Skrytá rozmanitost pod vodní hladinou: evoluce druhově nejbohatší skupiny obratlovců

Paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) představují nejpočetnější skupinu obratlovců na Zemi a do dnešního dne bylo popsáno přes 32 500 druhů ryb z více než 500 čeledí a 72 řádů. Během evoluce paprskoploutvých ryb (a zejména odvozené skupiny Percomorpha) došlo k výraznému nárůstu biodiverzity a morfologické rozmanitosti, ale velmi často také k vývoji podobných struktur u nepříbuzných skupin (konvergenci). Také díky tomuto jevu zůstávají příbuzenské vztahy některých skupin ryb doposud nejasné. V poslední době se podařilo fylogenetické vztahy ryb částečně vyřešit díky metodám molekulární genetiky, a to včetně zpracování informace z celých genomů. Ve dvou článcích tohoto čísla shrnujeme základní členění rybovitých obratlovců na Zemi, objasnění příbuzenských vztahů mezi hlavními liniemi ryb, a v kulérové příloze pak přinášíme aktuální verzi fylogeneze paprskoploutvých ryb.

 

Ray-finned fishes (Actinopterygii) are by far the most diversified group of vertebrates on Earth, and there are currently more than 32 500 valid species in about 500 fa­milies and 72 orders. The diversity of ray-finned fishes has increased dramatically during their evolution, particularly in the modern group of Percomorpha. This also includes high morphological diversity of body shapes. However, in many cases si­milar morphological structures have evolved in different fish groups independently (by convergence). This is one of the reasons why evolutionary relationships within several fish lineages still remain unclear. Recently, fish phylogeny has been reconstructed based on molecular ge­netic data, including whole genome sequen­cing. In this issue we present two articles on general relationships among the main lineages of fishes and the current version of the phylogeny of the ray-finned fishes.

Materiály k výuce

Obrazové přílohy

Archiv článků pro pedagogy a studenty

Aktuality Navštivte nás na Facebooku

Nové číslo Živy 1/2021 vychází ve čtvrtek 11. února

Z obsahu:

Arktida její reakce na globální oteplování – příběh české vědy – Josef Elster, Zdeněk Lyčka

„Quo vadis, vermis?“ Kam směřuje helmintoterapie II. – Kateřina Jirků, Milan Jirků

Laboulbeniales – nejprapodivnější houboví paraziti – Ondřej Koukol, Danny Haelewaters

Tavolníky známé, neznámé 2. – Roman Businský

Jak si květní sněti ochočily rostliny i opylovače I. – Marek Kasner a kolektiv autorů

Sněženky – neobyčejná variabilita dobře známého rodu – Pavel Sekerka

K výuce: Regionální botanika aneb Kam u nás za rostlinami. Na hřebeny Krkonoš – Tomáš Urfus, Jindřich Chrtek

Živá půda 6. Jak organismy v půdě fungují – Vladimír Šustr a kolektiv autorů

Modrásek pumpavový, záhadný obyvatel podhorských trávníků – Alena Sucháčková Bartoňová, Zdeněk F. Fric, Martin Konvička

Pavouci šestiočky – případ extrémní diverzifikace ve Středozemí 2. – Milan Řezáč

Výr velký a jeho nelehký osud III. Nesnadná cesta k ochraně – Jan Andreska, Dominik Andreska

Jak krkavcovití ptáci dokážou kreativně vnímat i proměňovat své okolí – Roman Figura, Daniel Sosna

Pozdravy od protinožců. Jména živočichů přejatá z domorodých jazyků Austrálie a Oceánie 5. – Ondřej Pivoda

Věda fotogenická – popularizace Akademie věd ČR v roce 2020


... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.