisti. Svazek doplňuje obsáhlá recenzní příloha.
	48	Studie o rukopisech, XLVIII (2018) Nové číslo Studií o rukopisech (XLVIII, 2018) přináší články o nejstarším českém překladu Historie české Eneáše Silvia Piccolominiho, Pasionálu abatyše Kunhuty nebo severoitalských iluminovaných rukopisech z pohledu panovnické reprezentace. Další studie se věnují knižní kultuře v pozdně středověkých Lounech, dílu Jakoubka ze Stříbra Sermo de confessione či sbírce rukopisů ze zámecké knihovně Blankenheim ve světle nově nalezeného knihovního katalogu. Obsáhlý příspěvek je věnován dílu významného polského medievisty Edwarda Potkowského. Nedílnou součástí svazku jsou recenze kodikologické literatury.
	47	Studie o rukopisech, XLVII (2017) Studie o rukopisech (XLVII, 2017) přináší mimořádně zajímavý příspěvek věnovaný doposud málo známému rukopisu s popisem portrétní galerie rodu Wettinů, původně uložené v drážďanské rezidenci, která je od konce 2. světové války nezvěstná. Další studie se věnují vztahu mezi mecenášem a jím zaměstnaným umělcem na příkladu kardinála Stefaneschiho a malíře Giotta, zaniklým soukromým knihovnám z kostnické diecéze dochovaným v rukopisné sbírce pražské lobkowiczké knihovny či nejmenšímu česky psanému rukopisu Starého zákona z tzv. Valdštejnské sbírky. Dva příspěvky se zabývají činností významných badatelů z oboru pomocných věd historických – J. Truhláře a J. V. Šimáka. V rubrice Materiály je publikována první část soupisu dochovaných rukopisů Rožmberské knihy. Součástí svazku jsou recenze nové kodikologické literatury a výběrová bibliografie kodikologické literatury za léta 2010-2015.
	46	Studie o rukopisech, XLVI (2016) Nové číslo Studií o rukopisech (XLVI, 2016) přináší obsáhlý rozbor dochovaných rukopisů Rožmberské knihy, nejstarší česky psané právní knihy zemského práva, či studie věnované středověkým rukopisům z knihovny hrabat von Manderscheid-Blankenheim, husitikům ve sbírce rukopisů Otokara Kruliše-Randy a dalšímu rukopisu Knihy Tovačovské. Námětem dalších příspěvků se staly letopisné záznamy v Bibli utrakvistického kněze Jana Gaudencia, ručně psané noviny z Prahy uložené v zahraničních fondech nebo nedochované pamětní záznamy královéhradeckých kronikářů. Soubor studií k české umělecko-historické terminologii středověké knižní malby pokračuje úvodem k typologii lineární ornamentiky. Nedílnou součástí svazku jsou zprávy o literatuře a recenze.
	45	Studie o rukopisech, XLV (2015) Studie o rukopisech (XLV, 2015) přináší zajímavou studii věnovanou rozboru výzdoby známé Františkánské bible ze 13. století. Další příspěvky se věnují osudům rukopisné sbírky apelačního rady Václava Řehoře Hannla či roli Jana Erazima Vocela při studiu Vyšehradského kodexu. Dva příspěvky jsou věnovány významným badatelům z oboru pomocných věd historických - paleografu Bernhardu Bischoffovi a právnímu historikovi a kodikologovi Františku Čádovi. Součástí svazku jsou recenze nové kodikologické literatury a rejstřík k bibliografické příloze Studií o rukopisech za léta 2005-2015.
	43	Studie o rukopisech, XLIII (2013) První příspěvek Studií o rukopisech (XLIII, 2013) se zabývá anonymním výkladem na knihu Job a zvažuje možnost autorství Jakoubka ze Stříbra. Další článek připomíná osobnost profesora Miroslava Boháčka, významného kodikologa a prvního výkonného redaktora Studií o rukopisech. Obsáhlý příspěvek z připravovaného souboru studií k české umělecko-historické terminologii středověké knižní malby je tentokrát věnován klasifikaci gotických malovaných iniciál. V rubrice materiály je zařazen soupis rukopisných zlomků ze sbírek Státního okresním archivu v Kutné Hoře. Svazek doplňuje rozsáhlá recenzní příloha.
	42	Studie o rukopisech, XLII (2012) Čtyřicátý druhý svazek Studií o rukopisech (XLII, 2012) přináší článek věnovaný Martinu z Tišnova, jenž byl doposud znám jako písař rukopisů a autor latinských panegyriků. Nově nalezená fakta naznačují i možnost, že je totožný se stejnojmenným tiskařem, který působil v 2. polovině 15. století v Kutné Hoře. Další příspěvky se zabývají odkazem knih klášteru augustiniánů kanovníků v Třeboni lékařem Martinem z Třeboně či raně novověkými narativními prameny k dějinám Jáchymova. V rubrice materiály je publikován soupis středověkých latinských rukopisů z kláštera františkánů v Chebu, které jsou od roku 2008 uloženy v Národní knihovně v Praze. Nedílnou součástí svazku jsou recenze nové literatury a bibliografie české kodikologické literatury za rok 2009.
