Archiv aktualit

Přesně před dvěma měsíci proběhl vojenský převrat v Myanmaru. Moci se chopila armáda, která v zemi vyhlásila výjimečný stav. Pokojné protesty proti vojenské síle si vyžádaly už stovky obětí. Akademie věd ČR se připojuje k mezinárodnímu prohlášení, které násilí na civilistech zásadně odsuzuje.

Botanický ústav AV ČR a Český svaz ochránců přírody vyzývají širokou veřejnost k hromadnému zkoumání prvosenek jarních v rámci mezinárodní aktivity „Honba za petrklíči.“ Veřejnost při ní na jarních procházkách přírodou zaznamenává vzhled květů nalezených petrklíčů, a následně posílá data vědcům pro potřeby výzkumu. Nápad na celoevropské zkoumání petrklíčů vychází z popularizační iniciativy skupiny evropských vědců, která byla zahájena v Estonsku roku 2019. V jejím průběhu účastníci z řad veřejnosti prozkoumali více než dvě stě tisíc petrklíčů, a pomohli tak získat nové poznatky nejen pro základní, ale i aplikovaný výzkum.

Rituál pro ochranu zdraví dítěte, recepty, řemesla, prostě život východního Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny – to v sobě shrnuje sbírka nářečních textů pod názvem Chrestomatie jihokarpatských nářečí. Vyprávění místních posbíral autor Michal Vašíček ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR během terénního výzkumu. Kniha představuje soubor vzpomínek pozoruhodných z historického, etnologického i jazykového hlediska.

Výtvarné umění, fotografie a přírodní vědy. Jde to vůbec dohromady? Nevšední, přesto harmonické propojení zdánlivě nesourodých oborů přináší nápad na podporu turistického ruchu vcházením do krajinomalby a fotografie. Projekt pochází z Ústavu geoniky AV ČR a věnovali jsme se mu na stránkách časopisu A / Věda a výzkum.

Badatelé z Archeologických ústavů AV ČR v Praze a Brně posilují spolupráci mezi odborníky a hledači pokladů z řad veřejnosti. Zahájili provoz speciálního portálu, kde mohou proškolení zájemci vkládat a zveřejňovat své nálezy. Odměnou jim bude pocit, že přispívají ke společnému archeologickému dědictví. Platforma zároveň umožní legální průzkum v souladu s platnými zákony.

Druhé březnové zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace se zaměřilo na přípravy státního rozpočtu na vědu pro příští rok. Současných 38 miliard korun, s nimiž se pro příští rok počítá ve střednědobém výhledu, nestačí. Pandemická situace totiž ukazuje, že podpora výzkumu je velmi důležitá. Rozpočet by měl vzrůst alespoň o 1,2 miliardy.

Komunikace profesionálních archeologů a amatérských hledačů nabývala už od dob prvních sběratelů kuriozit v 19. století různých podob, v duchu obohacující spolupráce i vzájemného soupeření. Pro záchranu památek a zároveň uspokojení hledačské vášně bývá vždy nejlepší nalezení společné cesty. Archeologové proto přichází s projektem pro podporu aktivit, pro které se ve světě vžilo označení „občanská věda“ (citizen science). Na začátku dubna bude spuštěn Portál amatérských spolupracovníků a evidence samostatných nálezů Archeologické mapy České republiky (zkráceně AMČR-PAS).

Zda jsou prostory autobusů, tramvají a vlakových souprav metra zcela bezpečné, vrtá hlavou mnoha lidem. I přes ujišťování Dopravního podniku hlavního města Prahy, že všechny interiéry důkladně dezinfikuje, pro jistotu omezili cestování. Provozovatel pražské hromadné dopravy proto inicioval spolupráci s Akademií věd ČR. Experti v dubnu prověří na pět set vzorků z povrchů i ze vzduchu ve vozech a na nástupištích na přítomnost infekčního koronaviru. Využijí k tomu biosenzor z dílny Fyzikálního ústavu AV ČR.

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a Fyzikální ústav Akademie věd ČR (AV ČR) se v těchto dnech dohodly na vzájemné spolupráci, jejímž výsledkem je testování pražské MHD na přítomnost viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR pomocí speciálně vyvinutých biosenzorů a systémů na odběr vzduchu v průběhu dubna odeberou z autobusů, tramvají, vlakových souprav i ve stanicích metra DPP přibližně 500 vzorků, a to jak z povrchů i ze vzduchu uvnitř dopravních prostředků, ve vestibulech či na nástupištích. Jejich analýza potrvá měsíc, výsledky by měly být k dispozici nejpozději na přelomu května a června.

V nové epizodě jarní série podcastu A/ Věda na dosah jsme k mikrofonu pozvali fyzikálního chemika Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Zeptali jsme se, k čemu je dobrý základní výzkum, jak těžké je koordinovat práci vědecké skupiny nebo jaké změny plánuje v čele Učené společnosti ČR. Mluvíme s ním také o jeho oblíbených experimentech, jejichž výsledky se dostávají na stránky prestižních vědeckých časopisů a o úspěšném pěstování vína.