Nový portál zlepší spolupráci mezi archeology a amatérskými nadšenci
31. 03. 2021
Badatelé z Archeologických ústavů AV ČR v Praze a Brně posilují spolupráci mezi odborníky a hledači pokladů z řad veřejnosti. Zahájili provoz speciálního portálu, kde mohou proškolení zájemci vkládat a zveřejňovat své nálezy. Odměnou jim bude pocit, že přispívají ke společnému archeologickému dědictví. Platforma zároveň umožní legální průzkum v souladu s platnými zákony.
Hledání pokladů s detektorem v ruce je poměrně oblíbený koníček. Podle odhadů se mu v České republice věnují desítky tisíc lidí. Mnozí z nich přitom balancují na hraně zákona. Používání detektoru kovů sice trestné není, ale cílené vyhledávání archeologických předmětů ano. I kdyby nálezce cennost poctivě odevzdal, nečeká ho žádná odměna. Tu by dostal, jen kdyby ji objevil náhodou.
Většina hledačů tak nález neoznámí a věda kvůli tomu přichází o velké množství artefaktů a s nimi o mnoho informací o naší minulosti. Pro záchranu památek a zároveň uspokojení hledačské vášně je proto nejlepší najít společnou cestu.
Nečekané objevy
V tomto duchu Archeologické ústavy AV ČR v Praze a Brně spouští Portál amatérských spolupracovníků a evidence samostatných nálezů Archeologické mapy České republiky (AMČR-PAS). Jeho cílem je transparentní evidence amatérských nálezů. Funguje tak, že zájemce v něm uloží a zveřejní polohové souřadnice předmětu, okolnosti nálezu, hloubku v terénu a fotodokumentaci.
Spolupráce mezi archeology a laickou veřejností přitom probíhá už dnes. Výsledky najdeme v odborných publikacích, muzejních expozicích a popularizačních výstupech. „Nový portál je infrastrukturou pro ty, kteří tuto spolupráci chtějí dále rozvíjet,“ říká Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu AV ČR v Brně.
Podle něj se mezi publikovanými nálezy budou typicky objevovat předměty od doby bronzové až po novověk, a to mnohdy v docela fragmentárním stavu. „Půjde ale rovněž o zcela nové formy, unikátní, celistvě dochované či na určitých místech nečekané. Obdobný britský systém, který je ale jen částečně shodný s tím českým, eviduje ročně desítky až stovky tisíc artefaktů,“ slibuje si od nového projektu Balázs Komoróczy.
Mezi zveřejněnými nálezy budou nejspíš i cenné věci.
Přestože platná legislativa neposkytuje hledačům nárok na peněžitou odměnu, vědec doufá, že zásadní motivací pro zapojení ze strany amatérů bude potvrzení legality vlastní činnosti a příspěvek k poznání našich společných dějin.
Profesionální vedení
O jak velký počet zájemců půjde, je těžké dopředu odhadnout. Napovědět může reprezentativní anonymní šetření mezi hledači, které v roce 2017 provedl brněnský Archeologický ústav AV ČR. V něm zhruba 15 procent oslovených uvedlo, že s archeologickými institucemi už spolupracuje, dalších zhruba 35 procent pak příležitostně. „Více jak polovina respondentů uvedla, že z kontaktů s archeologií má pozitivní zkušenosti. Myslím, že zhruba z těchto okruhů se bude rekrutovat zájem o portál především,“ dodává Balázs Komoróczy.
Každý zapojený hledač musí být ochoten spolupracovat s archeology z organizací, které jsou v České republice oprávněny provádět archeologické výzkumy. Pod jejich vedením se zájemce seznámí se základy práce s nálezy podle profesionálních zásad.
Portál je jedním z modulů Archeologické mapy ČR, kterou spravují Archeologické ústavy AV ČR v Praze a Brně. Vznik portálu podpořila také Akademie věd ČR v rámci projektu Strategie AV21.
---
Rozhovor s Balázsem Komoróczym přinesl časopis A / Věda a výzkum, kde se můžete dozvědět další zajímavosti o hledačích pokladů, popularizaci vědy i přítomnosti Římanů na Moravě.
Text: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Vtipy v novinách i listy z lázní. Kniha shrnuje vizuální antisemitismus
- Ve středověku plnilo umění jiné funkce než dnes, říká historička
- FOTO: Rozjímání v místě, které střeží ostatky vědce, šlechticů i měšťanů
- Nová kniha vypráví o židovských a romských rodinách za holokaustu
- Břevnovského Krista namaloval Hans von Aachen, potvrdil historik umění
- Válkou utrpení československých Židů neskončilo, řešit museli občanství
- Nevnímejme Bílou horu černobíle, upozorňují historici
- AUDIO: Poválečné násilí, sudetští Němci a svědomí národa
- Proměny státního svátku od vzniku Československa po letošní pandemii
- Česká hradiště pod lupou archeologů
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.