	41	Studie o rukopisech, XLI (2011) Studie o rukopisech (XLI, 2011) přináší studii věnovanou kodikologickému rozboru rukopisu z kartuziánského kláštera v Tržku u Litomyšle, nalezeného při výzkumu bohemik ve vatikánské knihovně Palatina. Další články se zabývají notovanými liturgickými kodexy severoitalské dominikánské provenience ze 14. –18. století z Arcibiskupské knihovny v Kroměříži, detailnímu rozboru výzdoby a složení Antifonáře sedleckého či narativními prameny k dějinám měst, které jsou součástí Sbírky rukopisů Archivu Národního muzea v Praze. Dva drobnější články z pozůstalosti Jaroslava Kadlece se věnují Mistru Matouši Beranovi a dalším univerzitním mistrům v roli synodálních kazatelů. Zajímavý příspěvek mapuje historii vydání nejstaršího českého překladu bible. Nedílnou součástí svazku jsou recenze nové literatury a bibliografie české kodikologické produkce za rok 2008.
	40	Studie o rukopisech, XL (2010) Čtyřicátý svazek Studií o rukopisech (XL, 2010) přináší rozsáhlou studii věnovanou detailnímu rozboru doposud v literatuře opomíjeného misálu kláštera v Opatovicích či články o latinských rukopisech Herbáře Křišťana z Prachatic, barokním sborníku kronik ze zámecké knihovny v Mnichově Hradišti a rukopisech českokrumlovských minoritů ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Další příspěvek z připravovaného souboru studií k české umělecko-historické terminologii středověké knižní malby se věnuje českým typům akantů. V rubrice materiály je zařazen soupis rukopisů knihovny piaristické koleje v Mikulově, dnes uložených v Moravské zemské knihovně v Brně. Nedílnou součástí svazku jsou recenze nové literatury, zprávy a bibliografie české kodikologické produkce za rok 2007.
	39	Studie o rukopisech, XXXIX (2009) Studie o rukopisech (XXXIX, 2009) jsou věnovány památce české medievistky Anežky Vidmanové. Čtyřsetstránkový svazek přináší devět rozsáhlých studií věnovaných mimo jiné vývoji pojmu tabule a jeho užití ve středověké literatuře, rozboru uměleckého stylu Pařížského fragmentu latinského překladu Dalimilovy kroniky, kritické edici traktátu Jakoubka ze Stříbra, rozboru traktátu De amore Andrea Capellana v rukopise pražské Národní knihovny XIV E 29, který představuje jeden z prvních příkladů humanismu v Čechách, či nálezu dvou doposud neznámých rukopisů k počátkům Jednoty bratrské.
	37-38	Studie o rukopisech, XXXVII–XXXVIII (2007–2008) Studie o rukopisech (XXXVII-XXXVIII, 2007-2008) přináší detailní rozbor rukopisu připisovaného mistru pražské univerzity Václavu z Dráchova, články S. Petra a P. Brodského s podrobným popisem obsahu i výzdoby Misálu z Načeradce, další doplněk I. Zachové k soupisu rukopisů Knihy Tovačovské i první příspěvek z připravovaného souboru studií k české umělecko-historické terminologii středověké knižní malby. Nedílnou součástí jsou i recenze nové literatury a bibliografie české kodikologické produkce za rok 2006.
	36	Studie o rukopisech, XXXVI (2005–2006) XXXVI. svazek Studií o rukopisech přináší mimo jiné rozbor středověkých breviářů svatojiřského kláštera, podrobný popis bible rektora pražské univerzity Václava Korandy ml. či pokus o rekonstrukci nedochované erbovní galerie na hradě Roupov na základě rukopisů. Součástí sborníku jsou podrobné zprávy o výzkumu bohemik v Christian-Weise-Bibliothek v Žitavě, recenze nové literatury a bibliografie české kodikologické produkce za léta 2003-2005.
	34	Studie o rukopisech, XXXIV (2001)
	33	Studie o rukopisech, XXXIII (1999–2000)
	32	Studie o rukopisech, XXXII (1997–1998)
	31	Studie o rukopisech, XXXI (1995–1996)
	30	Studie o rukopisech, XXX (1993–1994)
	29	Studie o rukopisech, XXIX (1992)
	28	Studie o rukopisech, XXVIII (1991)
	27	Studie o rukopisech, XXVII (1989–1990)
	23	Studie o rukopisech, XXIII (1984)